|
|
Nabídka zdravotně sociálních služeb pro seniory ve vztahu k jejich potřebám
HADAČOVÁ, Jana
Problematika seniorů se v dnešní době dostává do popředí zájmu společnosti. Vzhledem ke zvyšujícímu se věku seniorů může nastat situace, kdy se o sebe nebudou moci postarat a budou potřebovat pomoc jiné osoby. Pomoc, která je zajištěna zdravotně sociálními službami, může být seniorům poskytnuta v jejich domácím prostředí nebo v pobytových zařízeních. Potřeby člověka se s věkem mění, vyvíjejí a jsou nedílnou součástí jeho osobnosti. Teoretická část práce se zabývala pojmy stárnutí, stáří, potřebami a zdravotně sociálními službami. Ke sběru dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu, byla zvolena metoda dotazování {--} technika rozhovoru, zúčastněného pozorování a analýza odborné literatury. Při rozhovorech byla zachována anonymita respondentů. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou naplňovány potřeby seniorů ve vztahu k nabízeným zdravotně sociálním službám. Ve výzkumu byla stanovena hlavní výzkumná otázka. Pro její zodpovězení bylo použito pět dílčích výzkumných otázek, které souvisely se strukturou rozhovoru. Výzkum byl realizován v Domově pro seniory Hvízdal České Budějovice, p.o. Hlavní výzkumná otázka vedla k potvrzení cíle práce. Získané informace mohou být použity ke zkvalitnění poskytovaných služeb v zařízení, kde byl výzkum proveden.
|
|
|
Využití ošetřovatelského modelu V. Hendersonové v péči o dětského klienta
ZEUNEROVÁ, Jana
Současná ošetřovatelská péče o dítě vychází z holistického přístupu, který je zaměřen na uspokojování potřeb. Ve většině zdravotnických zařízeních sestry používají dokumentaci podle M. Gordonové. Pro zjišťování potřeb a následné uspokojení potřeb dítěte je mnohem lepší použití ošetřovatelského modelu V. Hendersonové. Tento model patří do kategorie modelů potřeb a humanistických modelů. Potřeby dítěte jsou v tomto modelu rozděleny do 14 základních oblastí. Tato bakalářská práce se věnovala použití dokumentace podle ošetřovatelského modelu V. Hendersonové na oddělení kojenců a batolat FN Plzeň. Při zpracování dat byla použita na 1. část výzkumu metoda kvazi experimentu, technika pozorování. Výzkumný soubor této části výzkumu tvořily hospitalizované děti na oddělení kojenců a batolat. 2. část výzkumu byla kvantitativní s použitím metody dotazování technikou dotazníku. V této části výzkumu výzkumný soubor tvořily dětské sestry pracující na oddělení kojenců a batolat FN Plzeň.
|
|
|
Uspokojování potřeb dítěte v zařízení typu jesle
KLABOUCHOVÁ, Lea
Bakalářská práce je zaměřena na uspokojování biologických a psychických potřeb dětí ve zdravotnickém zařízení typu jesle. Jesle patří mezi zvláštní zdravotnická zařízení, podle § 38 zákona č. 20/1996 Sb., pečující o všestranný rozvoj dětí. V 90 letech došlo k jejich hromadnému rušení a nyní navštěvuje jesle asi 1% dětí do 3 let věku. V současné době se problematika náhradní péče o dítě do 3 let dostává do popředí. Náplní bakalářské práce bylo zjistit, zda má dítě ve zdravotnickém zařízení typu jesle uspokojeny biologické a psychické potřeby. Ke zpracování bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Při výzkumu byla použita analýza dokumentů, metody pozorování a rozhovoru se sestrami v zařízení a s rodiči pozorovaných dětí. Výzkum probíhal v jeslích E. Pittera v Českých Budějovicích, které patří pod organizaci Jeslová a azylová zařízení České Budějovice, příspěvková organizace. Výzkumný vzorek tvořilo 8 dětí, které toto zařízení denně navštěvovaly Ze získaných informací byly vytvořeny kazuistiky, které jsou součástí výzkumné části práce.
