|
|
Zhodnocení výskytu a růstu jmelí bílého (Viscum album) na vybrané lokalitě
Halfar, Jan
Jmelí bílé (Viscum album L.) je stálezelená poloparazitická rostlina, s velkým rozsahem hostitelských dřevin jak listnatých, tak jehličnatých. Jako původní druh je tato rostlina rozšířena po celé Evropě. Tato práce je v první části zaměřena jako literární rešerše, která zahrnuje popis jmelí bílého, obecnou charakteristiku jeho výskytu a vlivu na hostitelské dřeviny. Druhá část je zaměřena na průzkum vybraného území mezi obcemi Bělá a Chuchelná (okres Opava), kde se hodnotí míra napadení jednotlivých stromů, druhy napadených dřevin a jejich věk. Zároveň se na třech lokalitách v lesním porostu patřícím Lesy města Brno a.s., zjišťoval počet rostlin jmelí, jejich rozložení v koruně, a u nejstarších jedinců jmelí jejich věk a délka haustoria. V rámci této práce bylo zjištěno, že na lokalitě 1 se jmelí především vyskytovalo na borovici lesní, ale bylo zjištěno i na jedli bělokoré a lípě srdčité. Na lokalitě 1 jmelí začalo napadat borovici po 30. roku života. Jmelí u mladých porostů rostlo především na stromech s největším přírůstem v horní části koruny. Na základě těchto výsledků doručuji se v rámci péče o lesní porosty napadené jmelím soustředit během plánovaných probírek na 3. věkový stupeň a napadené jedince z porostu aktivně odstraňovat. Změna druhové skladby lesních porostů ve prospěch dřeviny vůči jmelí imunní je také jednou z možností, jak zabránit šíření jmelí na ohrožených lokalitách. Na lokalitě 2 se věk největších keříků jmelí se pohyboval od 9 do 18 let. Nejdelší měřené haustorium mělo délku 18 cm a bylo naměřeno u jmelí ve věku 17 let. Z výsledků měření byla zjištěna závislost mezi věkem jmelí a délkou haustorií. Znát délku haustoria je důležité v rámci ochrany dřevin při provádění ořezu větví. Na základě výsledků této práce proto doporučuji odstraňovat napadené větve ve vzdálenosti minimálně 30 cm od keříku jmelí, a to především u starších jedinců.
|
|
|
Strukturně funkční charakteristika průduchů jmelí bílého (Viscum album L.) a jeho hostitele lípy (Tilia sp.)
Bělíček, Dominik
Tato diplomová práce se zabývá srovnáním morfologie průduchů poloparazita jmelí bílého (Viscum album L.) a jeho hostitele lípy (Tilia sp.) v kontextu fyziologických parametrů jako jsou vodní potenciál, průduchová vodivost a fotosyntéza, a to za účelem pochopení vztahu mezi těmito dvěma druhy. Výzkum byl uskutečněn na Ústředním hřbitově v Brně. Zde bylo vybráno 10 napadených a 10 nenapadených lip. Během léta roku 2022 byly odebrány lakové otisky z listů lip a jmelí a následně změřeny odpovídající fyziologické parametry. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že napadení jmelím nemá jak na morfologii průduchů lip, tak na fyziologické parametry téměř žádný významný vliv. Dále bylo dokázáno, že má jmelí více menších průduchů, než má lípa. Ukázalo se, že ač má jmelí vyšší průduchovou vodivost, rychlost fotosyntézy je stejná pro oba druhy, efektivita využití vody jmelí je tedy mnohem nižší. Potvrdilo se, že jmelí má jako poloparazit mnohem menší vodní potenciál než hostitel. Ač tyto informace pomáhají chápat tento vzájemný vztah, vytváří prostor pro další zkoumání chování obou druhů.
|
|
|
Posouzení dynamiky růstu a šíření jmelí bílého (Viscum album) na vybrané lokalitě
Horký, Jan
Tato práce se věnuje dynamice růstu a šíření jmelí bílého (Viscum album) v takzvané „Rybářské aleji“ v Přerově v letech 2021 a 2022. Výzkum zachycuje stupně napadení jmelí a základní charakteristiku stromů a zkoumá jejich vzájemné vztahy. Sleduje i vztah růstu jmelí a klimatických veličin a mapuje způsoby odstraňování jmelí v Česku. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení intenzity napadení jmelím u 22% stromů. Výška a obvod stromu mají vliv na stupeň napadení, vliv stáří a zdravotního stavu stromu byl méně významný. Práce prokázala mírnou korelaci mezi minimálními teplotami v prvním čtvrtletí roku a růstem jmelí. Veřejná správa se odstraňování jmelí věnuje zejména v Moravskoslezském a Zlínském kraji, kdy je nejrozšířenější metodou ořez či kácení stromů. Chemické ošetřování se v praxi začíná využívat postupně.
