|
|
Předčasné ukončení ústavní léčby u pacientů s látkovou závislostí
Korbová, Markéta ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Libra, Jiří (oponent)
out je častým jevem v léčbě závislostí, i přesto, že hraje nejdůležitějších rolí v případě udržení žádaných výsledků léčby závislostí. outu je spojená jak se zdravotnickým zařízením, tak s řebí zkoumat rizikové faktory a naučit se na ně reagovat. Cílem práce je zmapovat a popsat faktory, které pacienty střednědobé ústavní léčby vedly k předčasnému odchodu z léčby na vlastní žádost. Dílčími cíli jsou zmapovat nastavení léčebného programu ze strany pacientů i členů terapeutického týmu, zaměřit se na potřeby pacientů, popsat společné charakteristiky těchto pacientů a zmapovat možné adaptační fázi léčby. řad pacientů, kteří splnili kritéria výběru a řad členů terapeutického týmu. Výzkumný soubor má celkem 11 respondentů. Předčasné ukončení léčby je způs mnoha faktorů, a to osobních, rodinných, organizačních a socioekonomických. Zlepšení v přístupu k pacientům, sledováním jejich potřeb a flexibilní reagování programu na ně může přispět k nižšímu výskytu drop outů. Názory na nastavení léčebného programu se různí, to ale přímo souvisí s osobnostními charakteristikami každého jednotlivce. Potřeby pacientů se odráží především v potřebě individuálního přístupu, optimalizace délky léčby, socioekonomické stabilitě a úpravě pr zařízení. Závěr: poskytuje důležité poznatky o faktorech, které ovlivňují předčasné ukončení...
|
|
|
Využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu nemoci
STEHLÍKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu nemoci. Jedná se teoretickou bakalářskou práci, který byla zpracována pomocí literární rešerše z české i zahraniční literatury včetně databázových zdrojů. Práce se zaměřuje na obecnou paliativní péči a na terminální stadium, které jsou rozděleny do několika sekcí. Jsou zde detailně popsány potřeby umírajícího člověka, a to jak biologické, psychosociální tak i spirituální. Také se práce soustředí na fáze umírání dle Kübler-Rossové, které jsou podrobně rozepsány. Ústřední kapitola se zaměřuje na paliativní komunikaci, která je často klíčový problém. Zdravotnický personál včetně sester neví, jak s rodinou umírajícího či zemřelého hovořit. Následující podkapitoly jsou věnovány ústřednímu tématu využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu v zahraničí. Je zde popsán vznik deníku v různých zemích světa a také to, jak byl přijat v praxi. Součástí je i popis deníku, jak v určitých zařízeních vypadá a jaké jsou možnosti jeho využití. Také je rozebrán efekt používání deníku v praxi na kvalitu poskytované péče. Deník měl velký přínos především pro rodiny pacientů, kteří si ošetřovatelský deník vedly. Deník pomohl rodinám při procesu truchlení lépe se smířit se smrtí svého blízkého. V závěru práce je popsán pohled autora na danou problematiku. V reakci na zjištěná data byl vytvořen vlastní návrh ošetřovatelského deníku v české verzi, který by měl přispět k rozvoji paliativní ošetřovatelské péče v rámci České republiky.
|
|
|
Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení
HRÁDKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce nese název ,,Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení". Prvním cílem bylo zmapovat uplatnění kompetencí zdravotních pracovníků v rámci sociálního zařízení. Druhým cílem bylo zjistit potřeby pacientů s mentálním znevýhodněním ve vybraném sociálním zařízení. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána definice, etiologie, symptomy, diagnostika a stupně mentálního znevýhodnění. Dále tato část práce obsahuje bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Zabývá se také poskytováním zdravotní péče, náplní práce zdravotnického personálu a samotným sociálním zařízením. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen celkem devíti sestrami pracujících ve vybraných sociálních zařízeních. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno celkem sedm výzkumných otázek. V rámci kvalitativního výzkumného šetření této bakalářské práce bylo zjištěno, že sestry v sociálním zařízení nemají kompetence k provádění terapie intravenózní cestou. Své kompetence uplatňují při podávání léků per os a ošetřování ran. Dále z uskutečněných rozhovorů se sestrami vyplynulo, že jsou v sociálním zařízení dostatečně uspokojovány všechny bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Výstupem práce je informační materiál určený pro širokou veřejnost, sestry pracující s mentálně znevýhodněnými jedinci, výuku studentů a rodinné příslušníky osob s handicapem. Dále bude práce sloužit jako základ pro další možné výzkumy kvantitativního charakteru, které by ověřovaly zjištěná data nebo jako zdroj informací při rekonstrukci standardů zdravotně-sociálních zařízení.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty po zákroku na zúžené krční tepně
