|
|
Geografické aspekty volební podpory populistické radikální pravice v Česku
Cihlář, Pavel ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Suchánek, Jonáš (oponent)
Strany populistické radikální pravice, spolu se svými politickými úspěchy v 21. století, získaly i na značném akademickém zájmu. Vzhledem k výrazné geografické variabilitě podpory těchto stran se postupně obrací pozornost i na geografické aspekty tohoto fenoménu. Právě ty jsou v centru zájmu této práce. Jejím cílem je zmapovat intenzitu a podobu shlukování volební podpory strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) ve sněmovních volbách v letech 2017 a 2021 a dále zkoumat geografické rozdíly ve vysvětlujících faktorech této volební podpory. Práce k těmto cílům využívá metodu prostorové autokorelace a víceúrovňové geograficky vážené regrese. Statistickými jednotkami jsou obce Česka a vysvětlujícími proměnnými sociodemografické a socioekonomické ukazatele, konceptualizované dle tří kategorií vysvětlení podpory populistické radikální pravice: ekonomického rozhořčení, kulturního rozhořčení a anomie. Zvláštní pozornost je věnována teorii anomie, vycházející z teorií masové společnostia sociálního kapitálu. Starší testování efektu této teorie na podporu pro populistickou radikální pravici vedla k ambivalentním výsledkům a tato práce testuje potenciální vysvětlení této ambivalence geografickou nestacionaritou efektu anomie. Výsledky potvrzují geografickou variabilitu ve výskytu, shlukování i vysvětlení...
|
|
|
Populistická radikální pravice a její vliv na prezidentské volby v USA v letech 2012, 2016 a 2020
Šusta, Filip ; Hasman, Jiří (vedoucí práce) ; Solik, Martin (oponent)
Diplomová práce zkoumá volební chování v prezidentských volbách ve Spojených státech amerických mezi lety 2012 a 2020. Zaměřuje se hlavně na to, jak jejich výsledky ovlivnila populistická radikální pravice. Srovnávány jsou proto výsledky voleb v roce 2012, kdy kandidoval Mitt Romney, který je považován za tradičního republikána, s těmi v letech 2016 a 2020, kdy kandidoval představitel populistické radikální pravice Donald Trump. Práce vychází zejména z konceptů národní nostalgie, teorie konfliktních linií a popisuje i charakteristiku amerického nativismu. Prostřednictvím dvouúrovňové binární logistické regrese je posuzován vliv jednotlivých proměnných na individuální a kontextuální úrovni, za kterou jsou považovány státy USA. Výsledky odhalují velmi důležitý vliv postojů k neoprávněné migraci na podporu zejména Donalda Trumpa. I na základě tohoto výzkumu se podařilo zjistit, že americká společnost se během Trumpova prezidentství výrazně zradikalizovala. Demografické charakteristiky voličů se projektovaly do postojových otázek ohledně imigrace a ty pak podmiňovaly náklonnost k Donaldu Trumpovi. Prostřednictvím modelů se také podařilo potvrdit, že jeho podpora odpovídá obecné podpoře populistické radikální pravice. Klíčová slova: nativismus; národní nostalgie; populistická radikální pravice;...
|
|
|
Krajně pravicové aspekty diskurzu Marine Le Penové v prezidentských volbách v roce 2017
Waldová, Julie ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
V posledních letech se Marine Le Penová snaží oprostit od krajně pravicové minulosti Národní fronty (dnes Národní sdružení), stát se "stranou jako všechny ostatní" a zařadit se tak do hlavního proudu francouzské politické scény. Strana proto od chvíle, kdy se Le Penová v roce 2011 stala její předsedkyní, prošla mnohými změnami, prostřednictvím kterých se Národní fronta pokusila normalizovat svůj projev, aby v očích veřejnosti získala zpět svou ztracenou kredibilitu. Pro tuto transformaci se zejména ve francouzském prostředí vžil termín dédiabolisation. V roce 2017 se Le Penová ucházela o post francouzského prezidenta. Přestože v druhém kole volby nakonec uspěl protikandidát Emmanuel Macron, výsledek 33,39 % hlasů, který kandidátka Národní fronty získala, může být vnímán jako skutečný návrat strany do boje o politickou moc. Tato práce tak v kontextu fenoménu narůstajících volebních preferencí krajní pravice analyzuje onen "normalizovaný" diskurz Marine Le Penové v prezidentských volbách a identifikuje jeho krajně pravicové aspekty. Podrobná analýza prezidentských projevů a programu pak přibližuje, jakým směrem by se Francie za potenciální vlády Národní fronty mohla ubírat.
|
|
|
Projevy a determinanty podpory populistických radikálně pravicových stran v odlišném socio-kulturním prostředí: komparace Česka a Dánska
Koníček, Michal ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Maškarinec, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá vhodnost generalizace stran populistické radikální pravice (PRRP). Ta se v posledních letech úspěšně prosazuje na politické scény států Evropy. Na příkladu "nového" hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) a již etablované Dánské lidové strany (DF) jsou pozorovány rozdíly v předvolební rétorice a programech stran, které jsou zapříčiněny stářím stran, a také odlišným historickým vývojem zemí, kde strany působí. Historický kontext se podepsal na jejich politickém prostředí, a proto existují důvodné pochybnosti o generalizování PRRP. Především v případě postkomunistických států, které po letech útlaku musely projít procesem transformace, který se netýkal pouze ekonomických otázek. Práce vychází z Lipsetovy a Rokkanovy teorie konfliktních linií, přičemž se pokouší potvrdit jejich existenci v daných státech, a to konfliktní linii ekonomickou, náboženskou, centrum - periferie a město - venkov. K tomu v analýze pomáhá zahrnutí šesti faktorů. Vícenásobná lineární regresní analýza testovala, jaké z nich (socio-kulturní, socioekonomické, demografické) měly statisticky významnou souvislost s volbou PRRP, čímž měla přispět ke zpřesnění definice voliče stran populistické radikální pravice, s důrazem na rozdíly mezi Českem a Dánskem. Někteří autoři přisuzují zvýšenou pravděpodobnost...
|
|
|
Krajně pravicové aspekty diskurzu Marine Le Penové v prezidentských volbách v roce 2017
Waldová, Julie ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
V posledních letech se Marine Le Penová snaží oprostit od krajně pravicové minulosti Národní fronty (dnes Národní sdružení), stát se "stranou jako všechny ostatní" a zařadit se tak do hlavního proudu francouzské politické scény. Strana proto od chvíle, kdy se Le Penová v roce 2011 stala její předsedkyní, prošla mnohými změnami, prostřednictvím kterých se Národní fronta pokusila normalizovat svůj projev, aby v očích veřejnosti získala zpět svou ztracenou kredibilitu. Pro tuto transformaci se zejména ve francouzském prostředí vžil termín dédiabolisation. V roce 2017 se Le Penová ucházela o post francouzského prezidenta. Přestože v druhém kole volby nakonec uspěl protikandidát Emmanuel Macron, výsledek 33,39 % hlasů, který kandidátka Národní fronty získala, může být vnímán jako skutečný návrat strany do boje o politickou moc. Tato práce tak v kontextu fenoménu narůstajících volebních preferencí krajní pravice analyzuje onen "normalizovaný" diskurz Marine Le Penové v prezidentských volbách a identifikuje jeho krajně pravicové aspekty. Podrobná analýza prezidentských projevů a programu pak přibližuje, jakým směrem by se Francie za potenciální vlády Národní fronty mohla ubírat.
|
host ::
RSS.