|
|
Solubilizační schopnosti polysacharidů
Lenartová, Radka ; Foglarová, Marcela (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V diplomové práci byly studovány solubilizační schopnosti polysacharidů, které byly představovány alkylovými deriváty kyseliny hyaluronové, pomocí hydrofóbních solutů (Sudan Orange G, Sudan Red G, (±)-alfa-tokoferol, pyren, perylen, Nilská červeň). Nejdříve bylo zkoumáno chování jednotlivých solutů v prostředích s různou polaritou (methanol, 1 propanol, chloroform, cyklohexan, n-heptan) a iontovou silou (voda, 0,1 M a 0,4 M NaCl). Poté byly zkoumány schopnosti modelového systému dodecyl síranu sodného solubilizovat tyto hydrofóbní látky uvnitř micel. Zajímala nás solubilizační kapacita, která byla definovaná jako mol solublilizované látky na mol micel tenzidu, odpovídající stavu nasycení micel. V případě solubilizace (±)-alfa-tokoferolu v micelách SDS nebylo možné určit solubilizační kapacitu, proto jsme přešli na určování obecnější solubilizační síly, která je definovaná jako mol solubilizované látky na mol tenzid. Tato hodnota je vztažena na příslušné množství solubillizující látky při stavu nasycení micel. Modelový systém tenzidu dodecyl síranu sodného byl volen proto, protože se jedná o jednoduchý tenzid nesoucí záporný náboj stejně jako alkylové deriváty hyaluronanu, který formuje unimolární micely a hodntoty kritické micelární koncentrace a agregačního čísla ve zvolených prostředích jsou tabelovány. Hlavní podstatou práce bylo stanovení vlastností hydrofóbních domén alkylových derivátů hyaluronanu jako volné místo pro začlenění hydrofóbních látek v prostředích s různou iontovou silou. Kritické agregační koncentrace byly stanoveny pomocí fluorescenční sondy pyrenu a jeho metody poměru 1:3. Pro výzkum mikropolarity domén derivátů hyaluronanu byly zvoleny dvě koncentrace derivátů. Jedna těsně nad stanovenou kritickou agregační koncentrací a druhá o něco vyšší. Byl zkoumán vliv koncentrace pyrenu na mikropolaritu domén. Zjistili jsme vliv koncentrace pyrenu. Na druhou stranu jsme našli stabilní oblast koncentrací, které mikropolaritu neovlivňují. Nakonec jsme zkoumali vliv přípravy roztoků derivátů hyaluronanu na mirkopolaritu prostředí pomocí zvolené koncentrace pyrenu odpovídající stabilním oblastem. Studium solubilizačních vlastností derivátů hyaluronanu není jednoduché, jak jsme předpokládali. Při měření absorbancí prostředí o vyšších koncentrací hyaluronanu, kdy jsme předpokládali nasycení micel solubilizovanou látkou působilo rušivě, že zastiňovalo měření absorbance solubilizovaných látek. Z experimentu solubilizace s látkou Sudan Red G jsme zjistili, že nedocházelo k jeho solubilizaci v micelách derivátu hyauronanu z efektu nízké lipofility micelárního jádra a případných sterických efektů. Proto jsme zvolili perylen jako další solubilizující látku. Při solubilizaci perylenu jsme z emisních spekter našli nasycení micel a proto jsme mohli pro danou koncentraci perylenu vyjádřit solubilizační sílu derivátů hyaluronanu. Cílem celé práce bylo stanovit optimální způsob přípravy roztoků derivátu hyaluronanu, aby zabezpečoval požadovanou úroveň solubillizace.
|
|
|
Aggregation Behaviour of Polysaccharides in Aqueous Solutions
Mravec, Filip ; Valko, Marián (oponent) ; Hrdlovič, Pavol (oponent) ; Valko, Marián (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
his thesis is focused on aggregation properties of native and hydrophobized hyaluronan, in different molecular weights and degree of substitution, in aqueous solutions. These samples were studied using six different fluorescence probes (Pyrene; Nile red; Perylene; Acridine orange; 6-(p-Toluidino)-2-naphthalenesulfonic acid; PRODAN) and results were compared with simple anionic surfactant (Sodium dodecyl sulfate). All used probes were tested for their spectral properties in dependence on polarity and/or concentration. Two of them (Pyrene, Nile red) were selected to determine apolar core properties of novel hydrophobicaly modified hyaluronan. Domains were tested for polarity and viscosity and dependencies of these two parameters on ionic strength and temperature. For modified hyaluronans were found that critical aggregation concentration decreasing with increasing degree of substitution and molecular weight. Domain qualities show their compactness increasing with increasing ionic strength and decreasing with increasing temperature.
|
|
|
Penetrační vlastnosti polymerních micel na bázi hydrofobizované kyseliny hyaluronové.
