|
Dekomposice opadu, její význam pro biogeochemické cykly
Vicena, Jakub ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Picek, Tomáš (oponent) ; Krištůfek, Václav (oponent)
Dekomposice opadu je klíčovým procesem koloběhu živin v půdě. Jedná se o velmi složitý pochod, který je ovlivňován řadou faktorů. Tato disertační práce se věnuje studiu těchto klíčových faktorů ovlivňujících míru mineralizace organické hmoty, a to za použití moderních analytických metod. Výsledky disertační práce jsou prezentovány ve čtyřech publikacích v mezinárodních časopisech s IF a jednom rukopisu připraveném k publikování. První publikace ukazuje silnou pozitivní korelaci mezi mikrobiální diversitou a dekomposicí organické hmoty na gram uhlíku. Naproti tomu mikrobiální respirace na gram půdy negativně koreluje s bakteriální diverzitou a pozitivně s houbovou biomasou. Vztah mezi mikrobiální diverzitou a rychlostí dekomposice je tedy závislý na kontextu. Druhá studie (ve formě rukopisu) ukazuje, že mikrobiální respirace koreluje s C/N opadu pouze na počátku experimentu, nikoli však na jeho konci. Respirace při dekomposici opadu na začátku a na konci experimentu však úzce negativně koreluje s C/N poměrem zeleného listí. To naznačuje, že stechiometrický poměr C/N může ovlivňovat rozklad nepřímo prostřednictvím korelace s dalšími neznámými parametry jako je např. morfologie listů. V rámci třetí studie byla zkoumána struktura houbových a bakteriálních společenstev v jednotlivých frakcích půdní...
|
|
Provozní diagnostika bioplynových stanic
Dokulilová, Tereza
Tato diplomová práce stručně popisuje proces anaerobní fermentace, rozdělení bioplynových stanic a vybrané parametry, které byly sledovány v praktické části. V praktické části byly při laboratorním testování anaerobní fermentace v Celorepublikové referenční laboratoři bioplynových transformací na Mendelově univerzitě v Brně sledovány následující parametry: složení a množství vznikajícího bioplynu, konduktivita, oxidačně redukční potenciál, pH, obsah sušiny, celkového organického uhlíku, celkový obsah dusíku v sušině a poměr C:N ve zpracovávaném materiálu. Výsledky analyzovaných parametrů byly vyhodnoceny, interpretovány a na jejich podkladě byly navrženy možnosti jejich použití pro screeningovou diagnostiku provozních stavů bioplynových stanic.
|
|
Změny ve vstupu organické hmoty do půdy během pedogeneze jako hybatel akumulace uhlíku
Lačná, Karolína ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota je nedílnou součástí půdy představující rezervoár živin pro rostliny a půdní organismy, a to především při akumulaci biogenního prvku uhlíku (C). Hromadění a stabilizace půdní organické hmoty závisí na několika procesech. Vstupním zdrojem pro vytvoření POH je rostlinná organická hmota tvořena především opadem a nadzemní částí rostlinné bylinné biomasy. Akumulace POH a následná sekvestrace uhlíku je ovlivněna především chemickým složením a množstvím OH vstupujícím do půdy. V této práci bylo porovnáno množství vstupní OH vstupujícího do půdy na plochách se starším přirozeně vzniklým typem půd a na půdách uměle vytvořených člověkem (výsypkové plochy). V rámci výzkumu byly porovnávány jiné typy lesního porostu zastoupenými smrčinovým porostem a olšinovým porostem. Z naměřených dat jednotlivých ovlivňujících faktorů bylo zjištěno, že složení a množství OH je významně ovlivněno druhovým složením lesa. U olšinových porostů bylo pozorováno více rostlinného OH na obou typech půd s nižším poměrem C:N, což vystihuje lépe rozkladatelnou OH. Výsledky naznačují zvýšenou koncentraci ergosterolu na plochách s jehličnatým zastoupením stromů a zároveň prokazují větší množství kořenové biomasy. Naproti tomu nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi plochami na mladých a starých půdách....
|
|
Vliv dominantních druhů stromů na půdní vlastnosti
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Veselá, Hana (oponent)
Kvalitu půdy a její schopnost podporovat růst rostlin a existenci půdních organismů, ovlivňuje především obsah půdního organického uhlíku, který má vliv na řadu půdních vlastností. Největší suchozemské rezervoáry uhlíku (C) přestavují lesní ekosystémy. Množství C sekvestrovaného v půdě závisí na množství a chemickém složení organické hmoty, která je v lese do půdy dodávána v podobě listového opadu stromů. Jak dlouho a jak pevně bude C v lesní půdě zadržen závisí na rychlosti dekompozice půdní organické hmoty a stabilizačních mechanismech. Ve své práci jsem porovnala data ze 40 "common garden" experimentů, kde byly jednotlivé druhy stromů vysázeny vedle sebe na homogenní půdě. Množství uloženého C bylo porovnáváno na třech typech zalesněných půd lišících se jejich předchozím využíváním. Lesní a bývalé orné půdy reprezentovaly vyvinuté půdy v pozdních fázích pedogeneze. Výsypky reprezentovaly iniciální půdy, kde pedogeneze teprve započala. Bylo zjištěno, že stáří půdy hraje významnou roli v sekvestraci C. Ve vyvinutých půdách se více C ukládalo pod jehličnany, zatímco iniciální půdy ukládaly více C pod listnáči. U výsypek byla dále nalezena negativní závislost množství sekvestrovaného C na C:N poměru listového opadu. Výsledky naznačují, že na iniciálních půdách je sekvestrace C podporována jinými...
|
|
Provozní diagnostika bioplynových stanic
Dokulilová, Tereza
Tato diplomová práce stručně popisuje proces anaerobní fermentace, rozdělení bioplynových stanic a vybrané parametry, které byly sledovány v praktické části. V praktické části byly při laboratorním testování anaerobní fermentace v Celorepublikové referenční laboratoři bioplynových transformací na Mendelově univerzitě v Brně sledovány následující parametry: složení a množství vznikajícího bioplynu, konduktivita, oxidačně redukční potenciál, pH, obsah sušiny, celkového organického uhlíku, celkový obsah dusíku v sušině a poměr C:N ve zpracovávaném materiálu. Výsledky analyzovaných parametrů byly vyhodnoceny, interpretovány a na jejich podkladě byly navrženy možnosti jejich použití pro screeningovou diagnostiku provozních stavů bioplynových stanic.
|
|
Zhodnocení ekonomické efektivnosti provozu na zpracování biologicky rozložitelného odpadu
ŠIMSOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce se zabývala problematikou kompostování biologicky rozložitelných odpadů. Cílem práce bylo zhodnocení ekonomiky provozu pacovské kompostárny v porovnání s obdobnými provozy. V obecné rovině byl sledován celý kompostovací proces, včetně podmínek pro úspěšné kompostování. Posuzování procesu povolování a provozování kompostárny bylo zasazeno do současného evropského a českého legislativního rámce. Bylo monitorováno nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v systému nakládání s těmito odpady v Pacově a to zejména s přihlédnutím k ekonomickým údajům. Kompostovací proces a následné využití kompostu bylo vyhodnoceno z hlediska současných trendů v problematice kompostování, úpravy kompostu a způsobům jeho využití.
|