Žádný přesný výsledek pro polosufixy -frei a -los nebyl nalezen, zkusme místo něj použít polosufixy frei a los ...
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Systémové a překladové ekvivalenty německých privativ na -frei a -los
Bernasová, Mariana ; Kloudová, Věra (vedoucí práce) ; Vavroušová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce za pomoci korpusu analyzuje české překlady jazykově asymetrického jevu německých privativ na -frei a -los, a to z hlediska typologie (mikrostylistika a makrostylistika), z hlediska Popovičovy výrazové/stylové adekvátnosti (zeslabení, zesílení, shoda) a z hlediska případného inherentního hodnocení vztahu nepřítomnosti, tedy privace, které může být v německém privativu obsažené. Privativa jsou adjektiva, která vyjadřují nepřítomnost toho, co je vyjádřené jejich první částí; pro kontext této práce to jsou privativa zakončená na sufixoidy -frei, -los, -arm a -leer. V Úvodu je načrtnut a objasněn současný stav zkoumané tematiky, který je ukotven časově i místně. Je zdůrazněno, že korpus je zde využit nejen pro překlad jako takový, ale také pro teorii překladu. Hypotéza vychází z toho, že německá privativa jako gramatický jev nemají v češtině v této podobě obdobu, a tudíž často chybí přímý ekvivalent. Je pravděpodobné, že překladatel bude muset volit také víceslovná překladová řešení a někdy i větná; to znamená, že tento posledně jmenovaný případ opustí rámec mikrostylistiky a dostane se na rovinu makrostylistiky. Kromě tohoto zásahu do větné skladby skrývá jazyková asymetrie pro překladatele další možnosti i rizika, tentokrát stylistická: už i u jednoslovného, a tím spíše u...
Systémové a překladové ekvivalenty německých privativ na -frei a -los
Bernasová, Mariana ; Kloudová, Věra (vedoucí práce) ; Vavroušová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce za pomoci korpusu analyzuje české překlady jazykově asymetrického jevu německých privativ na -frei a -los, a to z hlediska typologie (mikrostylistika a makrostylistika), z hlediska Popovičovy výrazové/stylové adekvátnosti (zeslabení, zesílení, shoda) a z hlediska případného inherentního hodnocení vztahu nepřítomnosti, tedy privace, které může být v německém privativu obsažené. Privativa jsou adjektiva, která vyjadřují nepřítomnost toho, co je vyjádřené jejich první částí; pro kontext této práce to jsou privativa zakončená na sufixoidy -frei, -los, -arm a -leer. V Úvodu je načrtnut a objasněn současný stav zkoumané tematiky, který je ukotven časově i místně. Je zdůrazněno, že korpus je zde využit nejen pro překlad jako takový, ale také pro teorii překladu. Hypotéza vychází z toho, že německá privativa jako gramatický jev nemají v češtině v této podobě obdobu, a tudíž často chybí přímý ekvivalent. Je pravděpodobné, že překladatel bude muset volit také víceslovná překladová řešení a někdy i větná; to znamená, že tento posledně jmenovaný případ opustí rámec mikrostylistiky a dostane se na rovinu makrostylistiky. Kromě tohoto zásahu do větné skladby skrývá jazyková asymetrie pro překladatele další možnosti i rizika, tentokrát stylistická: už i u jednoslovného, a tím spíše u...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.