|
|
Sukcese vegetačního krytu po velkoplošném rozpadu horských smrčin v NP Šumava
Pokorná, Pavlína
Cílem diplomové práce je zhodnotit současný stav vegetace po velkoplošném rozpadu horských smrčin v Národním parku Šumava a zjistit, zda je bylinné patro horské šumavské smrčiny i po 20 letech od odumření hlavní úrovně porostu determinováno prostorovou strukturou před disturbancí. Celkem bylo hodnoceno 7 lokalit v okolí Březníku, na kterých bylo provedeno snímkování na ploškách 1 m2, které se nacházely pod soušemi, někdejšími živými podúrovňovými stromy a v porostních mezerách. Celkem bylo provedeno 242 fytocenologických snímků. Hodnocení bylo doplněno o orientační průzkum půdních poměrů, kde bylo odebráno 22 půdních vzorků. Výsledky fytocenologických snímků ukazují, že byla prokázána vazba bylinné vegetace na stanoviště v někdejších porostních mezerách a na stanoviště u stojících souší, které dříve tvořily hlavní úroveň porostu. Rozdíl po 20 letech od disturbance je málo výrazný, ale detekovatelný. Bylo zjištěno, že Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus se nachází spíše na ploškách u podúrovňových jedinců a souší, na rozdíl od druhu Luzula sylvatica, která se vyskytuje nejčastěji v porostních mezerách. Z výsledků také vyplývá, že struktura bylinného patra je podmíněna stanovištními poměry, zejména přítomností skeletu na lokalitě. Na plochách s vyšším zastoupením skeletu dominuje Vaccinium myrtillus a je zde větší pokryvnost zmlazení smrku ztepilého (Picea abies).
|
|
|
Půdní prostředí v kotlíkové obnově lesa: charakter vodního režimu a formy minerálního dusíku
Petříček, Jan
Diplomová práce je součástí řešeného projektu Dynamika přirozené obnovy v ekologických podmínkách porostních mezer na příkladu ŠLP Křtiny. Na území ŠLP ML Křtiny, polesí Habrůvka, lesnický úsek Borky, byly vytvořeny porostní mezery v porostních typech bukový (BK), smíšený (MIX) a smrkový (SM). Měření proběhlo na plochách o výměře 0,04 ha pojmenované malé (S) a velké (B) o výměře 0,1 ha, se zaměřením na lokalizaci střed (C), mateřský porost (P), okraj východ (T/E) a okraj západ (T/W). Byla měřena vlhkost ve všech zmíněných velkých gapech. Kontinuální měření v průběhu roku. Ze zjištěných dat byla vyhodnocena půdní vlhkost daných lokalit a porovnána s půdními hydrolimity: bod vadnutí (BV), bod sníţené dostupnosti (BSD), lentokapilární bod (LB) a maximální kapilární kapacita (MKK). Celkově bylo zjištěno, ţe lokalita střed (C) obsahuje nejvyšší hodnoty půdní vlhkosti. Dále se tato práce věnuje vyhodnocení NO3 -, NH4 + , C/N, Cox a minerálního dusíku. Bylo zjištěno, ţe porostní typ smrkový (SM) má nejvyšší obsah NO3 -, NH4 +, Cox a minerálního dusíku naopak má nejniţší poměr C/N. Prostní typ bukový (BK) měl nejniţší hodnoty NO3 -, nejniţší poměr C/N i Cox. Při hodnocení lokality bylo zjištěno, ţe u porostního typu smíšený (MIX) a bukový (BK) jsou sledované hodnoty vyšší v lokalitě střed (C). U smrkového (SM) porostního typu nebyly zjištěny takto jednoznačné výsledky. V porovnání velikosti velké (B) a malé (S) porostní mezery byl zjištěn niţší poměr C/N v malých (S) porostních mezerách. Hodnoty Cox byly velice vyrovnané. Minerální dusík vykazoval vyšší hodnoty v porostních typech bukový velký (BK/B) a smíšený velký (MIX/B) naopak u smrkového (SM) porostního typu kde byly vyšší hodnoty v malém (S). Vyhodnocení NO3 - byly naměřeny nejniţší hodnoty v porostním typu bukový velký (BK/B) s výrazným rozdílem ke smrkovému velkému (SM/B). Porovnáním velikosti a umístění na gapu byl zjištěn, vyšší obsah minerálního dusíku, Cox a NH4 + ve všech středech (C) velkého gapu (B). Celkové výsledné hodnoty byly nejčastěji vyšší v lokalitě střed (C). Při vyhodnocení NO3 - ve smrkovém gapu byly zjištěny vyšší hodnoty v mateřském porostu (P) v provedení malý (S) i velký (B) gap. Zjištěná data jsou si často velmi podobná a nelze je tedy jednoznačně a jednoduše vyhodnotit.
|
|
|
Potenciál a limity přirozené obnovy smrku ve smíšených porostech na ŠLP Křtiny
Převor, Josef
Hlavním cílem této práce bylo zkoumat vliv relativního difuzního záření na přirozenou obnovu smrku ztepilého (Picea abies). Byly vybrány 4 výzkumné plochy na ŠLP Křtiny se zmlazením smrku v různě velkých porostních mezerách s podobnými přírodními poměry (HS 441; SLT 3S, 4S, 4H; nadmořská výška 475--530 m n. m.). V bodech vytyčené čtvercové sítě (5x5, resp. 10x10 m) byly měřeny některé charakteristiky smrkového zmlazení (hustota, výška a poslední výškový přírůst), pokryvnost bylin a relativní difuzní radiace (ISF). Bylo zjištěno, že se smrkové semenáčky sporadicky objevují už při 1--3 % ISF. Nejvyšší hustota smrkového zmlazení byla kolem 18 % ISF a optimální přírůst (Ih> 10 cm) při 27 % ISF a více, ve výškové třídě 50--80 cm i při nižších hodnotách, minimálně však nad 15 % ISF. Nejvyšší hustota byla zjištěna na jihovýchodním okraji porostní mezery. Dále je doporučeno pokračovat obrubnou sečí a následně odrubnou sečí s předsunutými kotlíky MZD.
|
host ::
RSS.