|
|
Hodnocení růstových a sklizňových údajů netradičního ovocného druhu - dřínu obecného
Shromáždil, Filip
Diplomová práce se zabývá studiem růstových a sklizňových vlastností u netradičního ovocného druhu – dřínu obecného. Práce v literární části zkoumá původ tohoto keře, rozšíření druhu, nároky, které má na prostředí, růstové vlastnosti a technologii množení. Dále je zde popsáno chemické složení plodů, možnosti využití v potravinářství nebo v zahradnickém odvětví. Na pokusné ploše ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin na ŠZP v Žabčicích byl hodnocen sortiment šesti odrůd dřínu (´Elegantní´, ´Fruchtal´, ´Jolico´, ´Lukjanovský´, ´Vydubecký´ a ´Vyšegorodský´). Na souboru odrůd byly zjištěny termíny fenologických fází, velikost keře a objemu keře, velikost sklizně plodů, a vnější a vnitřní znaky těchto plodů. Vyhodnocovány byly délky a šířky plodů, hmotnosti plodů, podíl pecky plodu, hmotnost pecky, vitamín C, sušina a refraktometrická sušina. Výsledky, získané z měření byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny. Podle odborné literatury a zjištěných výsledků lze doporučit nejvhodnější odrůdy pro pěstování v našich klimatických podmínkách.
|
|
|
Hodnocení růstových a sklizňových údajů vybraných odrůd a genotypů dřínu obecného
Hašková, Lenka
Cílem bakalářské práce bylo zjištění a hodnocení růstových a sklizňových vlastností a jejich následné vyhodnocení u vybraného souboru odrůd dřínu obecného (Cornus mas L.) ve sledovaném období 2018. Obecná část práce se zabývá charakteristikou dřínu obecného, jeho historií a využitím. Dále je blíže popsána agrotechnika, rozšíření dřínu, jeho nároky na pěstování, množení, výsadbu a sklizeň. Na pokusném pozemku ústavu množení a šlechtění zahradnických rostlin v Žabčicích byl hodnocen vybraný soubor 6 odrůd dřínu obecného. Sledovány byly fenologické fáze, růstové a sklizňové vlastnosti. Získané informace byly zpracovány a vyhodnoceny. Podle dosažených výsledků byly nejvhodnější odrůdy doporučeny k pěstování.Dřín obecný lze doporučit pro větší produkční výsadby a další rozšiřování ploch mezi drobnými pěstiteli.
|
|
|
Hodnocení vybraných pomologických a popisných znaků hybridů a odrůd meruněk
Zourková, Štěpánka
Diplomová práce je zaměřená na pozorování a následné hodnocení vybraných fenologických a pomologických znaků v genofondu meruněk (Prunus armeniaca L.). Celkem bylo hodnoceno 35 genotypů v průběhu roku 2018 na pozemku Zahradnické fakulty v Lednici, Mendelovy univerzity v Brně. Kromě jednotlivých fenofází byly také hodnoceny i znaky listů, plodů, pecek nebo jader. Teoretická část této práce se zabývá celkovým popisem meruněk. Poskytuje přehled o jejich historii a původu, botanický popis, ale i informace o způsobu pěstování, obsahových látkách nebo také o situaci pěstování a šlechtění meruněk na území České republiky i ve světě. Obsahuje také informace o nejčastěji se vyskytujících chorobách a škůdcích, které meruňky postihují. V praktické části jsou hodnoceny jednotlivé znaky odrůd meruněk podle Klasifikátoru pro ovocný druh Armeniaca P. MILL. Získané výsledky hodnocení byly následně zpracovány do tabulek a graficky a statisticky vyhodnoceny. Právní doložka:Prohlašuji, že jsem práci: Hodnocení vybraných pomologických a popisných znaků hybridů a odrůd meruněk vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Nesouhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování závěrečných prací, a doporučuji odložit zveřejnění práce na dobu max. 3 let. Prohlašuji, že tištěná podoba závěrečné práce a elektronická podoba závěrečné práce zveřejněná v aplikaci Závěrečné práce v Univerzitním informačním systému je identická. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
|
|
|
Hodnocení vybraných pomologických a popisných znaků v genofondu meruněk
Dadaková, Kateřina
Cílem bakalářské práce bylo hodnocení fenologických a pomologických znaků jednotlivých odrůd meruněk. Pozorování probíhalo v genofondu na pozemku ZF v Lednici, během roku 2018. V literárním přehledu jsou informace o původu meruněk, dále popis druhu, choroby a škůdci. Praktická část bakalářské práce obsahuje hodnocení fenologických a pomologických znaků odrůd meruněk. Výsledky hodnocených znaků byly zpracovány do tabulek a grafů.
