Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Srovnávací studie interakcí tenzidů s hyauronanem a jinými polyelektrolyty.
Stiborský, Filip ; Pravda,, Martin (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány interakce v systému obsahující polyelektrolyt-tenzid při nízkých i vysokých koncentracích tenzidu. Při fluorescenčním měření byl použit pyren jako fluorescenční sonda, jako tenzid byl použit kationtový cetyltrimethylamonium bromid a jako hlavní polyelektrolyt byl zvolen polystyrensulfonát sodný o molekulové hmotnosti 1 MDa. V prostředí obsahující 0,15 M NaCl docházelo ke tvorbě komplexních struktur – sraženin v okolí CMC koncentrace a za touto koncentrací. Ve směsích obsahující dohromady polyelektrolyty polystyrensulfonát sodný i hyaluronan převládaly především agregační schopnosti polystyrensulfonátu sodného při různých koncentračních poměrech. Za hodnotou CMC však začaly působit také agregační schopnosti hyaluronanu.
Ionogenní fluorescenční sondy ve výzkumu koloidních systémů
Střondalová, Hana ; Burgert,, Ladislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývala studiem interakcí ionogenních a amfifilních fluorescenčních sond s polyelektrolyty. Výzkum chování těchto koloidních systémů by mohl pomoci v objasnění interakcí mezi polyelektrolyty a tenzidy. Cílem bylo zjistit, zda uvedené sondy jsou vhodné pro takovýto výzkum. V této práci byly použity dva elektrolyty, konkrétně polystyrensulfonát sodný a hyaluronan. Byla studována interakce mezi nimi a fluorescenčními sondami: 4-Di-2-Asp, dodecylakridinovou oranží, methylenovou modří, DiO a DiA. Poté byl do tohoto systému přidáván kationtový tenzid cetyltrimethylamonium bromid. Vzorky byly prozkoumány pomocí metod fluorescenční a UV/VIS spektroskopie. Byla měřena emisní a absorpční spektra uvedených sond. Důvodem, proč byly pokusy prováděny právě s těmito sondami, byl předpoklad, že díky přítomnému kladnému náboji se budou tyto sondy elektrostaticky vázat na záporně nabitý polyelektrolyt. U fluorescenčních sond dodecylakridinové oranži a methylenové modři se také předpokládala tvorba dimerů či jiných agregátů. U sondy 4-Di-2-Asp měly být pozorovány změny intenzity fluorescence a absorpčních spekter v souvislosti s případnou tvorbou agregátů. V literatuře nebyly zatím agregáty 4-Di-2-Asp popsány. V průběhu měření toto nebylo jednoznačně prokázáno. Jednoznačná tvorba dimerů byla pozorována pouze u dodecylakridinové oranži. Sondy DiO a DiA byly použity pouze ve studiu interakce s polyelektrolyty. Tyto fluorescenční sondy se projevily jako nevhodné, jelikož se sorbovaly na stěny zkumavek. Bylo zjištěno, že v systému polyelektrolyt-sonda jsou fluorescenční sondy z komplexu vytěsňovány cetyltrimethylamonium bromidem, který se vázal místo nich. Tenzid interagoval s vaznými místy polyelektrolytu – se záporně nabitými skupinami.
Ionogenní fluorescenční sondy ve výzkumu koloidních systémů
Střondalová, Hana ; Burgert,, Ladislav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývala studiem interakcí ionogenních a amfifilních fluorescenčních sond s polyelektrolyty. Výzkum chování těchto koloidních systémů by mohl pomoci v objasnění interakcí mezi polyelektrolyty a tenzidy. Cílem bylo zjistit, zda uvedené sondy jsou vhodné pro takovýto výzkum. V této práci byly použity dva elektrolyty, konkrétně polystyrensulfonát sodný a hyaluronan. Byla studována interakce mezi nimi a fluorescenčními sondami: 4-Di-2-Asp, dodecylakridinovou oranží, methylenovou modří, DiO a DiA. Poté byl do tohoto systému přidáván kationtový tenzid cetyltrimethylamonium bromid. Vzorky byly prozkoumány pomocí metod fluorescenční a UV/VIS spektroskopie. Byla měřena emisní a absorpční spektra uvedených sond. Důvodem, proč byly pokusy prováděny právě s těmito sondami, byl předpoklad, že díky přítomnému kladnému náboji se budou tyto sondy elektrostaticky vázat na záporně nabitý polyelektrolyt. U fluorescenčních sond dodecylakridinové oranži a methylenové modři se také předpokládala tvorba dimerů či jiných agregátů. U sondy 4-Di-2-Asp měly být pozorovány změny intenzity fluorescence a absorpčních spekter v souvislosti s případnou tvorbou agregátů. V literatuře nebyly zatím agregáty 4-Di-2-Asp popsány. V průběhu měření toto nebylo jednoznačně prokázáno. Jednoznačná tvorba dimerů byla pozorována pouze u dodecylakridinové oranži. Sondy DiO a DiA byly použity pouze ve studiu interakce s polyelektrolyty. Tyto fluorescenční sondy se projevily jako nevhodné, jelikož se sorbovaly na stěny zkumavek. Bylo zjištěno, že v systému polyelektrolyt-sonda jsou fluorescenční sondy z komplexu vytěsňovány cetyltrimethylamonium bromidem, který se vázal místo nich. Tenzid interagoval s vaznými místy polyelektrolytu – se záporně nabitými skupinami.
Srovnávací studie interakcí tenzidů s hyauronanem a jinými polyelektrolyty.
Stiborský, Filip ; Pravda,, Martin (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány interakce v systému obsahující polyelektrolyt-tenzid při nízkých i vysokých koncentracích tenzidu. Při fluorescenčním měření byl použit pyren jako fluorescenční sonda, jako tenzid byl použit kationtový cetyltrimethylamonium bromid a jako hlavní polyelektrolyt byl zvolen polystyrensulfonát sodný o molekulové hmotnosti 1 MDa. V prostředí obsahující 0,15 M NaCl docházelo ke tvorbě komplexních struktur – sraženin v okolí CMC koncentrace a za touto koncentrací. Ve směsích obsahující dohromady polyelektrolyty polystyrensulfonát sodný i hyaluronan převládaly především agregační schopnosti polystyrensulfonátu sodného při různých koncentračních poměrech. Za hodnotou CMC však začaly působit také agregační schopnosti hyaluronanu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.