|
|
Faktory pôsobiace na straty prasiatok v užitkovom chove
Mišenková, Veronika
Cílem této práce bylo provést analýzu vybraných reprodukčních parametrů prasnic a faktorů, které působí na ztráty selat do odstavu. Údaje byly vyhodnocovány z počtu 1540 selat narozených v 119 vrzích prasnic tří genotypů, a to BU, LA a BUxLA, v časovém horizontu jednoho roku. Prasnice v sledovaném chovu dosáhly v průměru následující parametry: 12,4 ks / vrh všech narozených, 12,2 ks / vrh živě narozených, 11,5 ks / vrh odstavených, mrtvě narozených 0,66 ks / vrh a uhynulých selat do odstavu 0,88 ks / vrh. Nejlepší hodnoty dosáhly prasnice genotypu BUxLA. Ztráty dosáhly celkovou úroveň 11,95% z celkového počtu narozených selat. Zahrnují mrtvě narozené 5,13%, uhynulá do 5. dne po porodu 1,82%, zalehnuté 4,03% a prasátka s projevy IUGR 0,97% z počtu všech narozených selat. Vliv genotypu prasnic na výšku ztrát do odstavu nebyl statisticky prokazatelný (p> 0,05), ale čím je větší vrh, tím vzniká vyšší riziko úhynu selat do odstavu. Nejlepší prevencí proti ztrátám je správný management chovu, zoohygiena a chovatelské prostředí, které splňuje požadavky prasnic a selat.
|
|
|
Screening výskytu genů rezistence u izolátů E. coli ze selat
Havranová, Daniela
Bakterie Escherichia coli, zejména její patogenní kmeny, jsou častou příčinou průjmových onemocnění u selat po odstavu, což může vést k úhynům a tím i ke snížené produkce chovu prasat. Pro zabránění těmto problémům byla dříve selatům po odstavu preventivně podávána antibiotika a později vysoké dávky oxidu zinečnatého. Bylo ale zjištěno že si bakterie dokážou vůči antibiotikům i vysokým dávkám zinku vyvinout rezistenci. Dochází také ke kontaminaci životního prostředí jak antibiotiky, tak zinkem, proto došlo k legislativnímu omezení obou látek. Hledají se další alternativy těchto látek a jednou z nich by mohly být i nanočástice zinku na fosfátové bázi. Tato bakalářská práce se proto zaměřuje na stanovení výskytu genů antibiotické rezistence u izolátů E. coli z výkalů selat po odstavu, krmených oxidem zinečnatým a nanočásticemi zinku na fosfátové bázi. Dále byla navržena metodika screeningu vybraných genů rezistence a mezi izoláty stanovena četnost výskytu genů rezistence vůči aminoglykosidům, kolistinu a ꞵ-laktamovým antibiotikům. Na rozvoj rezistence vůči ꞵ-laktamovým antibiotikům má z hlediska četnosti výskytu pozitivních izolátů E. coli nejnižší vliv suplementace krmiva oxidem zinečnatým (ZnO). Suplementace krmiv ZnO je od roku 2022 limitována a používání jeho nízkých koncentrací stále může vést k rozvoji rezistence nejen na antibiotika. Proto je důležité tyto vlastnosti populace střevního mikrobiomu selat hlídat. Při stanovení rezistence vůči kolistinu se jako nejméně efektivní pro redukci vzniku rezistence jevila suplementace ZnA. Efekt suplementace ZnO a ZnC nebylo díky absenci vzorků ze všech dní odběru možné určit. Stanovením rezistence vůči aminoglykosidům bylo zjištěno, že bakterie z jediného odpovídajícího lyzátu měla rezistenci díky své vrozené genetické výbavě. Nezískala ji tedy vlivem zinkem suplementovaného krmiva.
|
|
|
Analýza faktorů ovlivňujících reprodukční ukazatele prasat
Řeháková, Veronika
V první části bakalářské práce literární přehled pojednává o vlastnostech prasat, týkajících se jejich užitkovosti a šlechtění prasat. Je zde popsán český hybridizační program a plemena, která se v něm využívají. Dále jsou popsány reprodukční vlastnosti kance a prasnice a faktory ovlivňující plodnost a mléčnost prasnic. Závěrem literární části je popsání plemenitby inseminační i přirozenou metodou a následná březost a porod. Metodika bakalářské práce posuzuje dva kance s vlivem na plodnost prasnic a způsob ustájení, který má vliv na počet odchovaných selat. Bylo zjištěno, že prasnice zapuštěné kancem plemen pietrain měli za rok 65 živě narozených selat, z toho se odstavilo pouze 48. Prasnice zapuštěné kancem duroc porodily 60 selat, ale odchovaly 51. Úspěšnost přežilých selat po kanci pietrain byla zjištěna jako 73, 85 % a u kance duroc 85 %.
|
|
|
Detekce fimbriálního antigenu F4 Escherichia coli u selat po odstavu
Vývoda, Milan
Tato bakalářská práce se zabývá detekcí fimbriálního antigenu F4 Escherichia coli u selat po odstavu, která byla krmena oxidem zinečnatým (ZnO) nebo nanočásticemi zinku (ZnNPs). Teoretická část obecně pojednává o faktorech patogenity a virulence a následně se více zaměřuje na fimbriální antigen F4. Dále jsou zmíněny patogenní bakterie Escherichia coli. Pozornost je také věnována nanočásticím se zaměřením na nanočástice zinku a jejich využití ve veterinární praxi. Experimentální část se věnuje kultivaci bakterií, přípravě bakteriálních lyzátů a detekci fimbriálního antigenu F4 ze vzorků výkalů selat po odstavu. Vzorky byly rozděleny podle počtu dnů po odstavu (0, 5, 10 a 20) a podle koncentrace přidaného zinku ve formě ZnO nebo ZnNPs. Detekce F4 antigenu a obecného genu pro E.coli byla následně provedena pomocí multiplexové polymerázové řetězové reakce (multiplex-PCR) a její výsledky poté zaznamenány a zpracovány.
