|
|
Prognóza vývoje obyvatelstva Moravskoslezského kraje do roku 2050
Papřoková, Petra ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Šídlo, Luděk (oponent)
Prognóza vývoje obyvatelstva Moravskoslezského kraje do roku 2050 Abstrakt Hlavním cílem této práce je vypracovat populační prognózu Moravskoslezského kraje do roku 2050 a naznačit tak, kam se vývoj jeho obyvatelstva v následujících desetiletích bude s nejvyšší pravděpodobností ubírat. K tomu bylo zapotřebí provést detailní analýzu dosavadního populačního vývoje, která tvoří podstatnou část předkládané diplomové práce. Moravskoslezský kraj stále patří k nelidnatějším krajům Česka, přestože v posledních 21 letech (s výjimkou let 2007 a 2008) zaznamenává úbytek obyvatelstva jak přirozenou měnou, tak i migrací. Na základě provedené analýzy lze předpokládat a výsledky prognózy také potvrdily, že počet obyvatel Moravskoslezského kraje bude klesat i nadále. S tím budou souviset také významné věkově strukturální změny a zrychlující se proces demografického stárnutí. Moravskoslezský kraj tak z pohledu populačního vývoje bude do roku 2050 čelit zcela novým situacím a problémům z nich plynoucím. Klíčová slova: populační prognóza, Moravskoslezský kraj, analýza populačního vývoje, věková struktura, porodnost a plodnost, úmrtnost, migrace, regionální vývoj, kohortně-komponentní metoda
|
|
|
Analýza středního školství v Kraji Vysočina v kontextu demografického vývoje
Vávrů, Tereza ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Kleňhová, Michaela (oponent)
Analýza středního školství v Kraji Vysočina v kontextu demografického vývoje Abstrakt Cílem této práce je ukázat propojení mezi demografickým vývojem a vývojem vzdělávací soustavy, zde konkrétně na příkladu demografického vývoje Kraje Vysočina a jeho vlivu na střední vzdělávání v kraji. Kraj Vysočina byl vybrán proto, že se vyznačuje mnohými specifiky, která ho odlišují od ostatních krajů (např. vysoký počet malých obcí, venkovská a tradiční charakteristika kraje, nižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva). Nejdříve je zhodnocen dosavadní demografický vývoj v kraji, v jehož kontextu je následně hodnocen vývoj vzdělávací soustavy. Poté je zkoumán vývoj počtu středních škol, jejich oborová struktura a územní rozmístění v kraji. Rovněž hodnotíme současné kapacity těchto středních škol. Jádrem analýzy je vytvoření odvozené prognózy počtu žáků v jednotlivých okresech kraje za pomoci využití měr účasti žáků na středním vzdělávání v okrese. Díky tomu, že odhad probíhá na úrovni okresů, je možné zohlednit i dojížďku mezi okresy v rámci kraje. Na závěr jsou představeny tři různé scénáře, jak by se mohly počty žáků v jednotlivých kategoriích oborů středního vzdělávání vyvíjet do budoucna. Jeden scénář odráží současné trendy ve středním vzdělávání v Kraji Vysočina, a proto se jeví jako nejpravděpodobnější. Další scénář...
|
|
|
Dosavadní vývoj a prognóza budoucího vývoje školních kontingentů v krajích ČR
Tábor, Radim ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Dotlačilová, Petra (oponent)
Věková struktura populace ovlivňuje řadu odvětví, a tak je důležité se jí blíže zabývat. Klíčová je znalost vývoje obyvatelstva v čase. Jedním z důležitých sektorů, jenž potřebuje znát počet dětí a mladých lidí, je školství. Tato bakalářská práce se zabývá na krajské úrovni věkově specifickými skupinami vymezenými podle stupňů vzdělávání v České republice, tedy tzv. školními kontingenty, předškolní vzdělávání v podobě mateřských škol a jeselských zařízení nevyjímaje. Část textu je věnována analýze vývoje školních kontingentů v krajích ČR od roku 2000 do roku 2014, následně je provedena jejich prognóza do roku 2050. Při regionálním srovnání se uvazuje i s odklady školní docházky, resp. předčasnými nástupy, a také s odchodem řady žáků na víceletá gymnázia.
|
host ::
RSS.