|
|
|
Rozšíření jmelí bílého (Viscum album L.) na dřevinách v Podzámecké zahradě v Kroměříži
Vládek, Aleš
Bakalářská práce pojednává o bionomii, rozšíření, spektru hostitelů a metodách obrany před Viscum album L., které se v poslední době expanzivně šíří, má mnoho hostitelů, na které působí nepříznivě. Proto byl v Podzámecké zahradě v Kroměříži v zimách 2021/2022 a 2022/2023 hodnocen výskyt jmelí na dřevinách s cílem zhodnotit intenzitu napadení, ověřit spektrum hostitelů a navrhnout vhodný způsob ošetření dřevin. Ve vybrané části Podzámecké zahrady bylo posouzeno 1993 stromů a 779 keřů. Nejvíce byly napadeny rody Tilia, Robinia, Acer a Juglans. Také byly potvrzeny nové hostitelské druhy. Zjištěný výskyt nebyl pro Podzámeckou zahradu fatální. Ošetření dřevin bylo rozděleno podle naléhavosti s počty stromů a způsoby ošetření.
|
|
|
Schopnost kokrhele menšího (Rhinanthus minor L.) parazitovat na vybraných druzích trav a snížit produkci jejich nadzemní biomasy
Křeček, Tomáš
Kokrhel menší (Rhinanthus minor) byl dříve považován za plevelnou rostlinu v travních porostech díky snižování výnosu a rychlé ztrátě kvality píce. Dnes je ale ce-něn díky své schopnosti snížit konkurenceschopnost agresivních druhů trav, čímž umož-ní obnovení druhově bohatých travních porostů. V suchých a teplých podmínkách jižní Moravy byla testována vhodnost různých druhů trav sloužit jako hostitel kokrhele men-šího. Současně bylo sledováno hodnocení vlivu závlahy v podmínkách sucha během jarního růstu na produkci nadzemní biomasy poloparazitických rostlin i jejich hostitele. Poslední částí experimentu byla zkouška hydrofobnosti a infiltrační schopnosti půd. Polní experiment byl založen v Žabčicích na pokusné stanici Mendelovy university v Brně. Pro zjištění schopnosti kokrhele menšího parazitovat na různých druzích trav byly zvoleny kostřava červená, lipnice luční, jílek vytrvalý a kostřava rákosovitá. Závla-ha průkazně zvýšila počet rostlin i biomasu kokrhele menšího. Největší počet rostlin i biomasa kokrhele menšího byl zjištěn na zavlažovaných parcelách s kostřavou rákosovi-tou. Na druhou stranu nejmenší počet rostlin byl na parcelách s kostřavou červenou. Ty-to rozdíly souvisí zřejmě se schopností hostitelské rostliny vyrovnat se s nepříznivými podmínkami prostředí. Z pokusu vyplývá, že kostřava červená není vhodným hostitelem kokrhele men-šího v suchých a teplých podmínkách jižní Moravy. Naopak vhodným hostitelem se jeví hluboce kořenící kostřava rákosovitá a klonální (výběžkatá) lipnice luční.
|
|
|
Návrh systému ochrany listnatých dřevin proti jmelí Viscum album v parku Čechy pod Kosířem
Bábek, Jan
Jmelí bílé pravé Viscum album ssp. album patří v současnosti na mnoha lokalitách v ČR k poloparazitům způsobující velké problémy. Jeho šíření je intenzivnější a napadení dřevin se stává problém nejen ve volné krajině, ale také ve veřejné zeleni měst, obcí a taktéž parků a zahrad. Tato bakalářská práce má za cíl zmapovat napadené dřeviny v zámeckém parku Čechy pod Kosířem, určit náchylnost jednotlivých taxonů k napadení a navrhnout vhodné způsoby potlačení jmelí bílého v zájmové lokalitě a stanovit metodiku zásahů. V rámci práce byly zkoušeny metody odstranění jmelí mechanicky a chemicky, a navrženy metodiky jak při potlačení jmelí postupovat. Za nejvíce náchylné byly určeny rody lípa (Tilia) a javor (Acer). Jako nejvhodnější způsob k potlačení jmelí bílého v zámeckém parku se jeví šetrné odstranění jmelí ořezem v době dormance dřevin. Metoda chemického odstranění je sice ještě ve fázi výzkumu, ale dosavadní výsledky ukazují na její použitelnost a účinnost při dodržení vhodné doby aplikace přípravku. Obě tyto metody jsou vhodné pro systém ochrany proti jmelí bílému v zámeckém parku Čechy pod Kosířem.
