Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vyhodnocení variabilní aplikace hnojiv ve vybraném zemědělském podniku
Necid, Václav
Precizní zemědělství se zaměřením na variabilní hnojení nabízí udržitelný přístup k optimalizaci výnosů plodin a minimalizaci dopadu na životní prostředí. Tato studie si klade za cíl prozkoumat a vyhodnotit efektivitu variabilní aplikace hnojiv, posoudit její možné dopady na budoucí zemědělství a řídit udržitelné a ziskové zemědělské postupy. Cíle této práce zahrnují rozsáhlý přehled literatury o precizním zemědělství, výživu rostlin fosforem a draslíkem také hodnocení přínosů variabilní aplikace fosforečných a draselných hnojiv. Polní pokusy prováděné v letech 2019 až 2021 na vybraných zemědělských pozemcích o celkové rozloze 103,09 hektarů zahrnovaly sběr dat na základě vzorků půd, a zpracování výsledků interpolační metodou IDW. V letech 2019 a 2020 proběhla variabilní aplikace zásobních hnojiv TSP (Trojitý superfosfát) a DS (Draselná sůl) podle vytvořených aplikačních map a daného doporučení živin pro hlavní pěstovanou plodinu s korekcí dávky zásoby živin v půdě. Aplikace byla provedená pomocí stroje Terra-Gator 8203 a pneumatického rozmetadla AirMax 2000. Díky RTK systému a GPS navigaci RAVEN bylo možné dosáhnout přesné a rovnoměrné aplikace hnojiv. Diplomová práce obsahuje hodnocení a stanovení hodnoty plošné nevyrovnanosti (variační koeficient) pozemků, která značí cílenou variabilní aplikaci hnojiv směřující k vyrovnání agrochemických vlastností půdy. Ekonomické zhodnocení variabilní aplikace ukázalo, že výnosy sklizených plodin byly vyšší než průměr podniku, což naznačuje efektivní využití hnojiv. V závěru práce jsou srovnány rozdíly v nákladech mezi uniformní a variabilní aplikací.
Reakce rostlin na přítomnost amonného iontu v prostředí
Čabelková, Barbora ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
NH4 + je jednou z hlavních anorganických forem dusíku, kterou rostliny přijímají z půdy pomocí kořenů. Reakce rostlin na NH4 + závisí na řadě faktorů - především na jeho koncentraci v rhizosféře nebo na dostupnosti dalších iontů, jako je NO3 - nebo K+ . V případě nízké dostupnosti dusíku v rhizosféře, NH4 + pozitivně ovlivňuje růst kořenového systému. V oblasti rhizosféry bohaté na NH4 + může dojít k lokální stimulaci větvení postranních kořenů za účelem efektivního získání přítomného zdroje dusíku. Senzorem, který vnímá NH4 + a indukuje odpověď kořenového systému, je vysokoafinitní transportér amonného iontu AMT1;3. Při nadbytku NH4 + dochází k inhibici růstu celé rostliny a tento jev je nazýván jako syndrom toxicity amonného iontu. Syndrom je výsledkem interference NH4 + s různými procesy v rostlině a mezi jeden z nejdůležitějších patří indukovaná deficience K+ . NH4 + a K+ mezi sebou přímo interferují, protože NH4 + vstupuje do rostliny prostřednictvím K+ kanálů a také inhibuje expresi vysokoafinitních transportérů pro K+ , čímž výrazně snižuje jeho příjem. Právě interference NH4 + a K+ je jedním z hlavních témat, na které se tato bakalářská práce zaměřuje. Dále také shrnuje mechanismy příjmu a zpracování NH4 + , mechanismy toxicity NH4 + a reakce kořenového systému na různou koncentraci NH4 + v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.