|
|
Využití ozařovacích technik IGRT a IMRT u pacientů s karcinomem prostaty a jejich vedlejší účinky
KŘIVSKÁ, Klára
Karcinom prostaty je onemocnění s celosvětově stále se zvyšujícím počtem nově zjištěných případů. Podle běžně dostupných statistických údajů je nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. V příčinách úmrtí z onkologických důvodů je na místě druhém, za karcinomem plic. Situace v České republice je stejná. Za poslední dvě dekády se výskyt v republice téměř ztrojnásobil. Na druhou stranu, úmrtí na karcinom prostaty ubývá, je jich přibližně o třetinu méně. Tento velmi výrazný rozdíl je dán zejména možností vyšetření prostatického specifického antigenu (PSA) v rámci preventivních prohlídek u praktického lékaře, případně jiných specialistů. Nezpochybnitelný vliv má moderní léčba nádorů prostaty, ať už se jedná o léčbu radikální (kurativní) nebo podpůrnou (paliativní). Podle údajů ze statistiky vedené Národním onkologickým registrem z roku 2009 činil počet nových zachycených karcinomů prostaty v České republice 119,3 případů na 100 000 mužů. Úmrtnost byla 28,5 případů na 100 000 mužů. V přepočtu na absolutní čísla z roku 2009 to znamená, že bylo odhaleno 6154 mužů s nádorem prostaty a 1472 mužů na něj zemřelo. O velkých úspěších moderní léčby svědčí i procentuální vyjádření přežití pacientů po ukončení léčby. V časovém období posledních třiceti let se celkové pětileté přežití u mužů s karcinomem prostaty zvýšilo z 68 % na současných téměř 100 %. Znamená to, že valná většina pacientů po pěti letech od diagnózy svého onemocnění stále žije. K léčbě karcinomu prostaty se využívá konformní radioterapie od doby jejího vzniku. Jejími průkopníky jsou japonští vědci Umegaki a Takahashi, kteří v 60. letech minulého století vynalezli první rotační konformní techniku ozařování. Více bývá spojena se zavedením počítačové tomografie (CT) do běžné klinické praxe. Až v roce 1983 byl představen 3D plánovací systém, jež ještě více umožnil rozvoj konformní radioterapie. Bylo zjištěno, že dávky z konvenčních technik (např. box) nejsou pro pacienty s karcinomem prostaty dostačující, nevedou k vyléčení a naopak ještě zvyšují riziko vzniku a většího rozvoje vedlejších účinků. Pokročilá metoda radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT), jež se začala v praxi aplikovat v 90. letech 20. století, dosahovala mnohem lepších výsledků. Kromě změny tvaru paprsku umožňuje i změnu jeho intenzity. Toho lze dosáhnout ve spolupráci s multi leaf kolimátorem (MLC), který dynamicky mění tvar svých lamel a tím upravuje a přesouvá paprsek. Metoda IMRT lépe a přesněji tvaruje paprsek a tím více šetří okolní zdravé tkáně. Jako nedílná součást techniky IMRT se vždy provádí portálové zobrazování ozařované oblasti. Ještě mladší je technika řízená obrazem (IGRT), při které se využívá možnosti zobrazení ozařované oblasti formou snímků. Ty se provádějí pokaždé před samotným ozářením a dopomáhají k případné úpravě pozice pacienta. Kromě klasického souřadnicového systému a laserových zaměřovačů se tedy navíc uplatňuje kontrola pomocí 3D portálových snímků. 3D snímky vznikají při použití Cone Beam CT přístroje. Korigováním odchylek ještě před spuštěním ozařování lze docílit ozáření pouze vytyčeného cílového objemu a šetřit okolní tkáně.