|
|
|
Potřeby pacienta po vitrektomii na očním oddělení
CHIMIAKOVÁ, Soňa
Základem kvalitní ošetřovatelské péče je vyhledávání a uspokojování biologických, psychických, sociálních a duchovních potřeb, které jsou onemocněním pozměněny. Posláním sester je pomáhat jednotlivcům, rodinám a skupinám uspokojovat aktuální potřeby a dosahovat jejich maximální tělesné, psychické a sociální spokojenosti v souladu s prostředím ve kterém žijí a pracují Cílem práce bylo zjistit, jaké potřeby mají pacienti po vitrektomii na očním oddělení a jak jsou tyto potřeby uspokojovány. Dalším cílem bylo zjistit jakým způsobem je prováděna edukace pacientů sestrami. Před samotným výzkumem byli zvoleny výzkumné otázky. První otázkou bylo zjistit potřeby pacientů po operaci na očním oddělení Nemocnice Kyjov p.o., druhou otázkou bylo uspokojování těchto potřeb. Třetí hledala odpověď na otázku, jak je prováděna edukace pacientů po vitrektomii. Čtvrtou otázkou bylo, zda může sestra vhodnou edukací zabránit strachu pacienta z návratu do domácího prostředí. Poslední pátou otázkou bylo zjistit, zda sestry doporučují spolupráci s multidisciplinárním týmem. Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. V teoretické části bylo cílem práce podat dostatečné informace o potřebách pacientů. Jsou zde shrnuty i problémy, s kterými se mohou pacienti potýkat při propuštění domů i následné socializaci. Praktická část byla vedená kvalitativním výzkumem, kde metodikou práce byly případové studie a hloubkové rozhovory s použitím diktafonu. Výzkumný soubor tvořili pacienti očního oddělení Nemocnice Kyjov p.o. Celkem bylo provedeno 10 rozhovorů. Druhou část výzkumného souboru tvořilo 5 sester očního oddělení, které byly pozorovány při edukaci pacientů. V diskusi byly prodiskutovány jednotlivé výsledky a zhodnoceny výzkumné otázky. Vzhledem ke kvalitativnímu výzkumu jsou vyplývající hypotézy uvdeny až v závěru práce. Z výsledků vyplývá, že nejčastěji pacienty udávanými potřebami byly : potřeba být bez bolesti, potřeba bezpečí a jistoty, spánku a odpočinku, výživy a hydratace a potřeba vyprazdňování. Dále, že potřeby pacientů jsou uspokojovány pomocí vhodných intervencí Sestra pomáhá pacientům vhodnou edukací snížit strach z návratu do domácího prostředí a že sestry doporučují spolupráci s multidisciplinárním týmem. Cíl práce byl splněn. Výsledky práce mohou být použity při výuce zdravotních sester a zdravotnického personálu, který se i na jiných odděleních může se zrakově postiženými lidmi setkat. Mohou přispět ke zlepšení péče o tyto pacienty.
|
|
|
Uplatnění prvků bazální stimulace v ošetřovatelské péči
JILEČKOVÁ, Zuzana
Bazální stimulace je pedagogicko-ošetřovatelský koncept, který vychází z poznatků pedagogiky, vývojové psychologie, anatomie, fyziologie a ošetřovatelství. Základními prvky konceptu Bazální stimulace jsou pohyb, komunikace a vnímání. Koncept umožňuje klientům se změnami v oblasti vnímání, hybnosti a komunikace integraci do současného života s maximálním využitím jejich dřívějších životních návyků a zkušeností, respektuje zachované schopnosti a navíc akceptuje jejich budoucí životní potřeby. Správná integrace prvků bazální stimulace do ošetřovatelské péče umožňuje zprostředkovat člověku vjemy ze svého těla a stimulace vnímání organismu mu umožní lépe vnímat okolní svět a následně s ním navázat komunikaci. Tím je podpořen celkový vývoj jedince.
