|
|
Zobrazovací metody v diagnostice plicní embolizace
KUBEŠOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se skládá z části teoretické a praktické. V teoretické části se čtenář seznamuje s definicí a způsobem vzniku plicní embolie. Dále je v práci uvedeno rozdělení do klinických kategorií, symptomy plicní embolie, její léčba a prevence. Důležitou součástí této práce je diagnostika tohoto onemocnění, která zahrnuje laboratorní metody a také metody zobrazovací. Práce si klade za cíl zjistit výhody a nevýhody uvedených zobrazovacích metod. To nám umožňují zjistit směrnice a studie, které jednotlivé zobrazovací metody porovnávají. Pomocí výzkumné otázky chceme zjistit, která ze zobrazovacích metod je nejvíce využívaná v nemocnici České Budějovice. Oddělením nukleární medicíny a radiologickým oddělením mi byla poskytnuta data uvádějící celkový počet vyšetření v letech 2016 až 2020. Pro každý jednotlivý rok bylo vypracováno grafické znázornění porovnávající počet vyšetření na těchto odděleních. Dále bylo vypočítáno jejich procentuální zastoupení. Toto zpracování a následné porovnávání dat nám umožňuje zjistit, která zobrazovací metoda využívána pro diagnostiku plicní embolie je indikována lékaři častěji.
|
|
|
Statistické šetření CTA plic z hlediska vývoje počtu a závislosti na věku a pohlaví v okrese Kroměříž 2006-2010
OPLUŠTIL, Vladimír
CTA vyšetření plic patří spolu se scintigrafickým ventilačně-perfúzním vyšetřením plic k hlavním diagnostickým metodám pro rozeznání plicní embolie. Ta patří mezi značně nebezpečné onemocnění, které může skončit i smrtí. Její podíl na úmrtí v nemocnicích, včetně následných pooperačních komplikací, se pohybuje kolem 4%. Proto je kladen důraz na včasnou diagnostiku. Klinické i laboratorní symptomy jsou dosti nespecifické (včetně D dimeru).(10) Plicní embolie je po ischemické chorobě srdeční a arteriální hypertenzi četností svého výskytu třetím nejzávažnějším kardiovaskulárním onemocněním. Příčinou úmrtí při plicní embolii je obvykle vyčerpání pravého srdce, které se snaží překonat náhle zvýšený odpor plicní cirkulace. Ten vzniká tím, že do plicnice nebo jejích hlavních větví je vmetena krevní sraženina- trombus, vzniklý v žilním systému nebo v srdci, embolus, ucpávající významnou část plicního řečiště. Nejčastějším místem vzniku trombů, které embolizují do plic, jsou hluboké žíly dolních končetin, pokud jsou postiženy flebotrombózou.(16) Kromě akutních embolizací jsou časté i embolizace chronické. Ty jsou neméně nebezpečné. Tím, že postupně a nenápadně ucpávají drobné cévy, zmenšuje se součet průřezu průchodných plicních artérií, jimiž má krev protékat, a protože objem krve musí být zachován i při zmenšeném průřezu cévního řečiště, musí trvale stoupnout krevní tlak v malém oběhu, což je rovněž nebezpečné.(16) V mé práci je metodami matematické statistiky zpracován soubor 1966 CTA vyšetření plic, provedených na CT pracovišti v Kroměříži v letech 2006-2010. Práce je zaměřena na statistické šetření vlivu věku, pohlaví a časového vývoje CTA plic v daném období.
|
host ::
RSS.