|
|
Analýza potřebnosti sociální služby dům na půl cesty v regionu České Budějovice
MÜGLOVÁ, Petra
Analýza potřebnosti sociální služby dům na půl cesty v regionu České Budějovice?. Službu Dům na půl cesty využívají klienti od 18 do 26 let, kteří odcházejí z dětských domovů, výchovných ústavů, z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby a v rámci své práci jsem se zaměřila na klienty z dětských domovů. Cílem mé bakalářské práce je provedení monitoringu a následné prognózy vývoje sociální služby dům na půl cesty v regionu České Budějovice. Práce je členěna na dvě části. Část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou popsány možnosti náhradní rodinné a ústavní péče. Dále představuje rodinu, která je nezbytnou součástí vývoje osobnosti každého jedince a její vliv na budoucí život člověka. Také je zde popsán dům na půl cesty a služby poskytované uživatelům. Konkrétně jsou tam popsány Dům na půl cesty v Českých Budějovicích a v Českém Krumlově. V praktické části jsou vymezeny cíle práce a je zde popsán vlastní výzkum, včetně diskutování zjištěných výsledků s poznatky jiných autorů, které uvádí teoretická část. Vlastní výzkum byl proveden kvantitativně metodou dotazování-technikou rozhovoru s respondenty z dětských domovů a také metodou analýzy dokumentů-technikou sekundární analýzy dat a obsahové analýzy. Rozhovory byly provedeny ve třech dětských domovech. Jednalo se o Dětský domov Žíchovec, Dětský domov Boršov nad Vltavou a Dětský domov Horní Planá. Rozhovory všech dotazovaných byly zpracovány a následně shrnuty v závěrečné diskuzi. Výstupem výzkumného šetření je zjištění, že uživatelé Dětských domovů v regionu České Budějovice vnímají potřebnost sociální služby Dům na půl cesty jako potřebnou. Práce poslouží ke zmapování potřebnosti sociální služby dům na půl cesty v regionu České Budějovice a ke zjištění informovanosti o nabídce této služby. Dále práce poslouží ke zjištění zdrojů informovanosti o službě. Výsledky by mohly být použity ke zlepšení situace v oblasti sociálních služeb v regionu.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů s chronickým srdečním selháním
GEGNEROVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá chronickým srdečním selháním, které se označuje jako stav, kdy srdce selhává jako pumpa. Onemocnění představuje medicínský, společenský i ekonomický problém. Využívá se mnoho diagnostických metod. Léčba je zaměřena na ovlivnění symptomů a na ovlivnění výskytu a progresi onemocnění. Do léčby patří režimová opatření, neodmyslitelná farmakoterapie a chirurgická a přístrojová léčba. Část práce je věnována roli sestry a potřebám pacientů. Ošetřovatelská péče je zaměřena na celkový stav pacienta. Kvalitní ošetřovatelskou péči sestra nemůže provádět bez komunikace, používá ji jako součást své profesionality. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů s chronickým srdečním selháním. Bakalářská práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Technika sběru dat byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s pacienty s chronickým srdečním selháním. Rozhovory byly zaznamenávány do kazuistik. Na základě kazuistik byla vytvořena kategorizace dat v tabulkách, jež obsahuje nejdůležitější výsledky. Zkoumaný soubor tvořilo 10 respondentů s chronickým srdečním selháním. Rozhovory byly získány od hospitalizovaných pacientů v Nemocnici České Budějovice a.s. Byly stanoveny 3 výzkumné otázky, které byly zodpovězeny. Z výsledků výzkumu byly získány poznatky, které poskytují informace týkající se specifických potřeb pacienta a omezení vzniklých v souvislosti s onemocněním. Tato bakalářská práce může být zdrojem informací nejen pro pacienty, kteří trpí chronickým srdečním selháním, ale i pro zdravotní sestry a studenty zdravotnických oborů. Díky získaným poznatkům může být ošetřovatelská péče poskytována kvalitněji a na profesionální úrovni.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u dětí se stomií tenkého a tlustého střeva
