Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této práce je zhodnotit vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku. Metodika: Výzkumný soubor zahrnoval 21 dětí. Na začátku terapie bylo odebráno 42 plantogramů. K jejich vyhodnocení byly použity 3 metody: metoda podle Chippaux- Šmiřáka, metoda podle Sztriter-Godunova a metoda podle Mayera. Terapie probíhala formou senzomotorické stimulace cvičením na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso. Doba trvání terapie byla 15 minut každý školní den po dobu šesti měsíců. Na konci terapie byly odebrány kontrolní plantogramy u 15 dětí a došlo k porovnání výsledků před a po terapii. Bylo vyhodnoceno, zda u dětí, u kterých byla...
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnat plantogramy skupiny dětí z jedné třídy mateřské školy před a po šesti měsících senzomotorické stimulace prostřednictvím tří různých metod (metodou dle Chippaux-Šmiřáka, metodou dle Sztriter-Godunova a metodou dle Mayera). Druhým cílem bylo zjistit, v jaké věkové kategorii bude nejvyšší prevalence ploché nohy a zároveň ve které věkové kategorii dojde k největšímu zlepšení stavu nožní klenby. Třetím cílem bylo porovnat navzájem všechny tři použité metody hodnocení plantogramů a zjistit, zda se budou ve výsledcích shodovat. Hypotéza č. 1: Po šesti měsících senzomotorické stimulace nohou dětí dojde u většiny nohou probandů ke...
Hodnocení funkční stability sedu u paraplegiků
Melicharová, Hana ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Název: Hodnocení funkční stability sedu u paraplegiků Cíle: Hlavním cílem práce je zhodnocení funkční stability sedu paraplegiků pomocí testů. Dalším cílem je zjistit, jak se projeví čtrnácti denní rehabilitační intervence na sedu pacientů. Metody: Navržený experiment byl zpracován formou kvantitativního výzkumu. Do studie bylo zahrnuto 10 pacientů s míšním postižením, paraplegiků - 5 mužů a 5 žen. Byla zjištěna anamnéza, s hlavním zřetelem na hodnocení ASIA skore. Měření samostatného vzpřímeného sedu bez opory proběhlo na Plantografu V09, snímající aktuální tlakové rozložení a pohyb centra tlaku (COP). Současně byl pomocí stopek hodnocen funkční test trika. Po výstupním měření odpověděli probandi na 2 otázky týkající se jejich aktuálního stavu po rehabilitaci. Do výsledků bylo zahrnuto i hodnocení terapeuta. Všechna data byla dále zpracována v Microsoft Office Excel 2007. Výsledky: Měření potvrdilo spolehlivost obou použitých testů. Testu trika lze použít jako objektivní metodu hodnocení funkční stability sedu. Test vzpřímeného sedu bez opory měřený na Plantografu, je také využitelný. Pro kvalitnější hodnocení by bylo vhodné nastavit u měřícího zařízení vyšší citlivost pro jemnější detekci sledovaných výchylek. Výsledky potvrzují všechny 3 hypotézy. Rehabilitace měla pozitivní vliv na stabilitu...
Hodnocení funkční stability sedu u paraplegiků
Melicharová, Hana ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Název: Hodnocení funkční stability sedu u paraplegiků Cíle: Hlavním cílem práce je zhodnocení funkční stability sedu paraplegiků pomocí testů. Dalším cílem je zjistit, jak se projeví čtrnácti denní rehabilitační intervence na sedu pacientů. Metody: Navržený experiment byl zpracován formou kvantitativního výzkumu. Do studie bylo zahrnuto 10 pacientů s míšním postižením, paraplegiků - 5 mužů a 5 žen. Byla zjištěna anamnéza, s hlavním zřetelem na hodnocení ASIA skore. Měření samostatného vzpřímeného sedu bez opory proběhlo na Plantografu V09, snímající aktuální tlakové rozložení a pohyb centra tlaku (COP). Současně byl pomocí stopek hodnocen funkční test trika. Po výstupním měření odpověděli probandi na 2 otázky týkající se jejich aktuálního stavu po rehabilitaci. Do výsledků bylo zahrnuto i hodnocení terapeuta. Všechna data byla dále zpracována v Microsoft Office Excel 2007. Výsledky: Měření potvrdilo spolehlivost obou použitých testů. Testu trika lze použít jako objektivní metodu hodnocení funkční stability sedu. Test vzpřímeného sedu bez opory měřený na Plantografu, je také využitelný. Pro kvalitnější hodnocení by bylo vhodné nastavit u měřícího zařízení vyšší citlivost pro jemnější detekci sledovaných výchylek. Výsledky potvrzují všechny 3 hypotézy. Rehabilitace měla pozitivní vliv na stabilitu...
