Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komparace vývoje veřejných rozpočtů v ČR v jednotlivých politických cyklech v letech 1993 - 2015
Masařík, Jan ; Zajíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Maule, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce je zkoumat možné souvislosti vývoje výsledků hospodaření veřejných rozpočtů, především jejich nejpodstatnější části, tedy státního rozpočtu, s průběhem politického cyklu v České republice v letech 1993 - 2015. Teoretickou část jsem založil na teoriích veřejné volby, veřejných financí a politicko-ekonomického cyklu. V praktické části v jednotlivých volebních cyklech vždy provádím nejprve analýzu politické situace, kterou následně dávám do souvislostí s příjmy a výdaji veřejných a státních rozpočtů, jejich tempy růstu a průběhem hospodářského cyklu. Z výsledků provedené analýzy vyplývá, že deficity státních rozpočtů jsou převážně strukturální povahy. V některých volebních cyklech jsou také patrné tendence k ovlivňování výsledků voleb prostřednictvím uvolněné fiskální politiky v souladu s teorií politicko-ekonomického cyklu.
Politicko-ekonomický cyklus v České republice
Němeček, Petr ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Pícl, Michal (oponent)
Diplomová práce se věnuje jednomu z opomíjených ekonomických témat v českém hospodářském prostředí - politicko-ekonomického cyklu. Teoretická část práce seznámí čtenáře s touto problematikou, rozebere základní modely politicko-ekonomického cyklu a poskytne tak podklad pro statistické šetření v analytické části. Je fiskální politika v rukou českých politiků efektivním nástrojem k manipulování voličů? Cílem práce bylo odpovědět na tuto otázku a zmapovat tak politicko-ekonomický cyklus na příkladu fiskální politiky v průběhu čtyř řádných parlamentních volebních období samostatné České republiky. K naplnění cíle diplomové práce byla využita regresní analýza, která prozkoumala hypotézu, zda termín voleb ovlivňuje jednotlivé složky příjmů a výdajů státního rozpočtu. Tato hypotéza se však mezi lety 1995-2012 na 5% hladině významnosti nepotvrdila, důvodem jsou především krátké časové řady testovaných ukazatelů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.