|
|
Masculine and feminine view of the Colonial War. (António Lobo Antunes and Lídia Jorge)
Márföldi, Nicole ; Dufková, Vlasta (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Táto bakalárska práca skúma mužský a ženský pohľad na koloniálnu vojnu v diele dvoch velikánov portugalskej literatúry - Antónia Lobo Antunesa a Lídie Jorgeovej. Konkrétne sa zameriava na Judášovu dieru (1979, Os cus de Judas) a Šuškajúce pobrežie (1988, A costa dos murmúrios). Snaží sa zodpovedať na otázku, či sa líši mužský a ženský pohľad na koloniálnu vojnu. Delí sa na šesť kapitol, ktoré sa skladajú z ďalších podkapitol. Po úvode, v ktorom načrtávame analyzovanú problematiku, sa zameriavame na stručnú charakteristiku historického kontextu. Do centra pozornosti postupne kladieme Nový štát, vzťah k Afrike, ktorý bol prepojený s národným sebaobrazom Portugalcov, na vojnu, ktorú Portugalci viedli, aby si zámorie udržali, na Klinčekovú revolúciu a stručne charakterizujeme tiež situáciu v portugalskej literatúre po 25. apríli. Nasledujúce kapitoly sú venované predstaveniu autorov analyzovaných diel a ich tvorbe so zameraním na Judášovu dieru a Šuškajúce pobrežie. Jadro práce začína poukázaním na to, že muži a ženy zastávali v koloniálnej vojne rozličnú pozíciu a mali iné úlohy. Ženy mali poskytovať mužom oporu a vytvárať domov v čase, keď manželia neboli na misii. Naproti tomu, muži priamo bojovali vo vojenských operáciách a bezprostredne sa stretávali s hrôzami vojny. Sledujeme tiež, ako sa...
|
|
|
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
|
|
|
Současný život "superžen" po zániku primární rodiny
Hanáková, Šárka ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Ženy, kterým se v diplomové práci věnuji, byly za státního socialismu nazývány "superženami". Jejich úkolem bylo skloubit profesní kariéru s péčí o rodinu a domácnost. Přestože se situace v rodině proměnila a tradiční model rodiny, v němž jako jediný živitel fungoval muž, byl nahrazen demokratickým modelem, v němž byli živiteli muž i žena, práce v domácnosti a péče o děti zůstávala primárně povinností ženy. V období státního socialismu byly ženy zatíženy "dvojím břemenem". Svůj život věnovaly rodině a jejich volný čas, kterého jim oproti mužům zbývalo méně, většinou odpovídal zájmům dětí nebo celé rodiny. V práci se zaměřuji na to, jak se těmto ženám žije nyní, kdy jsou již v důchodu a po ztrátě životního partnera žijí samy a také na to, jak se s touto odlišnou životní situací a změnami společenských rolí vyrovnávají. Pracuji s teoretickými přístupy emancipovaného ženství a aktivního stáří jako způsobu vyrovnávání se se změnou společenského postavení. Jako výzkumnou metodu jsem zvolila kvalitativní přístup, který v této práci realizuji prostřednictvím analýzy hloubkových rozhovorů s ovdovělými seniorkami.
|
|
|
Vývoj postavení ženy v rodině
Hanousková, Kateřina ; Maříková, Hana (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem postavení ženy v rodině na území České republiky od 50. let 20. století. Teoretická a hodnotová část práce rozpracovává širší souvislosti této problematiky, které vidí zejména v genderové socializaci, mužských a ženských rolích a genderových stereotypech. Dále se práce věnuje rodině, jejím hlavním funkcím a významným teoriím od druhé poloviny 20. století, které se zabývají vývojem rodiny a postavení žen v ní. Jedná se především o teorie evropského a amerického kontextu, protože v tomto období byla česká sociologie zrušena a zakázána. Práce také stručně charakterizuje demografický vývoj rodiny. Zmapování hlavních událostí ukazuje historickou proměnlivost (ne)rovností mezi mužem a ženou. Výzkum je zaměřen na ženy a jejich popis obvyklých situací reflektujících každodennost v rodinném životě. Ženy byly rozděleny do tří věkových kategorií simulujících tři generace. Jejich výpovědi tak pomohly získat ucelené informace k zmapování vývoje postavení ženy v rodině na území České republiky v průběhu druhé poloviny 20. století. Výsledky výzkumu ukazují na to, že ženy jsou si spíše vědomy obecného vývoje postavení ženy v rodině než samy na svém postavení nebo postavení žen v jejich okolí. Změnu hodnotí pozitivně ve smyslu, že ženy nejsou na mužích tolik závislé, mohou budovat vlastní...
|
|
|
Masculine and feminine view of the Colonial War. (António Lobo Antunes and Lídia Jorge)
Márföldi, Nicole ; Dufková, Vlasta (vedoucí práce) ; Grauová, Šárka (oponent)
Táto bakalárska práca skúma mužský a ženský pohľad na koloniálnu vojnu v diele dvoch velikánov portugalskej literatúry - Antónia Lobo Antunesa a Lídie Jorgeovej. Konkrétne sa zameriava na Judášovu dieru (1979, Os cus de Judas) a Šuškajúce pobrežie (1988, A costa dos murmúrios). Snaží sa zodpovedať na otázku, či sa líši mužský a ženský pohľad na koloniálnu vojnu. Delí sa na šesť kapitol, ktoré sa skladajú z ďalších podkapitol. Po úvode, v ktorom načrtávame analyzovanú problematiku, sa zameriavame na stručnú charakteristiku historického kontextu. Do centra pozornosti postupne kladieme Nový štát, vzťah k Afrike, ktorý bol prepojený s národným sebaobrazom Portugalcov, na vojnu, ktorú Portugalci viedli, aby si zámorie udržali, na Klinčekovú revolúciu a stručne charakterizujeme tiež situáciu v portugalskej literatúre po 25. apríli. Nasledujúce kapitoly sú venované predstaveniu autorov analyzovaných diel a ich tvorbe so zameraním na Judášovu dieru a Šuškajúce pobrežie. Jadro práce začína poukázaním na to, že muži a ženy zastávali v koloniálnej vojne rozličnú pozíciu a mali iné úlohy. Ženy mali poskytovať mužom oporu a vytvárať domov v čase, keď manželia neboli na misii. Naproti tomu, muži priamo bojovali vo vojenských operáciách a bezprostredne sa stretávali s hrôzami vojny. Sledujeme tiež, ako sa...
|
host ::
RSS.