|
|
Distribuce izotopů Pb ve vybraných profilech podzolů
Václavková, Anna ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Olovo (Pb) jakožto jeden z toxických prvků se v přírodě vyskytuje přirozeně, ale jeho využíváním během metalurgických procesů, těžby a spalování uhlí, spalováním odpadu a v minulosti i používáním jako aditiva do benzínu, ohrožujeme životní prostředí a zdraví organismů. Jeho izotopové složení jsme pomocí ICP MS zjišťovali ve dvou profilech podzolů, lesním a v blízkosti silnice. Na základě poměrů 206 Pb/207 Pb vs 208 Pb/206 Pb byl v horizontech O, Ah, Bhf a Bf obou půdních profilů a horizontu Ep z profilu P2 za hlavní zdroj olova určeno spalování uhlí. Olovo v eluviálním horizontu Ep z profilu P1 a v horizontech C s hodnotami 206 Pb/207 Pb 1,216; 1,198 a 1,193 bylo litogenního původu. Z izotopového složení Pb vyplývá, že během podzolizace se antropogenní olovo pohybuje do spodních částí půdních profilů.
|
|
|
Biomechanické vlivy stromů na půdu v přirozených temperátních lesích
Senecká, Anna
Biomechanické vlivy stromů na půdy (BVS) nebyly dosud uspokojivě vědecky hodnoceny. Cílem této studie je (i) vypracovat široce aplikovatelnou metodiku k měření BVS a (ii) analyzovat strukturu BVS v Boubínském pralese, kde převažují Fagus sylvatica L. a Picea abies (L.) Karst. Projevy celkem 11 odlišných BVS byly posouzeny u celkem 4 000 stojících nebo ležících stromů na ploše 10,2 ha. Specifické biomechanické vlivy stromů jsme zaznamenali u 59 % stojících a u 51 % ležících stromů. Signifikantní rozdíly ve struktuře BVS byly mezi různými dřevinami i různými dimenzemi stromů. Zatímco bioprotektivní funkce stromu byla nejfrekventovanějším jevem, vývraty byly nejdůležitější z hlediska plochy a objemu ovlivněné půdy. Celková plocha ovlivněná hodnocenými procesy činila 342 m2/ha, celkový objem půdy činil 322 m3/ha.
|
|
|
The origin of podzols and distribution of elements induced by podzolization.
Pánik, Róbert ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent)
Èást I. Cílem této práce je recenze publikací a užití nového pøístupu k interpretaci dostupných dat za úèelem objasnìní procesu podzolizace. Jako první jsou posouzeny hlavní faktory ovlivòující vznik podzolù od globálního po mikroskopické mìøítko - podnebí, mateèná hornina, vegetace, mykorhizní houby a režim požárùvoblastech výskytupodzolù. Vzhledem kjeho specifickýmvlastnostemje dálezvážena idùležitárole uhlíprodukovaného pøipožárech.Následnìjsou definoványfyzikálnì-chemicképøechodyvprùbìhupostupu podzolizaèního frontu (t.j., pøechod horizontu C do Bs, Bs do Bhs a Bhs do E), ve spojení s charakterizací sekundárních fází srážejících se v Bs horizontu, jako i demonstrací významného vlivu organické hmoty pøi tvorbì podzolù. Organické nosièe uvolòovány rostlianami a houbami zpùsobují jak snížení mobility nìkterýchprvkù(napø.Ca, Al) prostøednictvímvzniku sekundárních pevných fází, takzvýšení mobilityjinak nedostupných prvkù (napø. Fe) díky své schopnosti chelace. Zvláštní dùraz je kladen na siderofóry, skupinu organických látek vykazujících vysokou a specifickou afinitu pro chelaci Fe3+ v širokém rozmezí pH. V poslední èásti jsou charakterizovány prostorové a èasové trendy podzolizace a chemismu podzolù, poukazující na vztahy mezi relativním zastoupením procesù organického a anorganického transportu a...
|
host ::
RSS.