|
|
Studium funkce AtAFB4
Zelinka, Radim
Přestože od počátku výzkumu podstaty regulace apikální dominance uplynulo více než sto let, není tento hospodářsky důležitý fenomén u rostlin plně objasněn. Jedním z genů, který se u modelové rostliny hrachu (Pisum sativum L.) na regulaci podílí je PsRms2, který byl nedávno naklonován a jedná se o ortolog auxinového F-box receptoru AtAFB4. Cílem bakalářské práce bylo připravit křížence mutantů Arabidopsis thaliana s vyřazeným genem AFB4 s transformovanými liniemi exprimujícími gen pro zeleně fluoreskující protein GFP fúzované s genovou rodinou membránových PIN přenašečů (PINx:PIXx::GFP, kde x=1,2,3,4, a 7). Všech pět vzniklých T1 generací z jednotlivých křížení, bylo předběžně testováno pomocí selekčního genu rezistenci vůči antibiotiku sulfadiazinu, obsaženého v genomu samčích rostlin a více než 50 % kříženců na tomto selekčním mediu rostlo bez známek poškození. Při další kultivací linie kříženců byl pozorován u všech linií výrazný fenotyp spojený s mutací samčí linie (afb4-1). Z uvedených skutečností je zřejmé, že se jedná o křížence nesoucí požadovanou genetickou informaci. Takto připravené rostliny budou v další práci využity pro studium vlivu afb4 mutace na změnu lokalizace auxinových přenašečů PIN a na další vlastnosti jako jsou změny v transportu auxinu, reakce na exogenní aplikace auxinu a strigolaktonu, atd.
|
|
|
Role cytokininů v regulaci vyrůstání pupenů hrachu
Vetter, Martin
Cílem této diplomové práce bylo objasnit roli cytokininů v regulaci vyrůstání kotylárních pupenů hrachu (Pisum sativum L). Dekapitace růstového vrcholu a následná aplikace IAA lanolinové pasty spolu s BAP vedly ke zvýšení exprese genů PsDRM1 PsBRC1, spojovaných s dormantním stavem pletiva. To naznačuje, že cytokinin může mít vliv na zvýšení množství transportovaného auxinu v hlavním stonku. Aplikace cytokininu na kotylární pupen intaktních rostlin způsobila vyrůstání tohoto pupenu. Imunolokalizací byla prokázána polarizace PIN1 proteinů v takto ošetřených pupenech, na rozdíl od pupenů, na které cytokinin aplikován nebyl. Znamená to, že cytokinin přímo ovlivňuje polarizaci PIN1 proteinů, a tím i následnou kanalizaci polárního auxinového toku.
|
|
|
Využitie muntantov ramosus pri štúdiu fytohormonálnej regulácie vetvenia stonky u hrachu
Polko, Peter
Tato práce je zaměřena na efekt fytohormonální aplikace na apikální dominanci, anatomickou stavbu stonku a expresi PsPIN1 u hrachu setého (Pisum sativum L.) odrůdy Paloma a z ní odvozeného mutanta rms4. V rámci práce byl studován účinek dekapitace, exogenní aplikace auxinu (IAA, ve formě lanolinové pasty) a strigolaktonu (GR24, ve formě přídavku do živného roztoku) na růstovou aktivitu axilárních pupenů 1. až 4. nodu. Po dekapitaci (nad 4. nodem) reagovaly "wild-type" rostliny zvýšenou intenzitou růstu axilárních pupenů v téměř všech sledovaných nodech a aplikace IAA inhibovala růst axilárních pupenů na úroveň intaktních rostlin. U mutanta rms4 byla reakce na dekapitaci pozorována pouze u axilárních pupenů 4. nodu a zároveň byla pozorována necitlivost k aplikaci IAA v ostatních sledovaných nodech. GR24 v malé míře inhiboval růst axilárních pupenů "wild-type" rostlin, u rms4 mutanta nebyl tento inhibiční efekt pozorován. Dále se práce věnuje účinkům dekapitace na transport [3H] - IAA z axilárního pupenu do stonku mladých rostlin. Kapacita polárního transportu auxinu ve stonku je mírně vyšší u mutanta rms4 a po dekapitaci exportuje axilární pupen více auxinu ve srovnání s "wild-type" rastlinami. De novo diferenciace cévních svazků byla pozorována 5 dnů po aplikaci IAA ve stonku obou genotypů. Exprese PsPIN1 roste po aplikaci IAA u cv. Paloma i u rms4 mutanta. V případě rms4 mutanta byl tento nárůst exprese vyšší než u odrůdy Paloma.
|
|
|
Vliv transportu auxinu na regulaci vyrůstání kotylárních pupenů hrachu
Macoszek, Ondřej
Cílem této diplomové práce bylo studium role polárního transportu auxinu v regulaci vyrůstání kotylárních pupenů hrachu setého (Pisum sativum L.) v souvislosti s kompetitivní kanalizací auxinových zdrojů. Dekapitací růstového vrcholu jako primárního zdroje auxinu byly kotylární pupeny uvolněny z inhibice. Toto uvolnění bylo provázeno zvýšenou expresí genů auxinových přenašečů PsPIN1 a PsAUX1 a poklesem exprese genů PsDRM1 a PsBRC1 spojovaných s dormantním stavem rostlinného pletiva. V další fázi byly provedeny různé způsoby exogenní aplikace auxinu na pahýly dekapitovaných rostlin a dynamika růstu kotylárních výhonů. Aplikace auxinu shora místo dekapitovaného růstového vrcholu zabrzdila vyrůstání kotylárních pupenů, jeho jednostranná boční aplikace na stonkový pahýl brzdila vyrůstání kotyláru na straně aplikace. Oboustranná aplikace auxinu vyrůstání kotylárů nebrzdila, dokud nebyly tyto zdroje izolovány plastovým insertem, coţ mělo za následek výraznou inhibici růstu obou kotylárů. Při oboustranné aplikaci zdroje auxinu si tyto vzájemně brání v kanalizaci, zatímco při jejich izolaci plastovým insertem byla kanalizace pozorována a došlo ke vzniku dvou nezávislých auxinových kanálů. Analogii této kompetice lze předpokládat i v případě kotylárních pupenů, tedy dvou potenciálních zdrojů auxinu.