BARTYZALOVÁ, Martina
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětských pacientů se stomií. Stomie je vyvedení tenkého nebo tlustého střeva na povrch těla. Nejčastějšími indikacemi u ileostomií je odstranění tlustého střeva, vrozené vývojové vady a nekrotizující enterokolitida (NEC). Nejčastějšími důvody pro zavedení u kolostomií jsou také vývojové vady a Hirschsprungova choroba. Dětí se stomií v České republice mnoho není. Jsou to zejména novorozenci a kojenci, u kterých se jedná především o stomie dočasné. O takto nemocné děti se v domácím prostředí především starají rodiče. Rodiče jsou závislí na pomoci stomické sestry, která je edukuje a informuje o všem ohledně stomie. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat potřeby dětí se stomií tenkého a tlustého střeva a jaká jsou specifika ošetřovatelské péče. Práce byla také zaměřena na úlohu stomických sester pečující o děti se stomií. Byl použit kvalitativní výzkum s metodou dotazování a technikou rozhovoru s rodiči dětí se stomií a se stomickými sestrami, které již měly zkušenost ošetřovat takto nemocné děti. Bylo zkontaktováno celkem deset rodičů, z nichž se podařilo udělat rozhovor se šesti z nich. Stomických sester bylo kontaktováno čtrnáct, ale kvůli malým zkušenostem s ošetřováním dětí se stomií, byl udělán rozhovor pouze se třemi z nich. Respondenti pocházeli z různých měst České republiky. Co se týče specifik v ošetřovatelské péči, zajímali jsme se o tři oblasti ošetřovatelské péče. První oblastí byla péče o kůži, kdy bylo zjištěno, že rodiče dětí s ileostomií by měli věnovat zvýšenou pozornost v péči o kůži v okolí stomie. Je to proto, že ileostomie odvádí řídký a agresivní obsah, což způsobuje poškození kůže v okolí stomie. Důležitým specifikem byl také fakt, že rodiče používají běžnou dětskou kosmetiku, která je v literatuře považovaná za naprosto nevhodný prostředek pro hygienickou péči o děti se stomií. Je třeba také zmínit, že díky širokému sortimentu stomických pomůcek, je ošetřovatelská péče kvalitnější, než byla dříve. Co se týče stravování, bylo zjištěno, že novorozenci a kojenci by měli být vyživováni mateřským mlékem a u ileostomiků by měla být ještě stolice zahušťována přidáním nemléčné rýžové kaše. Třetí oblastí bylo vyprazdňování. Dětští stomici se specificky vyprazdňují pomocí stomických sáčků a systémů. Bylo zjištěno, že nejvhodnějším systémem pro děti se stomií je systém jednodílný. Druhým cílem bylo zmapovat potřeby dětských stomiků. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že stomie mají negativní dopad na kvalitu života jak dítěte, tak i rodiče. Stomie ovlivňuje život jak sociálně, tak především psychicky. Co se týče oblasti psychické, bylo zjištěno, že se nevyužívají služby psychologa. Také tomu napomáhá fakt, že jen jeden rodič ze šesti chodí na pravidelné konzultace ke stomické sestře, která by měla být největší oporou. Také bylo zjištěno, že každé dítě při ošetřování stomie plakalo. Ze sociální oblasti bylo zjištěno, že děti se stomií mohou být ve školkách a školách izolováni od ostatních dětí. Stomie také děti omezuje v různých sportovních a jiných aktivitách. Co se týče potřeb fyziologických, ty již byly zmíněny ve specifikách ošetřovatelské péče. Poslední cílem bylo zjistit, jakou úlohu hraje stomická sestra v péči o dětskou stomii. Bylo zjištěno, že edukace od stomické sestry je velice důležitá pro rodiče dítěte se stomií, ale jejich názory se neshodují. Některé sestry tvrdí, že edukují rodiče před a po operaci, ale zjistili jsme, že to tak není. Jen málo tázaných rodičů bylo edukováno před i po operaci.Na základě výsledků byl vytvořen manuál pro rodiče dětí se stomií tenkého a tlustého střeva. Ten by mohli rodiče využít k ošetřovatelské péči o dítě s nově zavedenou stomií.
|
|
|
Kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 - 18 let ve Zlínském kraji.
