Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  začátekpředchozí26 - 35  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Komplexní geochemický výzkum interakcí a migrací organických a anorganických látek v horninovém prostředí: Mineralogicko-petrologická charakteristika referenčních vzorků
Katedra mineralogie, petrografie a geochemie PřF MU Brno, Brno ; Česká geologická služba, pobočka Brno ; Zeman, J. ; Koubová, M.
Projekt se zabývá výzkumem sorpčních charakteristik přírodních sorbentů. Základem je stanovení souboru vzorků tak, aby bylo možné interpertovat jejich chování v kolonách. Pro stanovení souboru vzorků z dvanácti lokalit byl proveden jejich makroskopický a mikroskopický popis, silikonové analýzy, RTG difrační analýzy celohorninových vzorků, RTG difrační analýzy vzorků frakce <2nm, IR analýzy vzorků frakce <2nm, chemické analýzy pomocí EDAXu. Na závěr proběhlo srovnání analýz jednotlivých lokalit. Jsou uvedeny podrobné výsledky.
Komplexní geochemický výzkum interakcí a migrací organických a anorganických látek v horninovém prostředí: Geochemická interakce mezi fluidy a puklinovým horninovým prostředím
Český ekologický ústav, Praha ; Pačes, Tomáš
Dva hydrogeologické vrty do hloubky 350 a 300 m vzdálených od sebe pouhých 10m byly vyvrtány v nepropustné rozpukané žule na lokalitě Potůčky v krušných horách. petrologie a geneze žulového tělesa byla podrobně prozkoumána. Hydraulické vlastnosti nepropustného, ale rozpukaného prostředí, byly zjištěny různými druhy zkoušek s nově zkonstruovanou multipakrovou soustavou, stopovacími zkouškami, akustickou televizí, snaningem jádra a geofyzikální kartonáží. Bylo zjištěno minerální složení na povrchu puklin a jejich mikroskopická morfologie. Laboratorními experimenty byla studována geochemická interakce za nízkých a zvýšených teplot. Nový typ disperzních experimentů s použitím organických barviv byly využity při studiu pohybu roztoků v blízkosti puklin a v sousední hornině. Získaná terénní a laboratorní data byla vstupem do nově vytvořeného modelu puklinového prostředí a modelu pohybu roztoků v tomto prostředí.
Prováděcí projekt státní imisní sítě
Český hydrometeorologický ústav, Praha
Podklad pro budování základní sítě imisního monitoringu na území ČR. Podrobný popis předmětu a způsobu monitorování ( sledované látky, použité metody měření, členění stanic, vstupní kritéria rozmisťování stanic, počty a umístění stanic SIS), technického zajištění sítě a náklady nezbytné pro provoz a rozvoj SIS. Návrhy na umístění nových stanic, renovaci a restrukturalizaci stávajících zařízení, doporučení pro údržbu a rozvoj sítě.
Metodika hodnocení rizik pro životní prostředí
TOCOEN, s.r.o., Brno ; Holoubek, Ivan
Příloha IX: Seznam prioritních polutantů v ČR - principy sestavení seznamu prioritních polutantů ČR, charakteristiky polutantů, výběrová kritéria, vlastní seznam. Příloha X: Formuláře základních charakteristik polutantů pro zařazení do Seznamu prioritních polutantů ČR.
Metodika hodnocení rizik pro životní prostředí
TOCOEN, s.r.o., Brno ; Holoubek, Ivan
Příloha XVII: Využití metod analýzy QSAR při hodnocení rizik. Popis možné aplikace QSAR analýzy k nalezení a kvantitativnímu popisu vztahů mezi strukturou chemických sloučenin a jejich aktivitou v environmentálních vědách. Příloha XVIII: Hodnocení dat a experimentální design. Jsou diskutovány oblasti aplikace biometrických metod při hodnocení rizik.
Metodika hodnocení rizik pro životní prostředí
TOCOEN, s.r.o., Brno ; Holoubek, Ivan
Příloha č. XV: Využití testů genotoxicity při hodnocení rizik. Příloha č. XVI: Využití biomarkerů při hodnocení rizik.