|
|
|
Podpora cestovního ruchu na Vodňansku
RÁBOVÁ, Olga
V bakalářské práci bylo dosaženo všech stanovených cílů a to podle daného metodického postupu. V destinaci Vodňansko byly analyzovány složky primární a sekundární nabídky cestovního ruchu. Dále byly analyzovány potřeby a požadavky návštěvníků a vyhodnoceny přínosy a dopady cestovního ruchu na řešené území.Výrazně rozvíjejícími se produkty v dané oblasti je především cykloturistika a pěší turistika, velmi se také zde rozvíjí oblast sportovního rybaření. Již během analýzy současného stavu cestovního ruchu na Vodňansku bylo zřejmé, že nejlepšími a největšími výhodami jsou kvalitní přírodní prostředí a bohatá historie. Z provedeného dotazníkového průzkumu vyplývá, že nejnavštěvovanějšími památkami na Vodňasku je zřícenina hradu Helfenburg, zámek Kratochvíle, poutní místo Lomec a zámek ve městě Protivín. Z průzkumu rovněž vyplývá, že by bylo za potřebí zlepšení a zkvalitnění faktorů jako sportovní a kulturní vyžití návštěvníků, obchodní vybavenost a kvalita stravovacích a ubytovacích zařízení.
|
|
|
Holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních
GUIDOVÁ, Hana
Holistická ošetřovatelská péče vyžaduje orientaci na tělo i psychiku. To znamená, že zdůrazňuje jak tělesné, tak psychosociální potřeby člověka. Je nutné, aby sestry chápaly podstatu psycho-sociální interakce a pečovaly o celého člověka, včetně jeho nejbližších ve zdraví i nemoci. Cílem diplomové práce "Holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních" bylo zjistit, jakým způsobem jsou uspokojovány potřeby u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních z hlediska holistického přístupu. Práce zahrnovala kvalitativní i kvantitativní výzkum. Dotazník vyplnilo 104 sester a v kvantitativním výzkumu bylo pozorováno 10 respondentů. Byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza byla zaměřena na děti se zdravotním postižením ve zdravotně sociálních zařízeních a na uspokojování potřeb z hlediska holistické teorie. Většina sester se domnívá, že poskytují holistickou ošetřovatelskou péči. Ale na druhé straně velká část sester odpověděla, že upřednostňuje zajištění fyziologických potřeb oproti psychosociálním potřebám. Toto zjištění nepotvrzuje plně holistický přístup při poskytování ošetřovatelské péče. Druhá hypotéza udává, že sestry více pečují holisticky v neziskových zařízeních než v zařízeních zřízených krajským úřadem. Nezisková zařízení nemohla být zařazena do výzkumu, neboť zde nejsou zaměstnané sestry a ty, které jsou zde zaměstnané, pracují na pozicích sociálních pracovníků a pečovatelů nikoli na pozici sester. Ke srovnání došlo pouze mezi zařízeními, kde zřizovateli jsou společnost s ručením omezeným a krajský úřad. Ve výzkumu byl též porovnán přístup k holistické ošetřovatelské péči mezi vrchními a staničními sestrami a sestrami, pracujícími ve směnném provozu. Sestry manažerky odpovídaly pozitivněji než sestry ve směnném provozu. Sestra, která poskytuje holistickou ošetřovatelskou péči, pohlíží na člověka jako na jedinečnou celostní bytost nikoli na její pouhé části. Taková sestra je odhodlána pomáhat lidem, aby dosáhli a udrželi si optimální zdraví, pomáhá při prevenci a redukci chorob nebo poskytuje podporu nevyléčitelně nemocným. Je důležité si uvědomit, že tělo a psychika jsou úzce propojeny nikoli odděleny. Tato diplomová práce může být využita pro sestry pracující u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních. Výstupem diplomové práce pro praxi je vytvoření standardu pro holistickou ošetřovatelskou péči u zdravotně postižených dětí ve zdravotně sociálních zařízeních.
