|
|
Intenzivní chov okounka pstruhového (Micropterus salmoides) v RAS s různým světelným režimem
BOŇKO, Dominik
Okounek pstruhový (Micropterus salmoides) patří mezi druhy ryb, které nemají v České republice významnou pozici mezi chovanými druhy ryb. Poslední dobou ale přichází do popředí trend budování recirkulačních systémů s oteplenou vodou. Chov v takových podmínkách otevírá možnosti zavedení nových teplomilných druhů ryb mezi které okounek pstruhový rozhodně patří. Obecnými podmiňujícími faktory jeho úspěšného chovu jsou teplota a čistota vody, vhodná krmná směs a správná hustota obsádky. Tato práce se zabývá dalším faktorem, který se podílí nejen na úspěšnosti chovu, ale i na provozních nákladech systému. Jedná se o vliv fotoperiody během chovu. Během experimentu byly vytvořeno pět experimentálních skupin podle doby svícení (8, 12, 16, 20 a 24 hodin světla denně) se třemi opakováními. Experiment trval 16 týdnů. Průměrná teplota vody byla 24,6 °C. Počáteční hustota obsádky byla u všech nádrží totožná (20,6 kg . m-3). Nasazené ryby měly průměrnou hmotnost 32,6 +- 2,1 gramů. Krmná dávka byla stanovena na 1% biomasy denně. Jako krmivo byla použita plovoucí suchá krmná směs Skretting R-2 Europa 15 F o velikosti 2 mm. Krmivo obsahovalo 55 % proteinu a 16 % tuku. Ryby byly krmeny ručně. Všechny skupiny vykazovaly během experimentu vysoké přežití (99,4 - 100 %). Nejlepších výsledků dosáhla skupina 8 hodin, která měla nejnižší konverzi krmiva (FCR= 0,94 +- 0,06) a nejvyšší rychlost růstu (SWGR= 0,6 +- 0,04 % . den-1). Skupina 8 hodin dále vykazovala nejvyšší průměrnou individuální kusovou hmotnost ryb (W= 64,07 +- 2,82 g). Naopak jako nejhorší se jevila skupina 12 hodin, která měla nejnižší průměrnou individuální hmotnost 57,51 +- 1,51 g, rychlost růstu (SWGR= 0,49 +- 0,04 % . den-1) a nejnižší konverzi krmiva (FCR= 1,16 +- 0,08). Tyto dvě skupiny se ve většině produkčních ukazatelů významně statisticky lišily. Index perviscerálního tuku rostl společně s biomasou. Čím delší byla fotoperioda, tím vyšší byl obsah amoniaku a laktátu v krevní plazmě. Naopak se snižoval obsah glukózy. Delší fotoperioda také ovlivňovala vyšší tvorbu antioxidačních látek.
|
|
|
Preventivní a léčebné koupele u plůdku candáta obecného (Sander lucioperca)
PITHARDT, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo vyzkoušet a porovnat účinek čtyř vybraných a v současné době již běžně používaných léčebných přípravků u jiných chovaných druhů ryb v recirkulačním akvakulturním systému (RAS). Prezentovaná práce byla rozdělena na dva samostatné experimenty, které se zabývaly léčebnými koupelemi plůdku candáta obecného. Plůdek byl odchován v rybnících pouze na přirozené potravě se záměrem adaptace na RAS po provedené koupeli. Koupele byly zaměřeny proti parazitárnímu a bakteriálnímu onemocnění s použitím přípravků Bellasav, SAVO Original, formaldehyd a Chloramin T. Léčebné koupele trvaly 30 minut, a poté byly ryby přemístěny do čisté vody, kde byla sledována mortalita během 24 hodin a účinnost přípravku po 24 hodinách. V prvním experimentu byly použity ryby o průměrné hmotnosti 0,23+-0,05 g a celkové délce 31,7+-2,5 mm ve stáří 35 dní. Zkoušené dávky pro Bellasav byly 0,5; 1; 1,5; 2; 5; 10 a 50 ml.m-3, pro SAVO Original 1; 5; 10; 20 a 50 ml.m-3, pro formaldehyd 0,5; 1; 1,5; 2,5; 5; 10; 15; 30; 45 a 50 ml.100 l-1 a pro Chloramin T 10; 20; 30; 40; 50; 100; 150 a 200 mg.l-1. Nejlepší účinnost pro přípravek Bellasav byla dosažena v dávce 1,5 ml.m-3 a pro SAVO Original to byla dávka 10 ml.m-3, která snížila pouze parazitární infekci o jeden stupeň. Účinná dávka formaldehydu byla 1 ml.100 l-1, která snížila parazitární infekci o dva stupně. Nejúčinnější přípravek byl Chloramin T při dávce 30 mg.l-1. V druhém experimentu byly použity ryby o průměrné hmotnosti 1,6+-0,4 g a celkové délce 60,4+-3,56 mm ve stáří 70 dní. Zkoušené dávky pro Bellasav byly 10; 20 a 50 ml.m-3, pro SAVO Original 10; 20 a 50 ml.m-3, pro formaldehyd 2,5; 5 a 10 ml.100 l-1 a pro Chloramin T 40; 150 a 200 mg.l-1. Nejlepší účinnost pro přípravek Bellasav byla dávka 20 ml.m-3 a pro SAVO Original to byla dávka 10 ml.m-3. Nejúčinnější dávka pro formaldehyd byla 2,5 ml.100 l-1, která snížila bakteriální infekci na kůži ryb o dva stupně. Nejúčinnější přípravek byl opět Chloramin T při dávce 40 mg.l-1.