Mischingerová, Monika ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Muthný, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo provést penetrační experimenty polymerních micel na bázi hydrofobizované kyseliny hyaluronové s využitím nilské červeně jako nesené látky. Dále pak provést základní charakterizaci těchto polymerních micel pro potenciální kosmetickou aplikaci s využitím Coenzymu Q10 (CoQ10) jako nesené látky. Bylo zjištěno, že velikost polymerních micel s navázaným CoQ10 nepřesahovala 100 nm. Nosičové systémy na bázi hydrofobizované kyseliny hyaluronové se ukázaly jako vhodné pro potenciální topické použití. Tyto systémy s navázanou nilskou červení prokázaly výborné penetrační vlastnosti. Dá se předpokládat, že stejně dobré penetrační vlastnosti prokáže také systém s navázaným CoQ10. Byl zde také zmíněn problém: zda se nosič rozbije ve SC nebo zda prostupuje spolu s NR skrz SC do kůže. Byly navrženy další experimenty, které by také mohly ověřit penetrační vlastnosti těchto systémů.
|
|
|
Studium procesu agregace a fyzikální stability polymerních micel pomocí metody fluorescenční sondy
Chovancová, Romana ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Pomocí ring-opening polymerace poly(ethylenglykolu) (PEG) a poly(–kaprolaktonu) (PCL) byl syntetizován amfifilní blokový kopolymer poly(ethylenglykol)-b-poly(–kaprolakton) (PEG–PCL), jehož struktura a složení bylo stanoveno pomocí IR spektroskopie. Polymerní micely byly připraveny jak metodou za použití dialýzy proti vodě, tak přímým rozpuštěním kopolymeru ve vodě. Proces agregace a fyzikální stability polymerních micel ve vodě byl zkoumán pomocí fluorescenční spektroskopie za použití pyrenu a perylenu jako fluorescenčních sond. Z výsledků měření stacionární a časově rozlišené fluorescence bylo zjištěno, že daný systém tvoří ve vodě jak jednomolekulární, tak vícemolekulární agregáty, což závisí na jeho koncentraci. Hodnota kritické micelární koncentrace (CMC) tohoto diblokového kopolymeru byla stanovena na 0,002 g/L. Pomocí měření velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla bylo zjištěno, že s rostoucí koncentrací kopolymeru dochází k tvorbě větších agregátů. Nakonec bylo stanoveno chování kopolymeru za fyziologických podmínek v 0,15 mol/L roztoku soli při 37 °C, přičemž byla CMC tohoto systému stanovena na 0,02 g/L.
|
|
|
Aggregation Behaviour of Polysaccharides in Aqueous Solutions
Mravec, Filip ; Valko, Marián (oponent) ; Hrdlovič, Pavol (oponent) ; Valko, Marián (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
his thesis is focused on aggregation properties of native and hydrophobized hyaluronan, in different molecular weights and degree of substitution, in aqueous solutions. These samples were studied using six different fluorescence probes (Pyrene; Nile red; Perylene; Acridine orange; 6-(p-Toluidino)-2-naphthalenesulfonic acid; PRODAN) and results were compared with simple anionic surfactant (Sodium dodecyl sulfate). All used probes were tested for their spectral properties in dependence on polarity and/or concentration. Two of them (Pyrene, Nile red) were selected to determine apolar core properties of novel hydrophobicaly modified hyaluronan. Domains were tested for polarity and viscosity and dependencies of these two parameters on ionic strength and temperature. For modified hyaluronans were found that critical aggregation concentration decreasing with increasing degree of substitution and molecular weight. Domain qualities show their compactness increasing with increasing ionic strength and decreasing with increasing temperature.
|
|
|
Penetrační vlastnosti polymerních micel na bázi hydrofobizované kyseliny hyaluronové.
Mischingerová, Monika ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Muthný, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo provést penetrační experimenty polymerních micel na bázi hydrofobizované kyseliny hyaluronové s využitím nilské červeně jako nesené látky. Dále pak provést základní charakterizaci těchto polymerních micel pro potenciální kosmetickou aplikaci s využitím Coenzymu Q10 (CoQ10) jako nesené látky. Bylo zjištěno, že velikost polymerních micel s navázaným CoQ10 nepřesahovala 100 nm. Nosičové systémy na bázi hydrofobizované kyseliny hyaluronové se ukázaly jako vhodné pro potenciální topické použití. Tyto systémy s navázanou nilskou červení prokázaly výborné penetrační vlastnosti. Dá se předpokládat, že stejně dobré penetrační vlastnosti prokáže také systém s navázaným CoQ10. Byl zde také zmíněn problém: zda se nosič rozbije ve SC nebo zda prostupuje spolu s NR skrz SC do kůže. Byly navrženy další experimenty, které by také mohly ověřit penetrační vlastnosti těchto systémů.
