|
|
Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky
Christovová, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
Diplomová práce "Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky" se zabývá rozdílným využitím rétorické figury metonymie ve vizuálních sděleních. Metonymie, která je považována primárně za okrasný prostředek jazykového vyjadřování, je často rozpoznatelná i v čistě vizuální informaci, jakou poskytuje fotografie či určité záběry filmů. Rovněž ve vizuálním sdělení je metonymie často využívána k jistému přikrášlení zobrazovaného obsahu nebo přinejmenším jeho úpravě. Právě na takové případy použití metonymie se diplomová práce zaměřuje, a to za využití metody recepční estetiky, která byla dosud aplikována pouze na literární díla. Předmětem zájmu recepční estetiky jsou tzv. místa nedourčenosti a horizont očekávání, na které se tato práce vedle metonymického vyjadřování ve filmu a ve fotografii zaměří. První část práce věnuje pozornost teorii recepční estetiky a jejím hlavním představitelům. Druhá část práce se zabývá vztahem recipientů a médií, konkrétně fotografie a filmu. Poslední část práce tvoří teorie rétorických figur - především pak metonymie a jejího zvláštního typu synekdochy - a její aplikace zaměřující se na konkrétní možnosti recepce metonymického vyjadřování ve fotografii a ve filmu.
|
|
|
Temnota jako metafora ve filmu noir
Chromčáková, Petra ; Hájek, Václav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce Temnota jako metafora ve filmu noir zkoumá motiv temnoty ve filmu noir. Temnota není jen formálním, ale také metaforickým vehikulem sdělení, které funguje pouze jako významový rámec a je proto při jeho "čtení" nutné vynaložit interpretační úsilí. Teoreticky se práce opírá o tzv. živou metaforu Paula Ricoeura, jež proměňuje dosavadní významy a vyvolává interpretační aktivity, a také o konceptualizaci otevřenosti textu směrem k příjemci, která je zastoupena teoriemi míst nedourčenosti Romana Ingardena, prázdných míst Wolfganga Isera a otevřeného díla Umberta Eca. Hypotézou je předpoklad, že se film noir dá chápat způsobem, že divákům přináší změnu vjemu, respektive novou vizuální zkušenost, jež do té doby ve filmu nebyla a která směřuje k vnímání "třetího smyslu". Práce poskytuje analýzy filmů noir a poukazuje na jejich specifické narativní a stylistické prvky. Zkoumání vztahuje také k dějinám temnoty v obrazové kultuře, přičemž se ptá, zda lze tradiční stereotypy oddělit od nepredestinované smyslové zkušenosti.
|
|
|
Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky
Christovová, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
Diplomová práce "Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky" se zabývá rozdílným využitím rétorické figury metonymie ve vizuálních sděleních. Metonymie, která je považována primárně za okrasný prostředek jazykového vyjadřování, je často rozpoznatelná i v čistě vizuální informaci, jakou poskytuje fotografie či určité záběry filmů. Rovněž ve vizuálním sdělení je metonymie často využívána k jistému přikrášlení zobrazovaného obsahu nebo přinejmenším jeho úpravě. Právě na takové případy použití metonymie se diplomová práce zaměřuje, a to za využití metody recepční estetiky, která byla dosud aplikována pouze na literární díla. Předmětem zájmu recepční estetiky jsou tzv. místa nedourčenosti a horizont očekávání, na které se tato práce vedle metonymického vyjadřování ve filmu a ve fotografii zaměří. První část práce věnuje pozornost teorii recepční estetiky a jejím hlavním představitelům. Druhá část práce se zabývá vztahem recipientů a médií, konkrétně fotografie a filmu. Poslední část práce tvoří teorie rétorických figur - především pak metonymie a jejího zvláštního typu synekdochy - a její aplikace zaměřující se na konkrétní možnosti recepce metonymického vyjadřování ve fotografii a ve filmu.
|
host ::
RSS.