|
|
|
Odkrm plůdku lína obecného (Tinca tinca) s využitím obohacených nauplií žábronožek (r. Artemia)
BOŇKO, Dominik
Cílem pokusu bylo ověřit vliv obohacených nauplií žábronožek (r.\kur{(Artemia)}) ke zvýšení přežití raného plůdku lína obecného (\kur{(Tinca tinca)}) chovaného v laboratorních podmínkách při průměrné teplotě vody 25,8 °C. Celková délka pokusu byla 42 dní. K obohacování nauplií byly použity dva komerční přípravky na obohacování žábronožek od firmy Selco (Selco DHA a Selco Spresso). Plůdek byl touto dietou krmen ve dvou variantách (7 a 21 dní) s následných přechodem na suché startérové krmivo. Do pokusu byly rovněž zařazeny kontrolní skupiny krmené neobohacenými naplii žábronožky (rovněž po dobu 7 a 21 dnů). Přechod na startérové krmivo (Inicio Plus GR od firmy Biomar) byl proveden čtyřdenním co-feedingem, kdy se postupně snižoval podíl zkrmovaných nauplií. U skupin s přechodem z živé potravy na startérovou krmnou směs po 7 dnech odkrmu bylo dosaženo vyšší rychlosti růstu (13,41 %-d-1), průměrné individuální hmotnosti (142,74 +- 57,06 mg) a celkové délky (21,08 +- 3,27 mm), včetně vyšší variability dvou posledně uvedených parametrů. Současně bylo ale zaznamenáno nízké přežití plůdku (2,8 %). Vyprodukovaná biomasa byla nižší. U plůdku krmeného živou potravou prvních 21 dnů bylo dosaženo nižší rychlosti růstu (10,77 %-d-1), individuální hmotnosti (48,61 +- 18,13 mg) a celkové délky (16,05 +- 1,66 mm). Přežití plůdku bylo v tomto případě ale mnohem vyšší (25,1 %). Vyprodukovaná biomasa byla u plůdku krmeného živou potravou tři týdny téměř trojnásobně vyšší (219,3 g), než u plůdku krmeného živou potravou jeden týden (71,4 g). Možno konstatovat, že nebyl prokázán vliv obohacování nauplií žábronožky na růst plůdku lína. Avšak plůdek krmený jeden týden obohacenými nauplii dosáhl mírně vyššího přežití za celou dobu odchovu. Ve srovnání s kontrolou (3,3 %), bylo dosaženo při použití přípravku Selco Spresso přežití plůdku 3,7 %, resp. u Selco DHA to bylo 1,4 %. Dosažené výsledky mohly být částečně ovlivněny parazitárním onemocněním plůdku v průběhu odchovu.
|
|
|
Škody způsobené predací bezobratlými na nejranějších stádiích ryb
LOŽEK, Filip
Cílem bakalářské práce bude zjistit do jaké míry je přítomnost bezobratlých predátorů pro raná stádia ryb nebezpečná a má vliv na míru jejich přežívání. Většina hospodářsky chovaných druhů ryb se do rybníků nasazuje ve stádiu váčkového plůdku a nedochází k předchozímu rozkrmování na vacích či jiných odchovných zařízeních s pozdějším vysazením již silnějšího rozkrmeného plůdku. V prvních dnech po nasazení dochází také k největším ztrátám, které mohou být způsobeny ať už nedostatečnou potravní nabídkou nebo zejména predací bezobratlými predátory. Mezi ně mohou patřit tzv. "dravé" buchanky, larvy vážek nebo vodních brouků, a i některé druhy vodních ploštic. Student v průběhu bakalářské práce uskuteční několik laboratorních pokusů na rozplavaném plůdku kaprovitých, případně i okounovitých ryb, které bude konfrontovat s dravci, tedy dravými larvami hmyzu, vodními plošticemi či buchankami. Na základě pokusů vyhodnotí potenciální nebezpečnost jednotlivých dravců vzhledem k plůdku ryb.
|
|
| |
|
| |
|
|
Chov ryb v horských podmínkách rybí líhně Borová Lada na Šumavě
PLIČKA, Vítězslav
Horské oblasti centrální Šumavy na území Národního parku Šumava mají své specifické přírodní podmínky, které je nutno respektovat i při chovu ryb. V roce 1998 byla Národním parkem Šumava založena rybí líheň v Borové Ladě. Tento rybochovný objekt existuje již více než deset let, ale zatím nebyla odborně posouzena jeho činnost, možnosti uplatnění různých technologií a způsoby odchovu v poloumělých podmínkách. Cílem práce proto je zhodnocení dosavadních výsledků v jednotlivých úsecích chovu a navržení technologických změn vedoucích k dosažení lepších výsledků. V této práci je také pokus s odkrmem plůdku pstruha obecného (Salmo trutta morpha fario) provedený na jaře 2008. Součástí pokusu je vyhodnocení přežití, specifické rychlosti růstu (SGR) a konverze krmiva (FCR). Získané poznatky ukazují na to, že chov plůdku s použitím umělých krmiv je v Borové Ladě možný. Konkrétně v roce 2008 bylo po 17 týdnech odchovu dosaženo přežití 38,2 % a konečné průměrné kusové hmotnosti 4,9 g při délce těla ryb SL = 69,0 mm.
|
host ::
RSS.