|
|
|
Solubilizační schopnosti polysacharidů
Lenartová, Radka ; Foglarová, Marcela (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V diplomové práci byly studovány solubilizační schopnosti polysacharidů, které byly představovány alkylovými deriváty kyseliny hyaluronové, pomocí hydrofóbních solutů (Sudan Orange G, Sudan Red G, (±)-alfa-tokoferol, pyren, perylen, Nilská červeň). Nejdříve bylo zkoumáno chování jednotlivých solutů v prostředích s různou polaritou (methanol, 1 propanol, chloroform, cyklohexan, n-heptan) a iontovou silou (voda, 0,1 M a 0,4 M NaCl). Poté byly zkoumány schopnosti modelového systému dodecyl síranu sodného solubilizovat tyto hydrofóbní látky uvnitř micel. Zajímala nás solubilizační kapacita, která byla definovaná jako mol solublilizované látky na mol micel tenzidu, odpovídající stavu nasycení micel. V případě solubilizace (±)-alfa-tokoferolu v micelách SDS nebylo možné určit solubilizační kapacitu, proto jsme přešli na určování obecnější solubilizační síly, která je definovaná jako mol solubilizované látky na mol tenzid. Tato hodnota je vztažena na příslušné množství solubillizující látky při stavu nasycení micel. Modelový systém tenzidu dodecyl síranu sodného byl volen proto, protože se jedná o jednoduchý tenzid nesoucí záporný náboj stejně jako alkylové deriváty hyaluronanu, který formuje unimolární micely a hodntoty kritické micelární koncentrace a agregačního čísla ve zvolených prostředích jsou tabelovány. Hlavní podstatou práce bylo stanovení vlastností hydrofóbních domén alkylových derivátů hyaluronanu jako volné místo pro začlenění hydrofóbních látek v prostředích s různou iontovou silou. Kritické agregační koncentrace byly stanoveny pomocí fluorescenční sondy pyrenu a jeho metody poměru 1:3. Pro výzkum mikropolarity domén derivátů hyaluronanu byly zvoleny dvě koncentrace derivátů. Jedna těsně nad stanovenou kritickou agregační koncentrací a druhá o něco vyšší. Byl zkoumán vliv koncentrace pyrenu na mikropolaritu domén. Zjistili jsme vliv koncentrace pyrenu. Na druhou stranu jsme našli stabilní oblast koncentrací, které mikropolaritu neovlivňují. Nakonec jsme zkoumali vliv přípravy roztoků derivátů hyaluronanu na mirkopolaritu prostředí pomocí zvolené koncentrace pyrenu odpovídající stabilním oblastem. Studium solubilizačních vlastností derivátů hyaluronanu není jednoduché, jak jsme předpokládali. Při měření absorbancí prostředí o vyšších koncentrací hyaluronanu, kdy jsme předpokládali nasycení micel solubilizovanou látkou působilo rušivě, že zastiňovalo měření absorbance solubilizovaných látek. Z experimentu solubilizace s látkou Sudan Red G jsme zjistili, že nedocházelo k jeho solubilizaci v micelách derivátu hyauronanu z efektu nízké lipofility micelárního jádra a případných sterických efektů. Proto jsme zvolili perylen jako další solubilizující látku. Při solubilizaci perylenu jsme z emisních spekter našli nasycení micel a proto jsme mohli pro danou koncentraci perylenu vyjádřit solubilizační sílu derivátů hyaluronanu. Cílem celé práce bylo stanovit optimální způsob přípravy roztoků derivátu hyaluronanu, aby zabezpečoval požadovanou úroveň solubillizace.
|
|
|
Studium procesu agregace a fyzikální stability polymerních micel pomocí metody fluorescenční sondy
Chovancová, Romana ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Pomocí ring-opening polymerace poly(ethylenglykolu) (PEG) a poly(–kaprolaktonu) (PCL) byl syntetizován amfifilní blokový kopolymer poly(ethylenglykol)-b-poly(–kaprolakton) (PEG–PCL), jehož struktura a složení bylo stanoveno pomocí IR spektroskopie. Polymerní micely byly připraveny jak metodou za použití dialýzy proti vodě, tak přímým rozpuštěním kopolymeru ve vodě. Proces agregace a fyzikální stability polymerních micel ve vodě byl zkoumán pomocí fluorescenční spektroskopie za použití pyrenu a perylenu jako fluorescenčních sond. Z výsledků měření stacionární a časově rozlišené fluorescence bylo zjištěno, že daný systém tvoří ve vodě jak jednomolekulární, tak vícemolekulární agregáty, což závisí na jeho koncentraci. Hodnota kritické micelární koncentrace (CMC) tohoto diblokového kopolymeru byla stanovena na 0,002 g/L. Pomocí měření velikosti částic metodou dynamického rozptylu světla bylo zjištěno, že s rostoucí koncentrací kopolymeru dochází k tvorbě větších agregátů. Nakonec bylo stanoveno chování kopolymeru za fyziologických podmínek v 0,15 mol/L roztoku soli při 37 °C, přičemž byla CMC tohoto systému stanovena na 0,02 g/L.
|
host ::
RSS.