|
|
|
Studium fytoplazmy ESFY a jejich projevů u odrůd meruněk a broskvoní
Kopřivová, Vladimíra
Cílem této práce bylo získání podrobnějších poznatků o symptomatickém projevu různých izolátů fytoplazmy ESFY na vybraných podnožích, ověření citlivosti souboru podnoží k fytoplazmě ESFY a prozkoumání míry vlivu fytoplazmy ESFY k biologickým vlastnostem pylu, semen, některých fenofázi a pomologických znaků plodů odrůd meruněk. Po tříletém pozorování pomologických znaků plodů z napadených stromů fytoplazmou ESFY a pomologických znaků plodů ze zdravých stromů 16 odrůd meruněk se ukázaly být nejvíce citlivé k fytoplazmě ESFY infikované stromy odrůd Arzami Aromatnyj, Hatif Colomer, Veselka a Vestar, u nichž se projevil výrazný vliv přítomné fytoplazmy ESFY na snížení celkové velikosti a hmotnosti plodů. Během výzkumu nebyly nalezeny seschlé nebo deformované plody, plody z infikovaných stromů byly jen kulatější než plody ze zdravých stromů. Vliv fytoplazmy ESFY na klíčivost pylu, začátek kvetení, dobu zrání, rozpustnou sušinu plodu a životnost semen nebyl tolik významný. Symptomatický projev letorostů prorostlých z inokul pocházejících z devíti vybraných infikovaných stromů různých odrůd meruněk a jednoho stromu odrůdy broskvoně a symptomatický projev rostlin pěti odlišných podnoží, na něž byla inokula naočkována, byl během třech let pozorování velice rozmanitý. Ukázalo se, že je závislý na botanickém druhu, odrůdě, podnoži, podmínkách pěstování i na vzájemné interakci patogena a hostitele. Nejvíce citlivou reakci k přítomné fytoplazmě ESFY měly letorosty prorostlé z inokul odebraných z infikovaného stromu odrůdy broskvoně Jantze a ze stromu odrůdy meruňky Murfatlar. V nejvyšším zastoupení se na letorostech prorostlých z inokul těchto odrůd vyskytoval symptom chlorotická svinutka, žloutenka a růstová deprese. Naopak nejméně citlivou reakci k fytoplazmě ESFY prokázaly letorosty prorostlé z inokul pocházejících ze stromu odrůdy meruňky Poyer. Průměrně nejvyšší zastoupení měly letorosty (prorostlé z inokul Poyer) bez symptomů. Nejvíce zastoupeným symptomem u letorostů prorostlých z inokul vybraných stromů (odrůd Jantze, Saldcot, Poljus Južnyj a Hargrand_2) s vyšší četností pozitivních jedinců k přítomné fytoplazmě ESFY byla chlorotická svinutka, půjde tedy o typický symptom tohoto patogena. Symptomatický projev rostlin podnoží v kombinaci s inokuly (vybraných deseti stromů odrůd) dosáhl nižších četností hodnocených charakteristik oproti letorostům prorostlých z inokul. Na základě výsledné reakce letorostů prorostlých z inokul a reakce rostlin podnoží na přítomnost fytoplazmy ESFY byla nejcitlivější podnož GF 305, citlivou byla podnož GF-8-1, méně citlivou M-LE-1 a nejméně citlivé byly