|
|
|
Analyzing the complexity of auxin-related processes and their regulation
Simon, Sibu ; Zažímalová, Eva (vedoucí práce) ; Stiborová, Marie (oponent) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
Souhrn Rostlinný hormon (fytohormon) auxin je důležitým regulátorem růstu a vývoje rostlin. Koncentrační maxima auxinu, nutná pro regulaci vývoje rostlin, se vytvářejí na základě spolupůsobení metabolických procesů, pasivní difuse molekul auxinu přes buněčnou membránu a aktivního transportu auxinu prostřednictvím přenašečů. V naší práci jsme použili skupinu sloučenin strukturně příbuzných hlavnímu endogennímu auxinu kyselině indol-3-octové a syntetickým auxinům kyselinám 2,4-dichlor- fenoxyoctové a naftalen-1-octové. Cílem bylo charakterizovat specifitu vůči auxinům u vývojově významných procesů, jako je aktivní transport auxinu přes buněčnou membránu a "genomický (transkripční)" a "negenomický (netranskripční)" přenos auxinem neseného signálu. Kromě vlastní charakterizace fyziologické aktivity daných látek jsme chtěli přispět k pochopení komplexní regulace fyziologických procesů závislých na auxinu a případně nalézt takové látky, jejichž chování se bude u jednotlivých procesů výrazně lišit. S využitím vybraných látek spolu s dalšími molekulárními nástroji jsme analyzovali negenomický mechanismus přenosu auxinového signálu, způsob účinku styrylových FM (Fei-Mao)-barviv na dynamiku membránově lokalizovaných auxinových transportérů, a účast ostatních fytohormonů - jmenovitě cytokininů - při regulaci hladin...
|
|
|
Protein kinázy typu AGC a jejich role při regulaci transportu auxinu
Martincová, Marie ; Petrášek, Jan (vedoucí práce) ; Opatrný, Zdeněk (oponent)
Podskupina rostlinné kinázové rodiny AGC (AGCVIII) obsahuje několik kináz účastnících se regulace transportu auxinu. Jsou to proteinkinázy PID, WAG1, WAG2 a D6. Všechny tyto kinázy mohou fosforylovat proteiny PIN, přenašeče auxinu z buňky. Asymetrická polární lokalizace přenašečů PIN v buňkách umožňuje směrovaný transport auxinu pletivem. Regulací jejich exprese, aktivity či lokalizace lze tedy ovlivnit, jaké množství auxinu bude transportováno a jakým směrem. Tato práce je zaměřena především na bližší porozumění regulace transportu auxinu pomocí protein kinázy PID. Na buněčné suspenzi tabákové linie BY-2 stabilně a transientně transformované genem PID z Arabidopsis thaliana byly sledovány parametry akumulace radioaktivně značeného auxinu a současně lokalizace proteinů PIN a PID. Bylo zjištěno, že aktivita PID vedoucí zřejmě k fosforylaci přenašečů PIN nezpůsobuje zvýšení jejich aktivity, ale přesto ovlivní pozitivně transport auxinu z buněk tím, že zvyšuje množství proteinů PIN na plazmatické membráně. Výsledky naznačují, že fosforylované přenašeče PIN jsou pravděpodobně ve větší míře dopravovány z endozomálních kompartmentů do plazmatické membrány. Pomocí současné tranzientní exprese kinázy PID mutované v ATP vazebném místě a PIN1-RFP bylo ukázáno, že fosforylační aktivita kinázy PID je důležitá...
|
|
|
Role RMS2 v regulaci apikální dominance
Hiršová, Veronika
V této práci byla studována role RMS2 v regulaci apikální dominance s využitím rms2 mutantních rostlin a divokého typu cv. Torsdag pro stanovení fenotypových projevů a změn v polárním transportu auxinu (imunolokalizací PIN1)způsobených rms2 mutací a aplikací auxinu. Fenotypové projevy rms2 mutantů oproti cv. Torsdag jsou, zvýšené větvení především z prvního a druhého nodu, které ale zdaleka nedosahuje stupně větvení pozorovaného u strigolakton-deficientních rostlin. Vlivem aplikace auxinu jak na intaktní, tak na dekapitované rms2 mutanty dochází k zesílení růstu pupenů nejblíže místu aplikace auxinu na rozdíl od divokého typu, u kterého aplikace růst nejbližších pupenů inhibuje. Aplikace auxinu na řeznou plochu dekapitovaného stonku nebo zboku na stonek vede u primární aplikace vždy ke kanalizaci, U sekundární aplikace 24 hodin později dochází ke kanalizaci pouze u rms2. Původně navržené zpětnovazebné přímé působení RMS2 na expresi RMS1 bylo na základě výsledků změněno na působení RMS2 jako negativního regulátoru polárního transportu auxinu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.