|
|
Prezidentské klany v Kazachstánu a Uzbekistánu: postavení a vývoj
Jordanová, Anna ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Práce se zabývá vývojem politických klanů prezidentů Kazachstánu a Uzbekistánu. Časově se soustředí období nástupů do funkcí prvních dvou prezidentů (Nursultana Nazarbajeva v Kazachstánu a Islama Karimova v Uzbekistánu) po vyhlášení nezávislosti na Sovětském Svazu a také dosavadní vládu jejich bezprostředních nástupců (Kasyma-Žomarta Tokajeva a Šavkata Mirzijojeva). Zkoumá mocenské a společenské postavení zejména jejich nejbližších rodinných příslušníků v těchto klanových strukturách, se zvláštním přihlédnutím k jejich možným rolím ve státních záležitostech po odstoupení (resp. smrti) jejich patrona.
|
|
|
Vliv institucionálního prostředí na vývoj ekonomik postsocialistických zemí
Mádr, Michal
Tato disertační práce se zabývá ekonomickými důsledky utvořeného institucionálního prostředí v postsocialistických ekonomikách. Institucionální prostředí je ztotožněno s politickým uspořádáním. Hlavním cílem bylo zjistit, zda úroveň politického prostředí ovlivňuje ekonomickou výkonnost v postsocialistických ekonomikách. Úroveň politického uspořádání je v této práci vyjádřena dvěma způsoby. Prvním z nich je použití standardního vyjádření prostřednictvím tří konceptů (Freedom in World, Polity2, Liberal Democracy Index V-Dem). V rámci druhého způsobu je tato úroveň spojena s jednotlivými politickými režimy (demokracie a autoritářské režimy; liberální demokracie a neliberální režimy). Na základě výsledků lineární regresní analýzy je možné tvrdit, že vyšší úroveň politických institucí podporuje ekonomickou výkonnost. Zároveň jednotlivé analýzy naznačují, že liberální demokracie dosahují nejvyšší ekonomické výkonnosti v rámci jednotlivých politických režimů, zatímco demokratické režimy mají podobné ekonomické výsledky jako autoritářské režimy. První dílčí cíl ověřoval opačnou vazbu, tedy zda faktory ekonomické výkonnosti reprezentující modernizační teorii měly vliv na utváření politických režimů v postsocialistickém prostoru. Pro naplnění daného cíle byla použita probit regresní analýza. V rámci této analýzy bylo identifikováno, že jednotlivé faktory modernizační teorie (ekonomická úroveň a vzdělanost) měly vliv na etablování liberálních demokracií. Na základě výsledků této analýzy byly rovněž diskutovány další dvě teorie vysvětlující utváření politických institucí, konkrétně raně vyvinuté instituce a prokletí hojnosti přírodních zdrojů. V poslední části byl naplněn druhý dílčí cíl prostřednictvím analyzování oboustranné kauzální spojitosti mezi úrovní politických systému a ekonomickou výkonností s užitím testu Grangerovy kauzality. Výsledky tohoto testu naznačují, že pravděpodobně neexistuje v grangerovském pojetí oboustranný kauzální vztah mezi těmito veličinami. Zároveň je tato oboustranná kauzální spojitost přítomna pouze v případě liberálních demokracií.
|
|
|
Zapojení Latinské Ameriky do světové ekonomiky v závislosti na politickém systému
Hlavičková, Petra ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Procházková Ilinitchi, Cristina (oponent)
Latinská Amerika je region, který prodělal dramatický vývoj jak v ekonomické, tak politické oblasti a jednotlivé ekonomiky jsou velmi rozdílné. Mísí se v něm chudoba rozvojových zemí se silnými tržními ekonomikami. Cílem je hledání odpovědi na otázku, zda rozdíly v politických systémech Latinské Ameriky značně ovlivňují jejich zapojování do mezinárodního obchodu, zda se odlišnost režimů odráží také v objemu exportu či importu jednotlivých států. Na základě podrobných analýz - politické, socioekonomické a analýzy obchodu, bylo sestaveno srovnání, ze kterého vykrystalizovali nejsilnější ekonomiky, exportéři, ale také ekonomicky nejsvobodnější státy.
|
host ::
RSS.