Daňková, Kateřina ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Výkony na zúžených krčních tepnách se řadí mezi nejčastější cévní operace. Zúžení krční tepny na podkladě vytvoření aterosklerotického plátu je také nejčastější příčinou cévní mozkové příhody. Způsobuje nedostatečné prokrvení některých částí mozku a může mít za následek jeho poškození a vést k nezvratným změnám. Toto onemocnění se řadí mezi civilizační choroby a podílí se na něm řada rizikových faktorů ovlivnitelných i neovlivnitelných. Velmi důležitá je prevence, včasná operační a kvalitní pooperační péče, která pomáhá předcházení fatálních následků vedoucích k trvalé invaliditě. Cílem mé práce je demonstrovat ošetřovatelskou péči o pacienty po zákroku na zúžené krční tepně. Empirická část je zpracována metodou kvalitativního výzkumu formou dvou případových studií, kde podrobně popisuji pooperační zdravotní stav a jeho průběh a ukazuji na specifika ošetřovatelské péče u pacientů po zákroku na zúžené krční tepně. Výsledkem bakalářské práce je přehled průběhu pooperační péče, který je přínosem jak pro všeobecné sestry, tak pro pacienty samotné. Dále práce vede k zamyšlení nad rizikovými faktory, které způsobují vznik tohoto onemocnění. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, endarterektomie, ošetřovatelská péče, potřeby pacienta, stent krční tepny
|
|
|
Úloha ošetřujících při mobilizaci nepohyblivých pacientů a možnosti rehabilitačního ošetřovatelství
Nedělková, Hana ; Marková, Monika (vedoucí práce) ; Křemenová, Eva (oponent)
Magisterská práce s názvem "Úloha ošetřujících při mobilizaci nepohyblivých pacientů a možnosti rehabilitačního ošetřovatelství" se zabývá kvalitou poskytování podpory pohybu na I. interním oddělení v Nemocnici Most, o.z. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretickou a empirickou. V teoretické části se zabývám rehabilitačním ošetřovatelstvím v kontextu poskytování kvalitní komplexní ošetřovatelské péče. V této části diplomové práce prezentuji na základě studia literatury potřeby pacientů, problematiku podpory pohybu, legislativní kompetence ošetřujících vztahující se k rehabilitačnímu ošetřovatelství a nácviku soběstačnosti. Pozornost věnuji důsledkům z imobility a kvalitě života, která s pohybem úzce souvisí. Závěrečná část teoretické části je věnována konceptu kinestetiky a jejímu uplatnění při podpoře pohybu. Praktická část je věnována vlastnímu empirickému šetření. V ní popisuji metodu kvalitativního výzkumu, vlastní kvalitativní šetření mezi všeobecnými sestrami na I. interním oddělení zaměřené na znalosti týkající se rehabilitačního ošetřovatelství. Cílem magisterské práce je poukázat na nutnost poskytování zvýšené péče o pohybovou aktivitu pacientů, při které je vhodné implementovat koncept kinestetiky. Klíčová slova: pohyb, potřeby pacientů, kvalita života, soběstačnost, rehabilitační...
|
|
|
Spokojenost s ošetřovatelskou péčí na jednotkách chirurgické intenzivní péče z pohledu pacientů
KRAMAŘÍKOVÁ, Lucie
Základním záměrem diplomové práce bylo vyčlenit a zmapovat spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí v chirurgické intenzivní péči, porovnat výsledky dle pracoviště a délky hospitalizace pacientů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se skládá z pěti kapitol. Empirická část diplomové práce probíhala metodou kombinovaného výzkumu. První část tvořil výzkum kvalitativní prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, druhou část výzkum kvantitativní, který byl proveden prostřednictvím nestandardizovaného strukturovaného dotazníku a přímým dotazováním tváří v tvář. Výsledky byly zpracovány pomocí programu Excel do přehledných tabulek a grafů. Celé výzkumné šetření bylo založeno na již existujících osmi nejdůležitějších dimenzích stanovených Pickerovým institutem, které zásadně ovlivňují kvalitu péče a spokojenost pacientů s touto péčí. Výzkumný vzorek tvořilo pro kvalitativní část 11 respondentů, pro kvantitativní část 142 respondentů. Samotný sběr dat probíhal na standartním chirurgickém oddělení. Pro účely této diplomové práce byly vymezeny čtyři cíle a k nim se vztahující dvě výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit, jak jsou pacienti spokojeni s pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý cíl se zaměřoval na spokojenost pacientů s činností sester při svém ošetřování. Třetím cílem bylo zjistit faktory v oboru intenzivní péče, které ovlivňují spokojenost pacientů v negativním i pozitivním směru. Čtvrtým cílem bylo zhodnotit spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na JIP dle typu pracoviště a délky hospitalizace. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jaké jsou možnosti ošetřovatelské péče ke zlepšení spokojenosti pacientů? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejvíce problémová je oblast informovanosti pacientů. Je třeba zlepšit informovanost pacienta po příjmu na jednotku intenzivní péče a při překladu na standartní oddělení. Bolest a její nedostatečné tlumení zvláště v akutní pooperační fázi se vyskytuje poměrně často. Sestry by měly na tomto problému více spolupracovat s lékařem a především více sledovat pacienta a nabízet různé alternativní možnosti tišení bolesti. Další problémy byly zaznamenány v souvislosti s možnostmi úpravy lůžka. I přesto, že se sestry snaží v tomto ohledu dělat naprosté maximum, ne všechny okolnosti mohou ovlivnit, například tvrdost matrace. Poslední problémovou oblastí, která byla respondenty zmíněna, byl pocit samoty. Zde je třeba, aby sestra vedla s pacientem zcela ohleduplnou a citlivou komunikaci, navodila vzájemný pocit důvěry a byla pro pacienta oporou. Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké faktory ovlivňují spokojenost pacientů? Zcela jednoznačně se jedná o přístup ošetřovatelského personálu. Dalšími velmi důležitými faktory jsou informovanost pacienta, bolest a její dostatečné tlumení, prostředí JIP a v neposlední řadě i úprava lůžka. Ke zpracování kvantitativní části bylo stanoveno šest hypotéz. Pro správné ověření byly použity statistické metody test nezávislosti chí-kvadrát, chí-kvadrát test s Yatesovou transformací, t-test a korelační a regresní analýza. Identifikační otázky v úvodní části dotazníku byly zpracovány procentuálním vyjádřením v přehledných grafech. Z výzkumného šetření vyplynulo, že respondenti jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí i s činností sester při svém ošetřování. Jako nejvíce problémové oblasti se opět projevily informovanost při příjmu na jednotku intenzivní péče a anonymita personálu. Jako nejdůležitější faktor ovlivňující spokojenost pacientů byl potvrzen přístup ošetřujícího personálu. Oproti tomu faktor bolest a její nedostatečné tlumení nebyl potvrzen jako jednoznačná příčina nespokojenosti pacientů. Stejného zastoupení dosáhl i nedostatek informací o prováděných výkonech. V závěru kvantitativní výzkumné šetření prokázalo, že není statisticky významný rozdíl ve spokojenosti pacientů dle typu zdravotnického zařízení či délky hospitalizace.
|
|
|
Uspokojování potřeb pacientů - cizinců hospitalizovaných na izolační jednotce určené pro léčbu tuberkulózy dle zásad holismu.
STRNKOVÁ, Romana
Abstract: I v současné době představuje tuberkulóza stále velký zdravotnický problém na celém světě. Česká republika se v současné době řadí mezi země s nízkou incidencí tuberkulózy. Vlivem migrace se však v posledních letech zvyšuje zastoupení cizinců v celkovém počtu onemocnění tuberkulózou na našem území. V praxi to má za následek zvýšení počtu cizinců hospitalizovaných na izolačních jednotkách určených k léčbě tuberkulózy. Vzhledem k odlišnostem, které se týkají především rozdílné kultury, jazyka, stravovacích návyků, zvyků, rituálů a tradic představuje pobyt v prostředí izolační jednotky pro tyto pacienty velice traumatizující zážitek. Proto se tato bakalářská práce zabývá problematikou uspokojování potřeb pacientů ? cizinců hospitalizovaných na izolační jednotce určené pro léčbu tuberkulózy dle zásad holismu. Na samém počátku byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda jsou u pacientů ? cizinců hospitalizovaných na izolační jednotce uspokojovány potřeby dle zásad holismu. Dalším cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly ve vnímání nemocničního prostředí na izolační jednotce u pacientů ? cizinců. Teoretická část se zabývá holistickým přístupem v péči o pacienty, současným multikulturním ošetřovatelstvím, komunikací při poskytování ošetřovatelské péče, specifiky ošetřovatelské péče na izolační jednotce a kulturními specifiky hospitalizovaných pacientů. Výzkumná část je založena na kvalitativním sběru dat. Metodami výzkumného šetření byly rozhovor, pozorování a obsahová analýza dokumentace. Výzkumný vzorek tvořilo pět pacientů ? cizinců, kteří byli hospitalizováni na izolačních jednotách pro léčbu tuberkulózy v Nemocnici České Budějovice, a.s. a Plicní léčebně v Humpolci. Na základě získaných informací shromážděných z rozhovorů s pacienty, byly sestaveny kazuistiky ze kterých vyplývá, že u pacientů ? cizinců jsou během hospitalizace uspokojovány potřeby dle zásad holismu. Uspokojování těchto potřeb je však do jisté míry ovlivněno nutností dodržování hygienicko ? epidemiologických norem, které se týkají specifik chodu tohoto oddělení. Prostředí izolační jednotky vnímají pacienti - cizinci vzhledem ke svým kulturní i jazykovým odlišnostem velmi intenzivně. Hospitalizace v nemocničním prostředí, kde jsou v cizí zemi izolováni od svých blízkých, negativně ovlivňuje jejich chování, vnímání a reagování. Jedním z aspektů, které celý proces ještě dále prohlubují je pak jazyková bariéra. Poskytováním ohleduplné multikulturní ošetřovatelské péče, která respektuje názory, tradice, zvyky a kulturní specifika jednotlivce, jsme dále schopni prostřednictvím včasných intervencí, zajistit šetrnou a netraumatizující adaptaci na nové prostředí a nově vzniklou situaci.
|
host ::
RSS.