|
|
Jak seznámit děti s tématem smrti?
BRISUDOVÁ, Eva
Práce se zabývá tématem Jak seznámit děti s tématem smrti. Sleduje především truchlení, přijímání a ovlivnění dětí v otázce smrti. Pohled sociologie, který se zabývá historickým a současným nahlížením na smrt. Zde je nastíněna problematika smrti a pohřbívání, se kterou úzce souvisí úmrtí blízkého člověka, smutek a vzpomínání pozůstalých. Práce dále ukazuje pohledy dětské literatury na téma smrti. Tato literatura se stává průvodcem dítěte pro pochopení pocitů vnímaných při osobním kontaktu se smrtí. Dále uvádí, jak dítě přijímá a jak je ovlivňováno smrtí během svého života. V neposlední řadě poukazuje na důležitost komunikace a vysvětlení stávající situace dítěti. Hlavní roli zastává rodina či odborná pomoc, která by měla být dítěti poskytnuta. Přínos této práce vidím v tom, že kriticky sumarizovala dostupnou českou literaturu a krátce porovnala se zahraniční.
|
|
|
Romové a jejich postoj ke smrti a umírání v dnešní době: Romský pohřeb
VÍTKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá současným postojem Romů ke smrti a umírání, zejména pak romským pohřbem. Cílem práce je reflexe pohledu Romů na smrt a umírání, včetně jejich specifik (zvyky, rituály, tradice), a to s ohledem na dnešní dobu. Práce je členěna do čtyř kapitol, v nichž se teoretické a praktické poznatky navzájem prolínají a doplňují. První tři kapitoly práce se věnují smrti, životu po smrti a pohřebním rituálům v obecné rovině, dále pak dějinné historii Romů související s jejich smrtí a umíráním a současným romským pohřebním tradicím, včetně víry Romů v posmrtný život a v duchy mrtvých. Poslední kapitola diplomové práce shrnuje poznatky z předchozích třech kapitol a je právě tou zmiňovanou reflexí současného postoje Romů ke smrti a umírání.
|
|
|
Jak se pozůstalí vyrovnávají se smrtí svých blízkých a jak jim při tom pomoci?
URBÁNEK, Lukáš
Práce se zabývá tématem, jak se pozůstalí vyrovnávají se smrtí svých blízkých a jak by se jim v jejich krizové situaci mohlo pomoci. Práce se snaží o srovnání poznatků z vlastního výzkumu provedeného v okrese Strakonice a výsledků, které jsou známy z odborné literatury. Bakalářská práce se zaměřuje především na truchlení pozůstalých, je však nastíněna i problematika smrti a pohřbu, úzce související s úmrtím blízkého člověka. V práci jsou zohledněny výsledky odpovědí respondentů, s jakým úmrtím se poprvé setkali, v jakém věku a jaké měly pocity. Velká část práce je věnována tomu, co pro pozůstalé znamená ztráta blízkého. Práce se zaměřuje na zpracování zármutku u pozůstalých respondentů, kdo a co jim nejvíce pomáhalo při vyrovnávání se s úmrtím blízkého. Dále uvádí možnosti laické a odborné pomoci pro pozůstalé a jejich konfrontaci se zkušeností respondentů. Získaná empirická data jsou v práci průběžně podrobena kritice s odbornou literaturou a je zde snaha o to vytvořit jakýsi tvůrčí projekt, který by mohl přispět k rozšíření vědění o fenoménu smrti a truchlení.
|
|
|
Marie Justina ze Schwarzenberku. Obraz (nemocné) šlechtičny v polovině 17. století
TLAMSOVÁ, Hanka
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl zrekonstruovat životní osudy Marie Justiny ze Schwarzenberku, rozené ze Starhemberku, ve druhé polovině 17. století. Těžištěm pojednání je téma každodenního života za zdmi schwarzenberských rezidencí, odhalení šlechtičniny vážné duševní choroby, reflexe jejího úmrtí a pohřebních záležitostí. Předmětem zájmu se rovněž stal nelehký úděl služebnictva, pokus o retrospektivní diagnózu kněžniny nemoci a způsoby její léčby. Práce vychází z poznatků získaných z korespondence kněžnina manžela Jana Adolfa I. ze Schwarzenberku s hejtmany schwarzenberských panství. Tyto informace bylo třeba doplnit o poznatky z denních zpráv pražského arcibiskupa a kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu.