podnože Torinel a St. Julien 655/2. Citlivost reakce souboru podnoží k přítomné fytoplazmě ESFY byla pozorována po dobu tří let u patnácti vybraných podnoží, na jejichž rostliny byla naočkována dvě inokula různých odrůd. Nejvyšší četnost měly rostliny podnoží bez symptomů (84,37 %) a nejvíce zastoupeným symptomem na rostlinách podnoží byla žloutenka listů (průměrně 10,50 %). Podnože byly rozděleny do čtyř skupin dle jejich citlivosti k fytoplazmě ESFY (.na základě porovnání symptomatického projevu, předčasného úhynu rostlin podnoží i letorostů prorostlých z inokul a výsledku detekce přítomné fytoplazmy ESFY). Nejcitlivější reakci projevily rostliny podnoží GF 305 a GF 677, citlivě reagovaly podnože MRS 2/5, VVA-1, Strážovický myrobalán, Lesiberian, AP-1 a GF 31, méně citlivé se ukázaly být podnože M-LE-1 a Myrobalán 29C a nejméně vnímavé k fytoplazmě ESFY byly podnože Torinel, St. Julien 655/2, GF-8-1 a MY KL A.
|
|
|
Hodnocení růstových a sklizňových údajů vybraných odrůd a genotypů dřínu obecného
Nováková, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na zjištění růstových a sklizňových vlastností a hodnocení fenologických fází souboru dřínu obecného (Cornus mas L.) ve vegetačním období 2016. Práce zahrnuje obecnou část doplněnou o historii, původ a rozšíření druhu, způsoby množení a jeho pěstování. Zabývá se také významem nutričních hodnot plodů, jejich chemickým obsahem. Jsou zde uvedené informace o možnosti využití druhu v okrasném sadovnictví a využití plodů ke zpracování v potravinářském průmyslu. Experimentální část práce probíhala na pokusném a demonstračním pozemku ŠZP v Žabčicích. Hodnoceno bylo pět odrůd dřínu obecného (Fruchtal, Vydubecký, Vyšegorodský, Lukjanovská a Elegantní). Byly pozorovány fenologické fáze odrůd. Dále zde probíhalo měření růstových parametrů (kubatura keře, velikost plodů)a hodnocení sklizňových parametrů (výnos z keře, hmotnost jednotlivých plodů). Také byly hodnoceny pomologické znaky, proběhlo stanovení obsahu vitaminu C a hodnoceny byly též chuťové vlastnosti plodů u jednotlivých odrůd. Celkové výsledky z měření byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny. Zjištěné hodnoty byly uspořádány do tabulek, grafů a podrobně popsány. Podle zjištěných hodnot, lze podat informace o nejvhodnější odrůdě k pěstování a následném zpracování. Dřín obecný patří mezi ovocný druh, který není v České republice mnoho rozšířený. Díky jeho nenáročnosti při pěstování, odolnosti vůči chorobám a škůdcům a vysokým nutričním hodnotám, by mohl být opět více využit. Dochází k pěstování nových zajímavých odrůd v ovocnictví. Také k vhodnějšímu způsobu pěstování odrůd na kmínku. Tento posun by mohl být přínosný, pro rozšíření tohoto ovocného druhu.
