|
|
Prenatální a perinatální ztráta v síti českých institucí
Hintnausová, Marie ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Klepal, Jaroslav (oponent)
PRENATÁLNÍ A PERINATÁLNÍ ZTRÁTA V SÍTI ČESKÝCH INSTITUCÍ Bc. Marie Hintnausová ABSTRAKT Etnografický výzkum mezi ženami, které zažily ztrátu dítěte v průběhu těhotenství nebo v období kolem porodu, odkrývá kontexty a pozadí, na kterých se odehrává prenatální a perinatálního úmrtí v České republice. Tato životní situace je ohraničována nejen biografickými trajektoriemi žen, které tato událost postihla, ale také společenským chápáním nenarozeného života a institucionálními definicemi lidské reprodukce. Práce ukazuje, jaké pojmy a významy se zaplétají do situace prenatálního a perinatálního úmrtí, a jakými trajektoriemi vedou společenská očekávání a státní a biomedicínské instituce ženy, které ztratily příslib nového potomka.
|
|
|
Perinatální ztráta z pohledu porodních asistentek
SÝKOROVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá pohledem porodní asistentky na perinatální ztrátu. Perinatální ztráta je v tomto případě definována jako antenatální úmrtí plodu v období mezi 22. týdnem těhotenství a porodem. Tato práce je zaměřena na péči porodní asistentky o ženu s mrtvým plodem od okamžiku stanovení diagnózy do porodu, v období šestinedělí a poté v ambulantní péči. Cílem práce bylo zjistit péči porodních asistentek o ženu s perinatální ztrátou a možnosti rozloučení se, které mají matky po porodu mrtvého plodu ve vybraných českých porodnicích. Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního šetření pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo devět porodních asistentek ze šesti vybraných českých porodnic. Se souhlasem respondentek byly rozhovory nahrávány na diktafon, následně přepsány a analyzovány metodou tužka-papír. Výsledky byly zpracovány do dvou kategorií a následných podkategorií. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak pečují porodní asistentky o ženu s perinatální ztrátou. Z provedeného výzkumu je patrné, že péče porodní asistentky není ve vybraných porodnicích zanedbávána. Porodní asistentky se snaží v rámci svých možností a znalostí podpořit ženu v této psychicky náročné situaci a minimalizovat trauma ze ztráty dítěte. Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jaké možnosti rozloučení se s dítětem mají ženy po porodu mrtvého plodu ve vybraných českých porodnicích. Ve všech sledovaných zařízeních je umožněno rodičům i ostatním členům rodiny rozloučit se s dítětem, pochovat jej, pohladit, vyfotografovat nebo pořídit videozáznam. Vytváření vzpomínkového materiálu není ve všech zařízeních standardní. Aby bylo možno péči o ženu s perinatální ztrátou standardizovat a stala se kvalitní a dostupná pro všechny dotčené, je potřeba vytvořit jednotnou koncepci postupů a zajistit proškolení dostatečného množství porodních asistentek v této oblasti. Výstupem teoretické části je informační brožura pro PA, která obsahuje zásadní body péče, které by neměla PA opomíjet při péči o ženu s mrtvým plodem. Na základě výsledků výzkumu by bylo vhodné realizovat seminář pro PA. Cílem semináře, by mělo být nejen předávání odborných informací, ale také nabádat porodní asistentky k sebereflexi, otevírat diskuze o osobních zkušenostech a pocitech PA při péči o rodiče postižené perinatální ztrátou. Klíčová slova
|
|
|
Psychosociální intervence u žen s perinatální ztrátou
Borůvková, Klára ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mapováním potřeb a průběhu procesu integrace zkušenosti perinatální ztráty u matek, kterým zemřelo dítě v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství nebo porodu. Jejím cílem je také navrhnout optimální intervenci, která by předcházela rozvoji komplikací ve smyslu psychických poruch (PTSD, PAS). Teoretická část popisuje perinatální ztrátu z hlediska incidence, etiologie, zabývá se problematikou ztráty blízkého člověka obecně a specifik v případě ztráty perinatální. V teoretické části se objevuje také problematika krize a jejího prožívání, fáze krize, vymezení pojmu psychosociální intervence a existující formy psychosociální intervence. Nabízí několik pohledů a přístupů k tématu truchlení jako procesu integrace náročné zkušenosti, popisuje jednotlivé fáze a možné problémy v jejich naplnění. Empirická část se zaměřuje na mapování prožitků a potřeb žen, které mají zkušenost s perinatální ztrátou. Rovněž sleduje přístupy a okolnosti, druhy podpory, které ženám pomohly vyrovnat se s touto zkušeností. Snaží se také identifikovat takové aspekty, které tomuto vyrovnání bránily nebo je komplikovaly. Výzkumné šetření zahrnuje 13 hloubkových rozhovorů, které byly analyzovány pomocí metody IPA (Interpretativní fenomenologická analýza). Tento kvalitativní přístup byl doplněn o...
|
host ::
RSS.