LIBROVÁ, Markéta
Bakalářská práce kvalita života u dětí v domovech pro děti ve věku od 10 - 18 let ve Zlínském kraji se v teoretické části zabývá rozdělením a charakteristikou cílové skupiny pubescenty a adolescenty. Popisuje potřeby obecně a následně základní potřeby dětí. Kvalitu života, zdraví a cirkadiánní rytmy s kvalitou života souvisejícími. Ústavní péči, do ní patřící dětský domov a dětský domov se školou. Krátce se zmiňuje o historii dětských domovů a domovech nacházejících se ve Zlínském kraji. Dále jsou v práci popsány rizika ústavní péče, deprivační syndrom a s ním související subdeprivace. Obecným cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života u dětí žijících v dětském domově. Specifickým cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života u těchto dětí ve vybraných oblastech kvality života. Jednalo se o oblast zdraví, spokojenosti a cirkadiánní typologie. Pro zjištění údajů byl použit upravený a přeložený standardizovaný dotazník Cummins (1997) ComQoL-S5 a také bylo vybráno několik otázek z dotazníku Cirkadiánní typologie CIT Harada, Krejčí (2010). Vzhledem k rozsáhlosti dotazníku byly pro hodnocení vybrány pouze některé oblasti života. Oblast zdraví, spokojenosti a cirkadiánní typologie podle kterých byla hodnocena kvalita života. Z výsledků výzkumu vyplývá, že kvalita života s ohledem na spokojenost se zdravím je stejná a pozitivní, jak u pubescentů tak u adolescentů. Oblast spokojenosti hodnotí děti ve věku 10 - 18 let pozitivně. Co se týče oblasti cirkadiánní typologie, pubescenti inklinují k večernímu typu.
|
|
|
Důstojné umírání v LDN
ŽILINOVÁ, Michaela
1. Současný stav dané problematiky: Bakalářská práce je zaměřena na problematiku paliativní péče v LDN. Péče o umírající je velmi aktuální, protože v populaci stále přibývá dlouhodobě nevyléčitelně nemocných, kteří potřebují odbornou pomoc. V České republice je péče o umírající stále nedostačující a je vhodné se touto problematikou zabývat. 2. Cíl práce: Zjistit, zda jsou zásadní rozdíly v pohledu na komplexní paliativní péči v bio - psycho - sociálně - spirituálním rámci mezi profesionálními poskytovateli a rodinou. 3. Výzkumné otázky: Jaké je nejslabší místo v komplexní paliativní péči dle profesionálních poskytovatelů? 2. Jaké je nejslabší místo v komplexní paliativní péči dle rodiny. 4. Popis metodiky: Bude použit kvalitativní výzkum, základní soubor jsou zdravotničtí pracovníci, rodinní příslušníci a přátelé pacientů hospitalizovaných v LDN. Metody a techniky sběru dat: strukturovaný rozhovor, zúčastněné pozorování, analýza osobních dokumentů. 5. Předpokládané využití práce v praxi: Zvýšení informovanosti laické a odborné veřejnosti v dané problematice.
