|
|
Plant perception of soil heterogeneity in the field
Hrouda, Adam ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Martínková, Jana (oponent)
V přirozených ekosystémech jsou živiny v půdě rozmístěny nerovnoměrně, ve formě tzv. půdních kapes. Rostliny v umělých podmínkách často vykazují schopnost na takovou heterogenitu půdy reagovat pomocí morfologické plasticity kořenového systému. Ukazuje se, že přítomnost kompetice může mít vliv na to, zda a v jaké míře plastická odpověď proběhne. Míra uplatnění plastických úprav morfologie kořenů v přirozených podmínkách je však dosud neobjasněná. Ve světle toho jsem provedl terénní experiment, jehož cílem bylo posouzení vlivu uměle vytvořené půdní kapsy bohaté na živiny na podzemní biomasu (a) přítomného společenstva a (b) modelových rostlin. Pokusný prostor sestával z mřížky čtverců (30×30 cm) s modelovou rostlinou uprostřed. V polovině čtverců byla vytvořena umělá půdní kapsa bohatá na živiny, vzdálená 5,5 cm od modelové rostliny. Přítomnost umělé půdní kapsy neměla za následek zvýšení jemné podzemní biomasy ve čtverci. Tato však přibývala se zvyšující se půdní vlhkostí, odhadnutou pomocí průměrných Ellenbergových indikačních hodnot ve čtvercích. Podíl kořenů modelových rostlin v obohacené čtvrtině ani celková biomasa kořenů modelových rostlin nevzrostly ve skupině ošetřených rostlin oproti kontrolní skupině. Kompetice ve čtvercích s umělou půdní kapsou byla pravděpodobně vyšší, o čemž svědčí...
|
|
|
Podzemní biomasa ostřice štíhlé (\kur{Carex acuta\kur{}}) v travinném mokřadu
NEŠPOR, Marek
Diplomová práce je součástí projektu GA ČR P504/11/1151"Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů ostřicového slatiniště". Cílem práce je zhodnotit sezónní dynamiku podzemní biomasy ostřice štíhlé v modelovém travinném mokřadu (Mokré Louky u Třeboně). Odběry podzemní biomasy byly provedeny destruktivní metodou. V roce 2014 byly stanoveny čtyři odběry, při každém byla vybrána tři odběrová místa. Z každého místa byly odebrány pomocí rýče tři bulty ostřice štíhlé (Carex acuta) a tři vzorky zeminy v bezprostředním okolí odběru bultu. Živé kořeny převažovaly nad odumřelými ve všech odběrech. Jejich celková hmotnost v průběhu roku mírně kolísala . Poměr živých kořenů vůči odumřelým se výrazně nelišil. V bultu se vyskytovalo větší množství živých kořenů než pod bultem. Vodní kořeny tvořily pouze malou část živých kořenů v bultu ve všech odběrech. Výrazné zvýšení celkové hmotnosti kořenů v odběru 21.10. 2014, v porovnání s odběrem 5.8. 2014, bylo způsobeno větším podílem podzemních částí ostatních rostlin. Nadzemní části odnoží v průběhu roku rostly a přibývaly na hmotnosti. Největší hmotnost odnoží byla zaznamenána 5.8. 2014. Při jarním odběru 25.3. 2014 nebyly zaznamenány žádné odumřelé odnože. Hmotnost odumřelých odnoží byla převážně podobná ve všech odběrech. Objemový obsah vody půdních válečků v (%) byl zpravidla vyšší ve vrchních vrstvách půdy. Oběmová hmotnost půdy byla téměř shodná na všech odběrovýchlokalitách, až na vrchní vrstvu na lokalitě 1, kde byla průměrná oběmová hmotnost půdy znatelně nižší.
|
|
|
Podzemní biomasa rákosu obecného (Phragmites australis) na vegetační kořenové čistírně
MOULISOVÁ, Lenka
Diplomová práce je součástí projektu GAČR 206/06/0058 Monitoring těžkých kovů a vybraných rizikových prvků při čištění odpadních vod v umělých mokřadech. Cílem práce je zhodnotit časovou a prostorovou variabilitu podzemní biomasy rákosu obecného na vybrané vegetační kořenové čistírně ve Slavošovicích. Odběry nadzemní a podzemní biomasy byly provedeny destruktivní metodou. Nadzemní biomasa byla stanovena v roce 2009 ze šesti vzorků odebraných na nátoku a šesti vzorků odebraných na odtoku. Podzemní biomasa (v roce 2008) byla odhadnuta ze dvou vzorků na nátoku a dvou vzorků na odtoku. V roce 2009 byla podzemní biomasa stanovena ze šesti vzorků odebraných na nátoku a ze šesti vzorků na odtoku. Analýza struktury kořenů byla stanovena ze 12 vzorků odebraných na nátoku a 12 vzorků na odtoku. Průměrná celková nadzemní biomasa dosahovala na nátoku 1039 g.m-2 a na odtoku 1749 g.m-2. Průměrná celková podzemní biomasa v roce 2009 dosáhla na nátoku 1718 g.m-2 a na odtoku 1562 g.m-2. Průměrná celková délka kořenů vyrůstajících z jedné uzliny oddenku dosahovala na nátoku 284, 7 m.m-2 a na odtoku 324,9 m.m-2. Průměrná specifická délka všech kořenů byla na nátoku 2589,5 cm.g-1 a na odtoku 2956,9 cm.g-1. Průměrná celková délka kořenů na nátoku dosahovala 1,7 km.m-2 a na odtoku 2,9 km.m-2.
|
host ::
RSS.