|
|
|
Úloha verifikačního systému, a verifikace obecně, v moderní radioterapii
TÁBORSKÁ, Hana
Radioterapie je komplexní proces, jehož součástí je uživateli mnohdy nedoceněný verifikační systém.Verifikační systém se dotýká nejen procesu plánování ozáření pacienta, ale i jeho nastavení na ozařovacím přístroji a také nastavení samotného ozařovače. V neposlední řadě také správnosti aplikované dávky. Důsledná verifikace, jak ze strany radiologického asistenta, tak ze strany používaného softwarového vybavení, je důležitá s ohledem na bezpečnost pacienta. Zvláště dnes, kdy se zavádí nové ozařovací techniky a aplikují se vysoké kurativní dávky. I malé pochybení může mít fatální následky. Proto verifikační systém pracuje z velké části samostatně, bez vnějšího zásahu. Je to databázová aplikace založená na informační technologii Klient/Server. Cílem mé bakalářské práce je nastínit zařazení, význam a nezbytnost používání verifikačního systému a verifikačních postupů v moderní radioterapii. Součástí je také statistické vyhodnocení odchylek v nastavení pacientů, pomocí portálového zobrazení, a správnosti aplikované dávky, za použití in-vivo dozimetrie.
|
|
|
Vliv použití techniky IMRT u tumorů hlavy a krku na velikost dávky v kritických a cílových objemech
WOLFOVÁ, Barbora
Tato práce porovnává dvě techniky plánování ozařování v oblasti hlavy krku. A to techniku konvenčního ozařování a techniku IMRT - Intesity modulated radiotherapy. S rozvojem nových technologií v oblasti ozařovacích pří-strojů se významně roz{$\neg$}šiřují i možnosti vlastní léčby zhoub-ných nádorů. Revolučním průlomem v tomto pro{$\neg$}cesu je zave-dení techniky IMRT, proto se ve své práci zabývám jejími vý-hodami v porovnání s konvenční ozařovací technikou. Zaměřila jsem se hlavně na rozložení dávky v cílových objemech a kritických orgánech a to konkrétně na slinné žlázy a míchu. Oblast hlavy a krku představuje oblast s tkáněmi o rozdíl-né radiosenzitivitě a ra{$\neg$}diotoleranci, jejichž poškození má navíc značný dopad na pacienta. Proto je tato oblast z hlediska vý-hod, které IMRT v porovnání s konvenčními technikami nabí-zí, vhodnou lokalizací. V budoucnu může vést tato technika k eskalaci dávky při zacho{$\neg$}vání srovnatelné toxicity. V práci jsem hodnotila 10 plánů ze souboru nemocných s tumorem v oblasti hlavy a krku pomocí DVH {--} Dose Volume Histogram. Jednotlivé plány jsem vyhodnocovala a to zvlášť plány konvenční a IMRT. Soustředila jsem se na srovnání mean dose a následné po-rovnání dávky v 5% a 95% ozařovaného objemu - PTV, ma-ximální dávky na míchu a dávky v 50% ozářeného objemu slinných žláz u jednotlivých plánů.
|
|
|
Systém kontroly kvality radioterapie na úrovni radiologického asistenta
URBÁNKOVÁ, Veronika
Cílem radiační terapie je precizní zaměření dávky záření v definovaném nádorovém objemu s minimálním poškozením zdravé tkáně. Rozvoj moderní radioterapeutické techniky poskytuje sice nové léčebné možnosti, ale vynikající provozní parametry nemohou být plně využity, pokud není dosaženo vysokého stupně přesnosti a spolehlivosti. Toho lze docílit pouze zaváděním programu zajištění kvality v radioterapii, který zahrnuje jednak sledování předem stanovených indikátorů kvality jako jsou např. in vivo dozimetrie a portálové zobrazování, a dále provádění externích a interních auditů. Tato bakalářská práce si klade za cíl zvýšení kvality zdravotní péče a bezpečnosti léčby na odděleních a klinikách radiační onkologie z pozice radiologického asistenta. Práce poskytuje ucelený přehled o možných metodách, které mohou být využity jako ukazatele kvality prováděné péče. Informace zde získané mohou sloužit stávajícím radiologickým asistentům pro doplnění jejich znalostí a také pro zaškolení nových pracovníků.
|
host ::
RSS.