|
|
Proměna identity Republikánské strany v kontextu působení katolického protipotratového hnutí v 60. a 70. letech 20. století v USA
Kropáčková, Kristina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá proměnou identity Republikánské strany v kontextu působení katolického protipotratového hnutí v druhé polovině 60. a v průběhu 70. let v USA. Aktivita protipotratového hnutí se zvýšila v kontextu společenských liberalizačních procesů 60. let, jejichž součástí byla snaha reformovat státní potratové zákony. Protipotratové hnutí mělo až do konce 70. let téměř výhradně katolický charakter, k politické aktivizaci evangelikálů došlo až na sklonku 70. let v souvislosti se vzestupem křesťanské pravice. Při využití primárních a sekundárních zdrojů je zkoumán vzájemný vztah mezi Republikánskou stranou a protipotratovým hnutím. Práce se snaží odpovědět na otázku, proč strana přijala v 70. letech protipotratové stanovisko. Je členěna do tří celků. V prvním je nastíněn kontext působení protipotratového hnutí v prvních letech existence a jeho strategie a dále postoje hlavních aktérů, katolické církve a Republikánské strany, k potratové otázce před legalizací potratů v roce 1973. Druhý celek analyzuje postoj Richarda Nixona k potratové otázce. Poslední část pojednává o přijetí protipotratového volebního bodu do republikánského programu v roce 1976 a utužení vazeb mezi protipotratovým hnutím a Republikánskou stranou v průběhu prezidentské kampaně Ronalda Reagana v roce 1980. Po...
|
|
|
Za hranicemi: Analýza potratových diskurzů v (ne)demokratickém Československu
Prajerová, Andrea ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Kiczková, Zuzana (oponent)
Práce se zaměřuje na reprodukční politiku (ne)demokratického Československa, konkrétně na diskursivní konstrukci otázky potratů ve vědecko-politických diskursech 20. let a 50.let 20.století. Cílem je srovnat tyto diskurzy a sledovat genealogii regulace ženských těl jako biopolitických prostorů v rámci národního československého státu. K tomu práce využívá teorií G. Agambena, M. Foucaulta a R. Miller, jež nabourávají klasické filozoficko-právní pojetí svrchovanosti a práv, a namísto toho nabízejí pojetí biopolitické. Pomocí těchto teorií se text snaží odpovědět na otázku, zdali existuje rozdíl mezi vědecko-politickými diskurzy, prosazujícími změnu zákona, v období tzv. demokracie a komunismu, tedy systémech, které bývají charakterizovány jako sebe vylučující. Práce je poststrukturálně feministická a snaží se tak nabourat binární významovou konstrukci "komunismus" - "demokracie", "východ" - "západ", v níž demokracie reprezentuje to dobré a komunismus to zlé. Práce se skrze dekonstrukci diskursivních formací snaží odpovědět na otázku, co stálo za přijetím potratového zákona v roce 1957 a zdali je tento zákon možné číst jako komunistický produkt, někým zvenku implantovaný.
|
host ::
RSS.