Rizika polutantů v půdě a jejich vliv na zdraví lidí
ŠVEHLOVÁ, Jana
Mezi základní požadavky zdravého životního prostředí patří zdravý stav půdy. Proto musí půda odpovídat hygienickým požadavkům a musí být chráněna před látkami škodlivými lidskému zdraví, zejména před toxickými látkami, zárodky přenosných nemocí lidí, zvířat a před cizopasníky. Ke kontaminaci půdy dochází nejčastěji v důsledku antropogenního působení. Kontaminovaná půda se řadí mezi odpady a musí být náležitě zneškodněna. Zvláštním způsobem úpravy odpadu je dekontaminace půdy. Jejím cílem je odstranění škodlivých látek a navrácení půdy k jejímu původnímu nebo náhradnímu použití.
HYGIENICKÁ KVALITA RYB VE VÝZNAMNÝCH RYBÁŘSKÝCH REVÍRECH LUŽNICE 6, BEROUNKA 1, OTAVA 4, OTAVA 7 (P)
BARTOŇ, Jiří
Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit hygienickou kvalitu ryb z významných rybářských revírů: Berounka 1, Lužnice 6, Otava 4, Otava 7 (P). Odlov ryb byl proveden v roce 2010 pomocí elektrického agregátu a rybářských udic. Bylo uloveno 173 jedinců náležejících ke 13 různým druhům ryb. Vzorky rybí svaloviny byly analyzovány na přítomnost těchto látek: Hg, Pb, Cd, PCB, DDT a jeho metabolitů (DDE a DDD), a-HCH, b-HCH, y-HCH, HCB. Vzorky svaloviny cejna velkého (Abramis brama) byly odebrány ve všech sledovaných revírech (výjimkou byla Otava 7) a cejn byl použit jako referenční druh pro porovnání kontaminace sledovaných lokalit. Výsledky analýz byly porovnány s platnými hygienickými limity. Hodnoty kontaminace byly ve většině případů velmi nízké a hluboko pod limity. Rtuť byla identifikována jako rizikový kontaminant ve všech sledovaných revírech. Průměrné koncentrace rtuti ve svalovině cejna velkého byly v rozmezí 0,261-0,284 mg/kg a byly ve všech řekách podobné. Hygienický limit pro rtuť (0,5 mg/kg) byl překročen pouze ve 4 případech - jeden individuální vzorek cejna velkého z Otavy, dva směsné vzorky bolena dravého (Aspius aspius) z Berounky a Lužnice, jeden směsný vzorek okouna říčního (Perca fluviatilis) z Otavy. Nejvyšší hodnota celkového obsahu rtuti (0,768 mg/kg) byla zjištěna u bolena dravého z Lužnice. Všechny koncentrace perzistentních organochlorovaných polutantů v rybí svalovině byly hluboko pod platnými hygienickými limity. Jediné zdravotní riziko představoval zvýšený obsah rtuti.
Pevné usazené srážky v malých povodích v České republice
Fišák, Jaroslav ; Tesař, Miroslav
V příspěvku je věnována pozornost pevným usazeným srážkám a koncentracím vybraných iontů v nich. Příspěvek se zabývá: i) vlivem typu průmyslové oblasti a ii) vlivem nadmořské výšky. Relativně čistou oblast (s minimální průmyslovou zátěží) reprezentují tři stanoviště v oblasti Šumavy. Oblast se značnou průmyslovou zátěží v severních Čechách, je zastoupena meteorologickou observatoří Milešovka. K posouzení vlivu nadmořské výšky na koncentrace polutantů ve vzorcích vody z námraz byla využita námrazová situace ze dne 4.1.1990, kdy na území Šumavy, v okolí malého experimentálního povodí Liz, bylo odebráno 28 vzorků. Bylo ukázáno, že průmyslová zátěž oblasti a především lokální zdroje znečištění ovlivňují koncentrace znečisťujících látek ve vzorcích námrazové vody. Byl zaznamenán pokles koncentrací těchto látek s nadmořskou výškou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   začátekpředchozí26 - 35  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.