|
|
|
Hodnocení růstových a sklizňových údajů netradičního ovocného druhu - dřínu obecného
Doležálková, Blanka
Cílem této diplomové práce bylo zjištění růstových a sklizňových vlastností vybraného souboru odrůd dřínu obecného. Byl podán přehled o historii, původu, rozšíření, charakteristických vlastnostech, kterými se vyznačuje tento ovocný druh. Je zde popsáno chemické složení plodů, množení dřínu obecného a jeho pěstování. Dále i jeho využití a zpracování na vybrané produkty. Na pokusné a demonstrační ploše ústavu -- SŽP Žabčice byl zhodnocen sortiment 6 odrůd ('Elegantní', 'Fruchtal', 'Jolico', 'Lukjanovský', 'Vydubecký', 'Vyšegorodský'). Byly zjištěny termíny fenologických fází, velikosti objemu keře, velikost sklizně plodů a vnější i vnitřní znaky plodů. Výsledky z jednotlivých měření byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny. Získané hodnoty byly seřazeny do tabulek a grafů a následně podrobně popsány v textové části. Podle těchto získaných hodnot je možné vybrat nejvhodnější odrůdu pro pěstování a následující zpracování.
|
|
|
Hodnocení růstových a sklizňových údajů kamčatských borůvek (Lonicera caeruela L.)
Becha, Tomáš
Tato diplomová práce na téma: Hodnocení růstových a sklizňových údajů kamčatských borůvek (Lonicera caerulea L.) je zaměřena na hodnocení růstových, sklizňových a fenologických vlastností u 30 odrůd zimolezu. Z růstových vlastností byla v práci hodnocena výška keřů, kubatura keřů, roční přírůstek a hodnocení kvetení. U sklizňových parametrů se sledovala výška a šířka plodů, váha jednoho plodu, tvary plodů, obsah refraktometrické sušiny, obsah vitamínu C a celkový obsah sušiny v plodech. U fenologických fází bylo zaznamenáno datum rašení, kvetení, dozrávání plodů, sklizně a opadu listů. Práce je doplněna grafy a tabulkami publikovaných výsledků a popisem v textové části práce. Součástí je i popis některých nejpěstovanějších odrůd. V průběhu pozorování byla pořízena průběžná fotodokumentace. Ze zjištěných skutečností je nyní možné si vybrat odrůdu s největšími plody, nejtěžšími plody, největším obsahem vitamínu C, refraktometrické sušiny či obsahem celkové sušiny v plodech nebo největším přírůstkem kubatury keře.
|
|
|
Hodnocení růstových a sklizňových údajů netradičního ovocného druhu - dřínu obecného
Soporský, Marek
Tato práce je zaměřena na hodnocení růstových a sklizňových ukazatelů a fenologických fází ve výsadbě dřínu obecného. Hodnocení probíhalo na pokusném pozemku ŠZP v Žabčicích. Meření refrakce a obsahu vitamínu C potom v laboratoři Ústavu šlechtění a množení rostlin v budově A MENDELU. Získané hodnoty byly statisticky zpracovány a vyhodnoceny a byly seřazeny do tabulek a grafů a popsány v textové části této práce. V průběhu pozorování byla pořízena fotodokumentace. Podle zjištěných skutečností je nyní možné vybrat odrůdu s největšími plody, odrůdu s nejvyšším výnosem sklizně, odrůdu s plody nejbohatšími na vitamín C a sušinu a odrůdu s největším přírůstkem kubatury keře. Pro sklizeň desertního ovoce s nejvyšší hmotností 1ks plodu a vysokým stupněm refraktometrické sušiny je vhodné vysadit odrůdu Jolico. Nejvyšší výnos sklizně z keře poskytla odrůda Vyšegorodský. Pro vysoký obsah vitamínu C a vysoký obsah sušiny je nejvýhodnější pěstování odrůdy Fruchtal. Pro rychlé přírůstky v dřevě je vhodné použít odrůdu Vydubecký. Dřín obecný je všestranně využitelný druh. Uplatnění najde jak v sadovnictví pro své vlastnosti, tvrdé a těžké dřevo, tak pro své ovoce, které je nutričně i chuťově velmi zajímavé. Významná je také jeho odolnost vůči chorobám a škůdcům. Jako ovocný druh však zatím není v naší zemi příliš rozšířený, což se zvýšením povědomí o jeho mnoha užitečných vlastnostech a také díky novým zajímavým odrůdám může snadno změnit.
|
host ::
RSS.