|
|
Změny dřevinného patra v NPR Mionší
Palán, Rostislav
Tato diplomová práce se zabývá změnami dřevinného patra v NPR Mionší na 2,54 ha velké výzkumné ploše. V roce 1957 proběhlo prvním dendrometrické šetření, které obsahovalo zaměření všech stromů hrubších, jak 7 cm, zjištění jejich tloušťky a výšky. Další měření proběhlo až v roce 2004, kdy Ing. Tomáš Duda navázal na práci z roku 1957. Tato diplomová práce navazuje na tato dvě měření a vyhodnocuje změny dřevinného patra. Za více, jak 60 let stoupl počet živých stromů na ploše z 568 na 1354 jedinců. Buk je dominantní dřevinou na ploše a neustále zvyšuje svoje zastoupení. Jedle poklesla v počtu jedinců z 225 na 35. Zásoba činí 1539 m3, která oproti roku 2004 mírně klesla. Podíl odumřelého dřeva na ploše v porovnání z roku 2004 klesl z 538,89 m3 na 473,71 m3. Plocha zmlazení zaujímá 52%, v roce 2004 to bylo 80% a při prvním měření bylo zmlazení zjištěno pouze na 25% z celkové plochy.
|
|
|
Habitatově specifické populační hustoty živočichů - revize konceptu
Šlosarová, Dita Afrodita ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Hustotu neboli denzitu populace lze vyjádřit více způsoby. Různé koncepty se liší zejména oblastí pozorování, jejíž výběr je ovlivněn cílem výzkumu a účelem výsledků. Tradičně využívaná hrubá denzita vyjadřuje početnost na jednotce plochy nespecifického geografického prostoru. Koncept ekologické denzity se zaměřuje na popis hustoty jedinců prostoru ekologického. Tím je území s vybranými vlastnostmi, nejčastěji druhově specifický habitat, proto tento koncept označujeme jako habitatově specifickou denzitu. Ekologická denzita ve srovnání s hrubou, často vykazuje až o několik řádů vyšší hustotu populace. Je zřejmé, že zvýšené hodnoty ekologické denzity bývají způsobeny menší rozlohou zkoumané oblasti či výběrem lokality na základě předchozích znalostí o rozšíření jedinců v prostoru. Ačkoli se autoři jako Elton, Mohr a Damuth pokusili vymezit různá pojetí, jednotná a striktní definice konceptu ekologické denzity dosud neexistuje. Ve výzkumech se proto setkáváme s mnoha modifikacemi a širokým spektrem využití, pro něž se i přes jejich odlišnosti všeobecně užívá označení ekologická či habitatově specifická denzita. Při práci s habitatově specifickými denzitami je třeba zohlednit aspekty jako velikost jedinců, korelující s rozlohou oblasti výskytu, jejich habitatové preference a ekologické nároky. Také je...
|
|
|
Determinanty druhové bohatosti a populačních hustot ptáků subsaharské Afriky
Dubský, Marek ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Zkoumání faktorů ovlivňujících ptačí druhovou diverzitu a abundanci nám do budoucna umožní spravovat krajinu tak, abychom vytvořili vhodné podmínky pro přežití co nejvíce druhů. Na lokální úrovni jsem pro účely práce rozdělil společenstva ptáků do 3 skupin: lesní ptáci, ptáci savany a křovinatých biotopů a ptáci otevřených travnatých plání. Lesní druhy ptáků byly nejvíce ovlivněny výškou stromové koruny, její kompaktností a fragmentací lesů. U fragmentů lesa rozhodovala o počtech druhů a jedinců v něm žijících velikost fragmentu, okolní matrix fragmentu, izolovanost fragmentu a citlivost ptáků na okrajový efekt. Druhy ptáků savany a křovinatých biotopů byly nejvíce ovlivněny strukturou vegetace ve formě přítomnosti keřů, stromů a travnaté plochy. Dále tyto druhy reagovaly na druhovou strukturu vegetace, rozsáhlost a formu disturbancí (oheň, okus herbivory), pozitivně reagovaly na přeměnu krajiny na zemědělskou a negativně na sukcesi hustých křovin. Druhy otevřených travnatých plání reagovaly na různou výšku trávy, negativně na přítomnost stromů a keřů a také na disturbance způsobené člověkem. Je to nejméně prozkoumaná skupina ptáků v Africe. U elevačního gradientu se v nadmořské výšce kolem 1250 m n. m. měnila nížinná společenstva ptáků na horská, ale informací na toto téma je málo a je zde nutný...
|
|
|
Změny dřevinného patra v NPR Mionší
Palán, Rostislav
Tato diplomová práce se zabývá změnami dřevinného patra v NPR Mionší na 2,54 ha velké výzkumné ploše. V roce 1957 proběhlo prvním dendrometrické šetření, které obsahovalo zaměření všech stromů hrubších, jak 7 cm, zjištění jejich tloušťky a výšky. Další měření proběhlo až v roce 2004, kdy Ing. Tomáš Duda navázal na práci z roku 1957. Tato diplomová práce navazuje na tato dvě měření a vyhodnocuje změny dřevinného patra. Za více, jak 60 let stoupl počet živých stromů na ploše z 568 na 1354 jedinců. Buk je dominantní dřevinou na ploše a neustále zvyšuje svoje zastoupení. Jedle poklesla v počtu jedinců z 225 na 35. Zásoba činí 1539 m3, která oproti roku 2004 mírně klesla. Podíl odumřelého dřeva na ploše v porovnání z roku 2004 klesl z 538,89 m3 na 473,71 m3. Plocha zmlazení zaujímá 52%, v roce 2004 to bylo 80% a při prvním měření bylo zmlazení zjištěno pouze na 25% z celkové plochy.
|
|
|
Zhodnocení časové náročnosti zpracování LHP metodou statistické provozní inventarizace
Šrámek, Lukáš
Práce se zabývá zhodnocením časové náročnosti převážně terénních prací při sběru dat metodou statistické provozní inventarizace. Terénní práce byly prováděny na části majetku Lesů města Brna, a. s., konkrétně Lesní správy Deblín. Pro terénní práce byla využita technologie Field -- Map. Cílem bylo zhodnotit časovou náročnost při sběru dat metodou SPI na majetku Lesů města Brno a určit činitele ovlivňující čas pro vyhotovení terénních prací a následně určit, který z nich má na výslednou spotřebu času nejsilnější vliv.
|
host ::
RSS.