|
|
Koherencí řízená holografická mikroskopie v opticky rozptylujících prostředích
Lošťák, Martin ; Komrska, Jiří (oponent) ; Šerý, Mojmír (oponent) ; Chmelík, Radim (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá zobrazováním přes difuzní prostředí v koherencí řízeném holografickém mikroskopu (CCHM) vyvinutém na Ústavu fyzikálního inženýrství v Brně. Je v ní uveden výpočet vzájemné koherence světla v mikroskopu, výpočet signálu v závislosti na vzájemném laterálním posuvu obou větví a vzájemná souvislost obou výsledků. Poslední zmíněný výpočet je navíc podroben ověřovacím experimentům. Pomocí jednoduchého geometrického modelu je zde vysvětlen princip zobrazení v CCHM přes difuzní prostředí balistickým i difuzním světlem a je doplněn příslušnými potvrzujícími experimenty. Na tento model dále navazují teoretické výpočty rozptylové funkce bodu (PSF) pro zobrazení přes difuzní prostředí. Výsledek modelu je potvrzen experimentem.
|
|
|
Měření vlastností ultrazvukového zobrazovacího systému
Wolf, Jiří ; Čížek, Martin (oponent) ; Kolář, Radim (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou hodnocení procesu zobrazení z hlediska rozlišovací schopnosti ultrazvukové sondy. V rámci práce byla navržena metoda měření odezvy na bodový zdroj (PSF) a metoda měření odezvy na čarový zdroj (LSF). Data byla naměřena na ultrazvukovém zobrazovacím systému GE VingMed System FiVe. Naměřená data byla zpracována v programovém prostředí Matlab. Byly stanoveny základní hodnotící parametry prostorové rozlišovací schopnosti – axiální, laterární a transverzální rozlišení.
|
|
|
Microscopy - Point Spread Function, Focus, Resolution
NÁHLÍK, Tomáš
Cílem této disertační práce bylo navrhnutí nových algoritmů pro zpracování obrazových dat z mikroskopů a demonstrace možnosti jejich využití na standardních vzorcích (latexové částice o různém průměru). Výsledky byly využity pro analýzu reálných objektů uvnitř živé savčí buňky. Pro navržení těchto algoritmů bylo nutné nejprve pochopit, jak vzniká obraz v mikroskopu, včetně různých aberací čoček. Bylo nutné nejprve začít se simulacemi ideálního případu zobrazení jednoho bodu (simulace PSF). Zobrazení Airyho disků v rovině zaostření, případně simulace pomocí ENZ teorie. Dostupné ENZ simulace poskytovaly pouze řezy několika rovinami zaostření a bylo nutné je upravit do použitelné podoby pro kompletní 3D zobrazení. Pomocí těchto algoritmů bylo zkoumáno chování jednotlivých základních aberací čoček a také chování dvou částic (objektů) v různých vzdálenostech od sebe. Na závěr těchto pozorování bylo nutné znovu definovat termíny zaostření (fokus) a rozlišení. Dále byly zavedeny definice pro rozlišitelnost a odlišitelnost objektů v obraze. Díky novým definicím a novému nahlížení (informační entropie) na problém rozlišitelnosti/odlišitelnosti objektů bylo možné navrhnout a vytvořit algoritmy pro zpracování obrazu a jejich logických sérií, jež nám umožňují detekovat objekty pod hranicí danou Abbého rozlišením za použití standardní optické mikroskopie ve světlém poli. Bylo experimentálně zjištěno, že limitujícím faktorem pro rozlišení pomocí této metody je velikost bodu kamerového čipu a velikost objektu, který na je na ně projektován. Při použití čipu s vyšší hustotou bodů, jsme schopni dosáhnout lepších výsledků (detekce menších objektů) za použití stejných algoritmů.
|
host ::
RSS.