|
|
|
Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe
KOTKOVÁ, Michaela
Abstrakt Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe. Koncepce současného moderního ošetřovatelství, která vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, Mezinárodní rady sester a Evropské unie, se snaží vymezit role sestry a ukázat směr pro rozvoj kvalitního vzdělávaní zdravotnických pracovníků a individualizované ošetřovatelské péče, která je zaměřena na potřeby klienta. S tímto rozvojem úzce souvisí zavádění ošetřovatelského procesu do praxe, jako pracovní metody ošetřovatelského týmu. Ošetřovatelský proces je série vzájemně propojených činností, které jsou prováděny ve prospěch nemocného, případně za jeho spolupráce při individualizované ošetřovatelské péči. Veškeré výsledky jednotlivých kroků ošetřovatelského procesu je zapotřebí zaznamenávat do ošetřovatelské dokumentace, která je nedílnou součástí této metodiky. V současnosti se již s ošetřovatelským procesem, nebo s pokusy o jeho zavedení setkáváme ve většině zdravotnických zařízeních v České republice. Proto bylo cílem této práce zjistit, jak sestry k ošetřovatelskému procesu přistupují a zda mají o této metodě teoretické znalosti. Z výsledků kvantitativního výzkumu, během kterého jsem získávala potřebné údaje pomocí dotazníků je zřejmé, že postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se stále mění a to ve smyslu pozitivním. Metodu ošetřovatelského procesu už sestry nevnímají pouze jako přítěž pro jejich práci, ale vidí v ní také metodu, která jim pomůže lépe zjistit klientovy problémy a následně hledat vhodná řešení, čímž se potvrdila hypotéza H4 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy skutečné problémy) a hypotéza H5 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy potencionální problémy). Na druhou stranu sestry neustále zastávají názor, že ošetřovatelský proces je přítěží pro jejich administrativní práci, čímž se potvrdila hypotéza H2 (Sestry vnímají zavedení ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek jako přítěž pro administrativní práci sestry). U otázek, pomocí kterých jsem zjišťovala teoretické znalosti sester o ošetřovatelském procesu, byly většinou zvoleny správné odpovědi. Pouze u dvou otázek, které se věnovaly fázím této metody, tomu bylo naopak. Lze tedy říci, že sestry mají teoretické znalosti o této problematice, čímž se vyvrátila hypotéza H6 (Sestry na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek nemají znalosti o ošetřovatelském procesu). Výsledky výzkumu také odhalují skutečnost, že 57% sester souhlasí s tím, že pomocí ošetřovatelského procesu se zlepší kvalita péče o klienta a 54% sester souhlasí s jeho zavedením do praxe, čímž se potvrdila hypotéza H1 (Sestry souhlasí se zavedením ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek) a hypotéza H3 (Sestry si myslí, že díky zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se zlepší kvalita péče o klienta na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek). Sestra hraje v ošetřovatelském procesu jednu z hlavních rolí. Aby bylo dosaženo dobrých výsledků, měla by k této metodě přistupovat kladně a snažit se proniknout do jejích principů, k čemuž by měla pomoci i tato práce.
|
|
|
Omezení na svobodě jako mezní životní zkušenost - prožívání osob zadržených a zatčených
VOTRUBA, Martin
Omezení na svobodě představuje výrazný zásah do práv a svobod každého člověka.Omezení na svobodě umístěním do policejní cely pro vícehodinové umístění osob omezených na svobodě představuje často mezní životní zkušenost. Cílem výzkumu bylo zmapovat prožívání, vnímání, psychický stav a znalost práv u osob omezených na svobodě. Pro naplnění cíle výzkumu bylo u osob umístěných v policejní cele provedeno dotazníkové šetření.
|
|
|
Duchovní potřeby a jejich naplňování u lidí s tělesným postižením
POLÁKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá duchovními potřebami u osob s tělesným postižením. Téma vychází z psychologie osobnosti, charakterizuje lidské potřeby, definuje motivaci, hodnoty a zájmy. Navazují základní oblasti psychologie náboženství a náboženské pedagogiky. Pedagogický pohled se zaměřuje na otázky související s religiozitou člověka a hledá cíle pro náboženskou výchovu a vzdělávání. Další kapitoly se věnují osobám s tělesným postižením, popisují základní typy tohoto postižení a ukazují na základě osobních zkušeností autorky na specifika v životě lidí s handicapem. Druhá část se soustřeďuje na duchovní potřeby a jejich naplňování. Tématický okruh dává vzniknout metodickému návrhu na didaktické otevření duchovních potřeb. Součástí je několik didaktických celků, jejichž obsahem jsou jednotlivé vyučovací hodiny pro skupinu dospělých s tělesným handicapem.
|
host ::
RSS.