|
|
Studium transportu kapalných lignohumátů přes listy rostlin a rostlinné kutikuly
Rampáčková, Eliška ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem transportu roztoku komerčního lignohumátu draselného přes rostlinné kutikuly, jakožto hlavní bariéry při přenosu aktivní látky do tkáně rostlin. Zmíněná problematika byla zkoumána za účelem získání informací o schopnosti příjmu (transportu) kapalné aktivní látky rostlinou při foliárním hnojení. To se v posledních letech stává populární v oblasti efektivního využití hnojiv a snížení jejich negativních dopadů na životní prostředí. Hlavním cílem byla optimalizace difúzních technik pro požadované účely ve Stokesových difúzních celách. Jakožto transportní bariéry byly použity rostlinné kutikuly izolované různými způsoby. Analytickou metodou pro stanovení transportovaného množství lignohumátu draselného byla ultrafialová a viditelná spektrometrie (UV-VIS) a ke zmíněným experimentům byly využity kutikuly bobkovišně lékařské a kutikuly plodů rajčete jedlého. Izolované kutikuly byly podrobeny analýzám pomocí optické mikroskopie, rastrovací elektronové mikroskopie a profilometrie. Neméně důležitou součástí předložené diplomové práce byla charakterizace použitého roztoku lignohumátu draselného, k čemuž bylo využito krom základních fyzikálně-chemických metod i metody pokročilejších např. tenziometrie, velikostně vylučovací chromatografie s detekcí UV a diferenčního refraktometru (SEC-UVdRI) a termogravimetrie (TGA).
|
|
|
Huminové látky jako modifikátory transdermální absorpce aktivních farmaceutických ingrediencí
Blahuš, Petr ; Klučáková, Martina (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem huminových látek na transdermální penetraci analgetického léčiva ibuprofenu. Analgetika ve formě perorálního podání mají zásadní vedlejší účinky. Díky topickým přípravkům by se působení vedlejších účinků mohlo snížit a také přinést řadu dalších benefitů. Problémem při vývoji transdermální formy léčiva je velmi účinná bariérová schopnost lidské kůže. Proto se řada výzkumů zaměřuje na hledání různých urychlovačů, které dokážou díky interakci s léčivem vylepšit jeho vlastnosti. Mezi takové látek by v budoucnu mohly patřit i huminové kyseliny, které mají dlouhou tradici použití v řadě terapeutických přístupů a v poslední době se stále častěji objevují příklady jejich využití v humánní medicíně. Výzkum byl zaměřen na difuzní transport ibuprofenu sodného a jeho kyselého protějšku. Pro simulaci reálného prostředí byly použity Franzovy difuzní cely a jako membrána byla použita kůže izolovaná z uší prasat. Pomocí UV-VIS spektrofotometrie a HPLC byly vzorky analyzovány. Z naměřených dat bylo vypočítáno několik parametrů, např. efektivní difuzní koeficient, které byly následně porovnány a statisticky interpretovány. Výsledkem této práce jsou data, která ukazují pozitivní vliv huminových látek na transport léčiv přes kožní membránu.
|
|
|
Studium transportu kapalných lignohumátů přes listy rostlin a rostlinné kutikuly
Rampáčková, Eliška ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá studiem transportu roztoku komerčního lignohumátu draselného přes rostlinné kutikuly, jakožto hlavní bariéry při přenosu aktivní látky do tkáně rostlin. Zmíněná problematika byla zkoumána za účelem získání informací o schopnosti příjmu (transportu) kapalné aktivní látky rostlinou při foliárním hnojení. To se v posledních letech stává populární v oblasti efektivního využití hnojiv a snížení jejich negativních dopadů na životní prostředí. Hlavním cílem byla optimalizace difúzních technik pro požadované účely ve Stokesových difúzních celách. Jakožto transportní bariéry byly použity rostlinné kutikuly izolované různými způsoby. Analytickou metodou pro stanovení transportovaného množství lignohumátu draselného byla ultrafialová a viditelná spektrometrie (UV-VIS) a ke zmíněným experimentům byly využity kutikuly bobkovišně lékařské a kutikuly plodů rajčete jedlého. Izolované kutikuly byly podrobeny analýzám pomocí optické mikroskopie, rastrovací elektronové mikroskopie a profilometrie. Neméně důležitou součástí předložené diplomové práce byla charakterizace použitého roztoku lignohumátu draselného, k čemuž bylo využito krom základních fyzikálně-chemických metod i metody pokročilejších např. tenziometrie, velikostně vylučovací chromatografie s detekcí UV a diferenčního refraktometru (SEC-UVdRI) a termogravimetrie (TGA).
|
host ::
RSS.