|
|
|
Výskyt jmelí bílého (Viscum album) ve Frýdku-Místku
Kovalčík, Lukáš
Z dostupné literatury byla vytvořena literární rešerše, která obsahuje popis jmelí bílého (Viscum album). Zabývá se botanickou charakteristikou, morfologickými znaky i fyziologií jmelí. Jsou zde popsány způsoby šíření jmelí a rozdělení dřevin podle jejich odolnosti vůči tomuto hemiparazitovi. Dále jsou shrnuty škody, které jmelí způsobuje, možné způsoby ochrany a typy ošetření již napadených stromů. Pro hodnocení byly v terénu vybrány tři lokality na území města Frýdku-Místku, na kterých se vyskytují dřeviny silně napadené jmelím bílým. Rostou zde tyto druhy dřevin: topol kanadský (Populus × canadensis), lípa srdčitá (Tilia cordata) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V rámci této práce bylo zjištěno, že nejstarší jedinec jmelí bílého byl 20 let starý. Rozdíly v dosažitelném věku hemiparazita a hostitelské dřeviny mohou být příčinou, proč napadení hemiparazitem vede až k odumření hostitelské dřeviny. Nejnižší věk, odkdy začíná jmelí bílé napadat dřeviny, je druhově specifický a pohyboval se od 11 do 30 let. Údaje o době, kdy jmelí začíná napadat hostitelské dřeviny, jsou důležité pro určení doby, kdy by se mělo začít s monitoringem těchto stromů. Na základě zjištění délky haustorií je doporučeno provést odstranění větví minimálně 20 cm od trsů směrem ke kmeni. V této práci byl zjištěn zvýšený počet jedinců jmelí bílého u jeřábu ptačího před pěti lety. Příčinou by mohlo být oslabení stromů z důvodu sucha v roce 2007. Tomu napovídá i malé množství jedno až tříletých rostlinek jmelí. Závěrem lze říct, že aby došlo ke zpomalení šíření jmelí, je potřeba provést celoplošná razantnější opatření a výrazně omezit počet jedinců jmelí, kteří jsou schopni kvést a plodit.
|
|
|
Schopnost kokrhele menšího (Rhinanthus minor L.) parazitovat na vybraných druzích trav a snížit produkci jejich nadzemní biomasy
Křeček, Tomáš
Kokrhel menší (Rhinanthus minor) byl dříve považován za plevelnou rostlinu v travních porostech díky snižování výnosu a rychlé ztrátě kvality píce. Dnes je ale ce-něn díky své schopnosti snížit konkurenceschopnost agresivních druhů trav, čímž umož-ní obnovení druhově bohatých travních porostů. V suchých a teplých podmínkách jižní Moravy byla testována vhodnost různých druhů trav sloužit jako hostitel kokrhele men-šího. Současně bylo sledováno hodnocení vlivu závlahy v podmínkách sucha během jarního růstu na produkci nadzemní biomasy poloparazitických rostlin i jejich hostitele. Poslední částí experimentu byla zkouška hydrofobnosti a infiltrační schopnosti půd. Polní experiment byl založen v Žabčicích na pokusné stanici Mendelovy university v Brně. Pro zjištění schopnosti kokrhele menšího parazitovat na různých druzích trav byly zvoleny kostřava červená, lipnice luční, jílek vytrvalý a kostřava rákosovitá. Závla-ha průkazně zvýšila počet rostlin i biomasu kokrhele menšího. Největší počet rostlin i biomasa kokrhele menšího byl zjištěn na zavlažovaných parcelách s kostřavou rákosovi-tou. Na druhou stranu nejmenší počet rostlin byl na parcelách s kostřavou červenou. Ty-to rozdíly souvisí zřejmě se schopností hostitelské rostliny vyrovnat se s nepříznivými podmínkami prostředí. Z pokusu vyplývá, že kostřava červená není vhodným hostitelem kokrhele men-šího v suchých a teplých podmínkách jižní Moravy. Naopak vhodným hostitelem se jeví hluboce kořenící kostřava rákosovitá a klonální (výběžkatá) lipnice luční.
|
host ::
RSS.