|
|
|
Jihomoravský venkov ve druhé polovině devatenáctého století
TROJAN, Jan
Diplomová práce se zabývá jihomoravským venkovem ve druhé polovině devatenáctého století. Vychází z rozboru padesáti testamentů vzniklých ve znojemském soudním okrese. První kapitola nastiňuje život na jihomoravském venkově ve druhé polovině devatenáctého století. Druhá kapitola se zabývá rozborem testamentu a jejich formálních stránek, všímá si společných znaků testamentu jako pramene sériové povahy i znaku, podle kterých lze závěti částecne řadit i mezi prameny osobní povahy. Třetí kapitola analyzuje výměnky, které byly součástí zkoumaných posledních vulí. Poslední kapitola se věnuje venkovskému pohřbu. Jeho přípravám, průběhu a nákladnosti.
|
|
|
"Smrti, smrti, tys stále tak po životech hladová." Mortalita a pohřební rituál na Chebsku ve druhé polovině 19. století
KOLOUCHOVÁ, Jana
Předkládaná práce se na příkladu oblasti Chebska zabývá fenoménem smrti ve druhé polovině 19. století. Pramennou základnu vytvořily církevní matriky zemřelých, ale bylo pracováno i s normativními nařízeními a hmotnými doklady. Jako základní metodologické východisko byla zvolena historická demografie, ale byly využity i přístupy historické antropologie a dějin umění. Největší důraz byl kladen na získání výsledků statistického výzkumu. Ukazatel problematiky úmrtnosti byl zkoumán z hlediska několika faktorů. Nejenže byly získány údaje o průměrné délce života, kojenecké a dětské úmrtnosti, sezónním pohybu, ale také byla provedena analýza příčin úmrtí. Pozornost byla soustředěna i na infekční onemocnění. Otázka šíření epidemií byla dána do širších souvislostí v následující kapitole, jež se zaobírá vlivem prevence na postupné prodlužování délky života. Pozornost byla věnována i analýze dochovaných náhrobků z druhé poloviny 19. století na základě terénní práce. Artefakty byly posuzovány z hlediska uměleckého ztvárnění. Zaznamenány byly i náhrobní nápisy, které napomohly k identifikaci konkrétních osob. Zakončení bylo učiněno v duchu zamyšlení se nad vandalstvím moderní doby a nad důležitostí zachování dokladů pohřební kultury. Hlavním cílem předkládané práce bylo zjistit, jaké byly ve sledované době úmrtnostní poměry, ale také jak se měnil pohřební ritus v důsledku emancipace měšťanské společnosti. Bylo poukázáno na souvislosti s raně novověkou tradicí velkých šlechtických smutečních obřadů. Komplexnost byla umocněna rozborem hesla ?Smrt? prezentovaného na stránkách dobových výkladových slovníků a exkurzem do lidových zvyklostí spojených s ukončením životní pouti vesnického obyvatelstva. Pro získání ucelenějšího pohledu nebylo možné pracovat pouze s výsledky statistiky, ale bylo žádoucí pokusit se o interdisciplinární přístup.
|
|
|
Umírání a smrt dětí v období baroka v českých zemích
SKALICKÁ, Terezie
Tato práce se zabývá problematikou umírání a smrti v období baroka se zaměřením pozornosti k dětskému věku. Reflektuje pohled na smrt a umírání, pojetí dobré smrti, představy o posmrtném životě a pohřební obřad. V souvislosti s dětským věkem zkoumá především kojeneckou úmrtnost, souvislost kojení s mírou úmrtnosti a význam křtu. Vychází z demografických výzkumů rodiny a upozorňuje na vztah mezi vysokou mírou porodnosti a úmrtnosti. Snaží se hledat příčiny dětské úmrtnosti ? podvýživa populace, neexistence lékařské péče, snadné šíření infekčních chorob, válečné události a demografické krize, postavení a zaměstnanost ženy. Zkoumá postoj rodičů k dětem, jejich smrti a pokouší se poodhalit jejich myšlenkový a emoční svět, k čemuž výrazně napomáhá rozbor unikátních pamětí Alžběty Lidmily z Lisova. Ve vztahu k úmrtnosti neopomíjí ani situaci nemanželských dětí.