|
|
|
Psychosociální důsledky týrání, zneužívání a zanedbávání v dětství
LEITGEBOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce se zaměřuje na psychosociální důsledky nedostačující nebo závadné péče o dítě, kdy je dítě nepřiměřeně tvrdě fyzicky trestáno, sexuálně zneužíváno anebo mu nebyly poskytovány dostatečné projevy lásky a přijetí. Děti ovlivněné těmito nežádoucími jevy, mají ve svém dalším životě velké problémy a jejich chování, postoje a životní styl v dalších životních etapách, zejména pak v období dospívání, mohou být pro společnost závadné. Cílem práce bylo zjistit dopady týrání, zneužívání a zanedbávání v dětství u dívek umístěných do Výchovného ústavu v Jindřichově Hradci. Druhým cílem práce bylo zjistit, jaké subjektivní potřeby mají dívky se syndromem CAN, které byly na základě rozhodnutí soudu umístěny do Výchovného ústavu v Jindřichově Hradci. Ve výzkumu dané problematiky byla použita strategie kvalitativního výzkumu v designu zakotvené teorie. Metoda sběru dat je dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Jako metodu zpracovaných dat jsem zvolila kvalitativní obsahovou analýzu. Výzkumný soubor tvořilo 10 dívek umístěných ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci, u kterých bylo prokázáno týrání, zneužívání a zanedbávání v dětství. Výsledky výzkumu ukazují, že vybrané dívky, které byly v dětství zneužívány, trpí depresemi, strachem, úzkostmi a studem. Častá je nedůvěra v sebe i v okolí, nízké sebevědomí. Jako další časté následky syndromu CAN v dětství v řízených rozhovorech dívky uváděly experimenty s návykovými látkami, agresi a autoagresi. Nejčastěji uváděné aktuální subjektivní potřeby dívek byly: potřeba rodiny, partnera, svobody, ale i naopak potřeba nepřetržité pozornosti jiné osoby. Dle výzkumu mají dívky neuspokojenou potřebu harmonie, porozumění a lásky. Výsledky výzkumu je možné využít při sestavování individuálního plánu péče o dívky umístěné do Výchovného ústavu v Jindřichově Hradci. Práce může být také inspirací v práci s vývojově traumatizovanými dětmi a mládeží pro speciální pedagogy a další odborné zaměstnance ostatních ústavních zařízeních v České republice.
|
|
|
Příprava na stáří z pohledu sociálního pracovníka
TROUSILOVÁ, Iva
Stárnutí je přirozený a nezvratný proces, který je součástí každého života. Člověk v podstatě stárne už od početí, a tento proces probíhá celý život. Etapa života, ke které stárnutí vede, se nazývá stáří. Všechna období života jsou velice důležitá. Ale období stáří je završením života, je poslední životní etapou. Člověk se mění po všech stránkách ? biologické i psychické, mění se jeho sociální status, jeho potřeby, začne uznávat jiný hodnotový systém. Je důležité si všechny tyto změny uvědomovat a na období stáří se náležitě připravit a nepodcenit ho, pokud ho chceme prožít co možná nejkvalitněji. Z velké části by se měl člověk na stáří připravovat sám celý život, ale v mnoha ohledech mu může být nápomocen sociální pracovník, díky jeho bohatým zkušenostem z praxe. Téma této bakalářské práce je Příprava na stáří z pohledu sociálního pracovníka. Cílem práce bylo zmapování názorů sociálních pracovníků na přípravu na stáří. Byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polostandardizovaný rozhovor. Byla stanovena hlavní výzkumná otázka, která byla zaměřena na to, jaké faktory vyzdvihují sociální pracovníci při přípravě na stáří. Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky, které se zaměřovaly na dobu, od kdy sociální pracovníci datují ideální začátek přípravy na stáří. Dále na zjištění, co si sociální pracovníci představují pod pojmy příprava na stáří v sociální, psychické a biologické rovině a jakou z těchto oblastí upřednostňují. Informace získané o přípravě na stáří budou publikovány v časopise Náš Domov Domova pro seniory Máj, který je k dispozici personálu Domova, klientům, ale i veřejnosti.
