|
|
Komunikace sestry se sluchově znevýhodněným pacientem na covidových jednotkách
RAUŠOVÁ, Ilona
Úvod: Pro sestry je komunikace základním nástrojem v ošetřovatelském procesu. V době pandemie Covid - 19 měly sestry povinnost nosit ochranné pomůcky, aby se zabránilo šíření této nemoci. Ochranné pomůcky, zejména roušky, mají negativní dopad na komunikaci. Tlumí hlasitost mluvené řeči, zabraňují odezírání a rozpoznání výrazu tváře. Sestry se musely vyrovnat s těmito komunikačními bariérami a zároveň zachovat standardy ošetřovatelské péče. Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika při komunikaci sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Metodologie: Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Pro sběr dat byl použit hloubkový rozhovor se sestrami, které v období pandemie Covid - 19 pracovaly na covidové jednotce. Rozhovory probíhaly v období březen až květen roku 2023. Rozhovory byly se souhlasem nahrány na mobilní telefon do aplikace Záznamník. Poté byly rozhovory přepsány do písemné formy v programu Microsoft Word. Sepsaná data byla analyzována metodou otevřeného kódování, technikou "tužka papír". Získaná data byla rozdělena do tří kategorií, které byly následně rozděleny na podkategorie. Pro větší názornost byly jednotlivé kategorie a podkategorie zpracovány do přehledných schémat a podrobně popsány. Výsledky: Výsledky práce byly rozčleněny na tři hlavní kategorie, kterými jsou sluchově znevýhodněný pacient, bariérová ošetřovatelská péče a komunikace sester se sluchově znevýhodněným pacientem. Obě kategorie jsou členěny na období před pandemií v době pandemie a po ukončení pandemie Covid - 19. Z výzkumného šetření vyplývá, že pandemie Covid - 19 změnila postoj sester k bariérové ošetřovatelské péči, sestry získaly neocenitelné zkušenosti v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Naučily se improvizovat a využívat všechny dostupné komunikační nástroje. Vzájemně si sdělovaly informace, rady a psychickou podporu. Závěr: Práce dokumentuje pohled sester na bariérovou ošetřovatelskou péči a její vliv na komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Výzkum ukázal, že sestry překonaly komunikační bariéry a dokázaly udržet standardy ošetřovatelské péče. Přizpůsobily se náročným podmínkám, naučily se používat jednoduché nástroje, které jim usnadnily komunikaci se sluchově znevýhodněným pacientem. Prohloubily vzájemnou spolupráci. Zároveň odhalila, že většina sester se s problémy vyrovnávala na základě intuice. U sester tato zkušenost vyvolala potřebu odborného vzdělávání v oblasti komunikace se sluchově znevýhodněným pacientem. Práce přináší celkový pohled na problematiku komunikace v ošetřovatelském procesu při používání ochranných pomůcek. Předkládá pomůcky, které pomáhají překonat komunikační bariéru. Výsledky mohou pomoci ostatním sestrám v praxi.
|
|
|
Realizace počítačové audiometrie
Solnický, Jan ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá realizací počítačové audiometrie pro subjektivní vyšetření sluchu. V práci je popsána implementace audiometru v prostředí C++ Borland Builder. Navržený audiometr se skládá ze standardního počítače s operačním systémem Windows, zvukové karty a sluchátek. Práce také obsahuje rozbor problematiky poruch sluchu a jejích vyšetření, které byly použity při implementaci audiometru.
|
|
|
Poruchy sluchu u geriatrických pacientů jako ošetřovatelský problém
TERBEROVÁ, Eliška
Hlavním cílem předložené práce je zmapovat specifika přístupu a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče geriatrickým pacientům s poruchou sluchu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jaké problémy v každodenním životě přináší geriatrickým pacientům porucha sluchu?; Jaké potřeby mají geriatričtí pacienti s poruchou sluchu vůči přístupu ošetřujícího personálu?; S jakými chybami v komunikaci ze strany ošetřujícího personálu se setkávají geriatričtí pacienti s poruchou sluchu? Empirická část práce byla zpracována metodami kvalitativního výzkumného šetření, které bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru. Celý rozhovor obsahoval celkem 15 otázek, z nichž některé byly dle průběhu doplněny o podotázky. Výzkumný vzorek tvořilo 7 informantů starších 60 let trpících poruchou sluchu různého stupně. Rozhovory byly zaznamenávány na mobilní telefon pomocí aplikace Záznamník a následně zpracovány do písemné formy, nebo byly písemně zaznamenávány již při jejich průběhu. Získané výsledky byly následně zpracovány metodou otevřeného kódování technikou "tužka papír". Výsledky práce jsou členěny do tří kategorií, kterými jsou: adaptace, komunikace a specifická péče. Obecně vyšlo najevo, že informanti jsou se svou poruchou sluchu poměrně smířeni. Ztrátu sluchu různého stupně jim kompenzují především naslouchátka, se kterými je většina uživatelů spokojena. Často směřované otázky na hodnocení kvality poskytované ošetřovatelské péče ukázaly převážně spokojenost pacientů. Nejvíce požadavků bylo orientováno zejména na specifika při komunikaci, v níž se personál dopouští občasných omylů. Chyby a nedostatky mohou následně komplikovat spolupráci pacientů s personálem. Práce přináší ucelený pohled na problematiku poruch sluchu v geriatrickém věku a její dopad na každodenní život všech, kteří jí trpí. Výsledky mohou posloužit sestrám v praxi, ale i studentům lékařských i nelékařských zdravotnických oborů a každému, kdo chce zjistit více o životě s poruchou sluchu ve stáří.
|
|
|
Realizace počítačové audiometrie
Solnický, Jan ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá realizací počítačové audiometrie pro subjektivní vyšetření sluchu. V práci je popsána implementace audiometru v prostředí C++ Borland Builder. Navržený audiometr se skládá ze standardního počítače s operačním systémem Windows, zvukové karty a sluchátek. Práce také obsahuje rozbor problematiky poruch sluchu a jejích vyšetření, které byly použity při implementaci audiometru.
|
|
|
Muzikopatogenní vlivy z pohledu audiologie
HORÁKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce s názvem Muzikopatogenní vlivy z pohledu audiologie má teoreticko-empirický charakter. Předkládaná práce se pokouší zmapovat účinky hluku na sluch a poškození sluchu muzikopatogenními vlivy. Teoretická část se zabývá vnímáním hudby, fyziologií slyšení a hudební ekologií, dále pak audiologií a jejím významem. Je zde uveden podrobný popis anatomie a fyziologie sluchového orgánu, detailně jsou zde popsány audiologické vyšetřovací metody. V teoretické části jsou uvedeny metody a techniky vyšetření, které jsou užívány při zjišťování sluchových poruch. V praktické části se zaměřuji na vlastní výzkumné šetření, provedení audiometrických vyšetření, vyhodnocení audiogramů, dotazníků, a individuálních rozhovorů. Z výsledku šetření bylo vyhodnocováno, čím jsou sluchová poškození způsobena. Výsledky šetření potvrzují vliv hudby na sluchové poruchy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.