|
|
|
Mediální prezentace smrti a umírání a její vliv na utváření postoje ke smrti
KADLECOVÁ, Hana
Práce se zabývá masovými médii a způsobem, jakým přistupují k prezentaci smrti a umírání. Snaží se najít odpověď na otázku, zda mohou mít masová média vliv na změnu postojů současného člověka ke smrti a umírání. Práce je rozdělena do devíti částí. První čtyři části tvoří teoretický rámec a charakterizují dnešní postmoderní společnost, typické rysy chování současného člověka, jeho vnímání světa a sebe sama, vliv výchovy, kultury a víry. Práce se dále zabývá postavením masových médií v postmoderní společnosti a stručně mapuje dosavadní výzkumy vlivu masových médií na člověka. Zmiňuje také nejčastější dělení masových médií na televizi, rozhlas, tisk a internet. Od tohoto teoretického rámce se následně odvíjí analýza prezentace smrti a umírání v jednotlivých typech médií - tato část práce je zaměřena více prakticky a je doplněna množstvím obrazového materiálu. Snaží se zachytit hlavní rysy prezentace smrti a umírání na televizní obrazovce (zpravodajství, film, reklama), v rozhlase (zpravodajství a některé názorové pořady), v seriózním i bulvárním tisku a v prostředí in ernetového zpravodajství, na blozích a sociálních sítích a také v internetové reklamě. Práce dochází k závěru, že současná masová média jsou smrtí a umíráním téměř přesycena, což u diváka (čtenáře, posluchače) způsobuje otupělost a přivyknutí si ke stále větší míře násilí. Médii zobrazovaná smrt je nepřirozená, často násilná a je v ostrém kontrastu s žitou realitou. Smrt mediálně devalvuje, ztrácí se její význam. To se v reálném životě projevuje poklesem empatie k nemocným a umírajícím a absencí úcty k zemřelým.
|
|
|
Pohřební rituály
BOHOŇKOVÁ, Denisa
Práce se zabývá problematikou pohřebních rituálů a způsobem zacházení s těly mrtvých, od dob minulých až po současnost. První kapitola, má za úkol definovat základní pojmy od různých autorů. Ve druhé kapitole jsou popsány pohřební ri-tuály v dobách minulých a současných, z větší části je popisována kultura česká a kapitola je doplněna výzkumem G. Maiella o současném využívání kremačních zařízení. Třetí část práce zkoumá pohřební rituály předkřesťanských kultur v Evropě, konkrétně keltské, germánské a slovanské pohřební rituály. Čtvrtá kapi-tola se zaměřuje na rituály mimoevropských kultur jako například jak probíhá pohřební ritus v Číně nebo v islámské kultuře. A poslední část práce se věnuje zvláštním způsobům pohřbívání mrtvých, jako jsou například pohřby dětí, mla-dých svobodných nebo jak se postupovalo při neobvyklých situacích třeba v dobách epidemií. V závěru práce jsou shrnuty pohřební rituály jednotlivých kul-tur a popsány jejich nejzajímavější rysy a rozdíly.
|
|
|
Postoj dnešního člověka k pohřebním rituálům
RUDOLFOVÁ, Martina
Řada lidí pohřbívá své blízké bez posledního rozloučení. Ve své práci jsem shromáždila fakta z historie, společenských věd, sociologie, psychologie, teologie a uvedla do souvislosti se současnou situací v této oblasti. K tomu jsem využila i vlastní zjištění z pohřebních ústavů. Cílem bylo nanést příčiny a vývoj tohoto v historii nezvyklého chování a popsat jeho důsledky pro společnost i psychiku člověka.Rovněž jsem poskytla možnosti pro intervenci sociálního pracovníka.
|
host ::
RSS.