|
|
|
Uživatelé Domu na půl cesty v Kynšperku nad Ohří a zhodnocení jim poskytovaných služeb
NÉMETOVÁ, Lenka
Mladí lidé, kteří odcházejí z dětských domovů, z výchovných ústavů, z výkonu trestu a ze zařízení pro ochranou léčbu jsou znevýhodněni v mnoha oblastech života. Tato znevýhodnění spolu s předsudky společnosti často vedou k tomu, že se stávají součástí skupin, které žijí na jejím okraji. Snahou domu na půl cesty je poskytnout těmto mladým lidem pomoc a podporu na jejich cestě k samostatnému životu a k jejich aktivnímu začlenění do života běžné společnosti. Cílem práce je zmapovat sociální situaci uživatelů Domu na půl cesty v Kynšperku nad Ohří a zhodnotit jim poskytované služby. Práce je členěna na dvě části. Část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá faktory, které sehrávají významnou roli na cestě mladých lidí do domu na půl cesty. Popisuje jejich sociální situaci. Představuje konkrétní Dům na půl cesty v Kynšperku nad Ohří a služby poskytované jeho uživatelům. Praktická část obsahuje výzkumné šetření, v rámci kterého bylo zjišťováno, jaká je aktuální sociální situace uživatelů domu na půl cesty a zda rozsah poskytovaných služeb dostatečně pokrývá jejich potřeby. Toto kvalitativní šetření bylo realizováno metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru u dvou skupin respondentů. První skupinu tvořili uživatelé domu na půl cesty v Kynšperku nad Ohří, druhou skupinu pracovníci daného zařízení. Rozhovory všech dotazovaných byly zpracovány, prezentovány a následně shrnuty v závěrečné diskusi. Výstupem výzkumného šetření je zjištění, že uživatelé Domu na půl cesty v Kynšperku nad Ohří vnímají poskytované služby jako potřebné a jejich rozsah postačující. Práce může sloužit jako zhodnocení aktuálního stavu daného zařízení a zjištěné skutečnosti mohou být využity jako podklad pro optimální přizpůsobení služby potřebám uživatelů.
|
|
|
Studium na středních odborných učilištích z pohledu žáků
KOVÁŘOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá motivací studentů ke studiu na středních odborných učilištích a postoji žáků ke studiu. Teoretická část je zaměřena na popsání a rozdělení motivace, zvyšování a rozvíjení motivace dospívajících a jejich volbu budoucího povolání. Pro lepší porozumění je v práci přiblíženo období adolescence, socializace, vliv rodiny, školy a vrstevnické skupiny. Pro praktickou část byly stanoveny předpoklady, které se týkají motivace studentů a jejich postojů ke studiu. Předpoklady jsou ověřovány pomocí výzkumné sondy, která měla podobu dotazníku. Dotazník obsahuje 10 otázek rozdělených na dvě části. První část je zaměřena na zjištění druhu motivace studentů, se kterým na daném oboru studují. Druhá část dotazníku je zaměřena na zjištění postojů studentů ke studiu. Respondenty byli studenti středního odborného učiliště ve Volyni a ve Strakonicích.
|
|
|
Motivace k dobrovolnictví
VESELÁ, Alice
Poskytování pomoci můžeme dělit na krátkodobé, neplánované a na plánované a dlouhodobé, této formě se věnuje dobrovolnictví, tento druh prosociálního chování je ve světě velmi rozšířen. V posledních letech se v České republice rozvíjí význam dobrovolnického hnutí, důkazem tohoto je kromě vzniku dobrovolnických center a jiných organizacích i zákon číslo 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Z tohoto důvodu se autorka rozhodla zjistit faktory, které souvisí s prosociálním chováním u osob, které se dlouhodobě, systematicky a nezištně věnují činnostem ve prospěch druhých lidí, tedy dobrovolníků. Autorka provedla kvantitativní výzkum metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku (konkrétněji inventáře doplněného dalšími otázkami). Soubor byl stanoven kvótním nahodilým výběrem, kdy kvótou bylo pohlaví, dobrovolnická aktivita a její délka. Výzkumný soubor byl tedy tvořen cílovou skupinou dobrovolníků z celé České republiky. Výzkum ukázal, že nejčastějším motivem k dobrovolnictví je pomoc druhým a seznámení se s novými lidmi, získání nových zážitků. Dále bylo prokázáno, že v motivační struktuře dobrovolníků (šest základních motivů ovlivňujících dobrovolnické jednání) byl nejvíce zastoupen motiv kariéra, který souvisí se snahou člověka získat zkušenosti pro kariéru. Přínosem diplomové práce je zjištění motivační struktury dobrovolníků ze zdravotních a sociálních institucí a dobrovolníků z oblasti sportovní a vzdělávací činnosti.
|
host ::
RSS.