|
|
Ruská politická reforma – řešení krize ruského státu?
Vlček, Radomír
Stať Ruská politická reforma – řešení krize ruského státu pojednává o genezi a vývoji komplexu reforem, jimiž se různí činitelé ruského státu snažili v průběhu staletí zmodernizovat Rusko jako stát ve smyslu jeho moci, velikosti a schopnosti politické i mocenské konkurence. Ve všech svých částech si otevřeně i skrytě klade otázku, zda jí bylo možné předejít revolučním výbuchům, zejména pak Ruské revoluci 1917. Zaměřuje se především na osobnost Petra Jakovleviče Stolypina, ministerského předsedy Ruské říše v letech 1906-1911, ukazuje však genezi jeho myšlenek v hluboké minulosti. Stolypina představuje jako osobnost, která se snažila prosadit široký a také dalekosáhlý komplex reforem, z nichž nejvýznamnější byly ty, které se týkaly agrární otázky. Nepovšimnutu ovšem neponechává ani další Stolypinovy snahy o změnu, především v sociální, správní a soudní rovině. Snaží se ukázat Stolypina bez příkras a v kontextu historických událostí. Práce má analyticko-syntetický charakter. Je příspěvkem k dějinám idejí a ideologií, v rovině hledání alternativ vývoje ruského státu a ruské společnosti má podobu případové studie. Vzhledem k absenci sledování tohoto problému v českém dějepisectví se opírá o zahraniční, především ruskou literaturu a editované prameny.
|
|
|
Fotbal jako prostředek projevu srbského politického radikalismu v 21. století
Tomšík, Martin ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se zabývá manifestací radikálních politických názorů během fotbalových utkání srbských klubů a srbského národního týmu. Konkrétně práce mapuje v první části historický rámec srbského nacionalismu a vztah Srbů k ostatním národům na Balkánském poloostrově. Důležitou součást první kapitoly tvoří rozebrání oblasti Kosova a mimo jiného vývoj jeho demografie a formování vztahu k Srbsku a Albánii. V první kapitole je tak popsán vývoj v Království SHS a v Království Jugoslávie ve dvacátých a třicátých letech minulého století. Během období po druhé světové válce jsou pak rozebrány některé aspekty z Titovy a Miloševićovy Jugoslávie až po konečný rozpad federace koncem 90. let minulého století a počátkem 21. století. Část druhá mapuje obecný úvod do problematiky prezentace politického radikalismu během fotbalových utkání a věnuje se fenoménu hooligans, který s projevy úzce souvisí. Dále předkládá konkrétní incidenty související s projevy srbského politického radikalismu během fotbalových utkání. Práce si klade za cíl zjistit, zda dochází během zmíněných utkání k projevům politického radikalismu a zda tyto prezentace souvisí s historickým vývojem Srbska a událostmi, kterých byl srbský národ součástí. K objasnění hypotézy je využita zčásti první, obecně historická kapitola, a zčásti druhá, ve které jsou...
|
host ::
RSS.