Analýza distribuce plantárních tlaků u pacientů po mikrodisektomii L5/S1
Végsöová, Petra ; Lopot, František (vedoucí práce) ; Jelen, Karel (oponent)
Souhrn Název: Analýza distribuce plantárních tlaků u pacientů po mikrodiskektomii L5/S1 Cíl práce: Cílem práce je analyzovat rozložení plantárních tlaků u "postižené" a "zdravé" dolní končetiny. V rámci práce je provedeno porovnání rozložení tlaků "postižené a zdravé" končetiny staticky před intenzivní denní rehabilitací a po ní. Metoda řešení: Pro studii bylo vybráno 12 probandů s diagnózou Stp. mikrodiskektomii L5/S1 ve věku 40 - 65 let, denně rehabilitujících na Rehabilitační klinice Malvazinky v Praze. Tato skupina probandů byla vyšetřena jak z hlediska kineziologického rozboru fyzioterapeuta, tak pomocí přístroje Plantograf V07 používajícího se k vyšetřování stavu tlaku mezi ploskou nohy a maticově uspořádanými miniaturními snímači tlaku. Následně probíhala třítýdenní rehabilitace, po jejímž skončení, případně ke konci procedur proběhlo opět měření pomocí Plantografu V 07 a závěrečný rozbor fyzioterapeuta. Výsledky se poté zpracovávaly a porovnávaly pomocí PC. Klíčová slova: bolest zad, kořenový syndrom, mikrodiskektomie, kořenová bolest, analýza plantárních tlaků, plantograf
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této práce je zhodnotit vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku. Metodika: Výzkumný soubor zahrnoval 21 dětí. Na začátku terapie bylo odebráno 42 plantogramů. K jejich vyhodnocení byly použity 3 metody: metoda podle Chippaux- Šmiřáka, metoda podle Sztriter-Godunova a metoda podle Mayera. Terapie probíhala formou senzomotorické stimulace cvičením na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso. Doba trvání terapie byla 15 minut každý školní den po dobu šesti měsíců. Na konci terapie byly odebrány kontrolní plantogramy u 15 dětí a došlo k porovnání výsledků před a po terapii. Bylo vyhodnoceno, zda u dětí, u kterých byla...
Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku
Řehůřková, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Maršáková, Kateřina (oponent)
Název: Vliv senzomotorické stimulace na plochonoží u dětí předškolního věku Úvod: Plochá noha je častým zdravotním problémem dětského věku. Její podstatou může být vrozená, anebo ve větší míře získaná patologie v oblasti nožní klenby. Odborníci se neshodují na kritériích diagnostiky ani na formách terapie. Následky a zdravotní rizika, které s sebou plochonoží nese, jsou často opomíjeny. Senzomotorická stimulace formou cvičení na balančních plochách a chůzí po různých površích naboso by mohla být vhodnou součástí pohybových aktivit a her dětí v mateřských školách jako jedna z možností terapie a prevence plochonoží u dětí. Cíle: Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnat plantogramy skupiny dětí z jedné třídy mateřské školy před a po šesti měsících senzomotorické stimulace prostřednictvím tří různých metod (metodou dle Chippaux-Šmiřáka, metodou dle Sztriter-Godunova a metodou dle Mayera). Druhým cílem bylo zjistit, v jaké věkové kategorii bude nejvyšší prevalence ploché nohy a zároveň ve které věkové kategorii dojde k největšímu zlepšení stavu nožní klenby. Třetím cílem bylo porovnat navzájem všechny tři použité metody hodnocení plantogramů a zjistit, zda se budou ve výsledcích shodovat. Hypotéza č. 1: Po šesti měsících senzomotorické stimulace nohou dětí dojde u většiny nohou probandů ke...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.