|
|
|
Analýza vybraných parametrov reprodukčnej úžitkovosti prasníc
Szabóová, Edina
Cílem diplomové práce je analýza vybraných ukazatelů reprodukční užitkovosti prasnic ve vybraném chovu. V chovu byly na základě získaných dat z let 2018, 2019 a 2020 vyhodnoceny následující parametry: počet narozených selat, počet odstavených selat, vliv parity na velikost vrhu a míru oprasení v chovu, sezónní neplodnost prasnic, vyhodnocení návratů do estra u prasnic a věkové složení stáda. V roce 2020 představoval průměrný počet všech narozených selat, včetně mumifikovaných plodů 16,1 ks/vrh. Oproti roku 2019 (14,7 ks/vrh) a 2018 (14 ks /vrh) nastalo výrazné zlepšení. Hodnota celkového počtu odstavených selat na rok a prasnici v roce 2020 činila 29,2 ks/prasnici/rok, zatímco v roce 2019 25,5 ks/prasnici/rok a v roce 2018 byla tato hodnota 26 ks/prasnici/rok. Užitkovost farmy v roce 2020 dosahuje lepší úroveň než průměrná užitkovost farem v České republice. Vliv parity na velikost vrhu byl statisticky prokázán. Nejpočetnější vrhy byly zaznamenány během sledovaného období na paritách 3 a více. Sezónní neplodnost se projevila jako zvýšená míra návratů do estra a zároveň jako snížené % oprasení v měsíci srpen. Optimální věkové složení stáda je klíčovým pro dobré výsledky reprodukční užitkovosti prasnic. V roce 2018 se snížily počty prasnic kvůli rekonstrukci objektů, avšak ta se nekonala. Následovně byly počty prasnic doplněny, což ve velké míře ovlivnilo užitkovost chovu. V roce 2020 dosáhla reprodukční užitkovost prasnic nejlepší hodnoty za poslední roky, včetně sledovaného období. Další zlepšení je očekávané po realizaci rekonstrukci chovných prostorů.
|
|
|
Analýza ztrát selat v konkrétním chovu
Fabiánek, Tomáš
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení reprodukčních ukazatelů prasnic v konkrétním chovu. Data byla sbírána v průběhu let 2017–2021 u prasnic chovaných zemědělskou společností GenAgro Říčany a.s. Celkem byla hodnocena data o 3862 vrzích. U prasnic byla sledována doba březosti, počet selat narozených celkem, počty selat narozených živě a mrtvě, počet odchovaných selat, počet ztrát selat v období od porodu do odstavu a příčiny jejich vyřazování. Zároveň byl vyhodnocen vliv roku, parity a délky březosti na reprodukční ukazatele pomocí programu Statistica verze 14 a programu R verze 4.2.2. Doba březosti byla za celé sledované období průměrně 113,92 dní. Průměrný počet selat narozených celkem byl 15,74 ks/vrh, selat narozených živě bylo průměrně 12,84 ks/vrh a selat mrtvých průměrně 2,89 ks/vrh. Průměrný počet odstavených selat byl 11,86 ks/vrh a ztráty selat v období od porodu do odstavu byly průměrně 1,78 ks/vrh. V práci byl zjištěn signifikantní vliv roku, parity i délky březosti na sledované reprodukční ukazatele.
|
|
|
Intrauterinní růstová retardace selat
Kršová, Eliška
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku intrauterinní růstové retardace selat. První část se zabývá hybridizací prasnic, vznikem superplodných linií prasnic a jak může šlechtění ovlivnit počet selat ve vrhu. Druhá část se zaměřuje na problematiku vysoce plodných prasnic zejména v kontextu výživy, ustájení, porodu, laktačního období, odstavu a přípravy na další březost. Třetí část se věnuje intrauterinní růstové retardaci selat. V této části je popsáno, co tento stav znamená a co může tento stav ovlivnit. Čtvrtá část se zabývá problémy u selat s intrauterinní růstovou retardací. Jsou zde popsány metody v aplikaci umělého mléka, použití náhradních prasnic anebo dělené kojení.
|
|
|
Vyhodnocení reprodukční užitkovosti prasnic ve dvou typech porodny
Zahnáš, Radek
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit reprodukční užitkovost prasnic ve dvou typech porodny. Jednalo se o starou porodnu postavenou roku 1957 a novou porodnu postavenou roku 2019. Sledovanými ukazateli byly věk při 1. inseminaci (dny), věk při 1. porodu (dny), počet všech narozených selat (ks/vrh), počet živě narozených selat (ks/vrh), počet dochovaných selat (ks/vrh), délka odstavu (dny), ztráty selat celkem (ks), ztráty selat od narození do odstavu (%, ks), počet inseminací potřebných k zabřeznutí prasnice (inseminační index), délka mezidobí (dny), délka servis periody (dny), délka inseminačního intervalu (dny), délka březosti (dny), důvody brakace prasnic (%) a příčiny ztrát selat do odstavu (%). Vyhodnocení dat proběhlo za pomocí programu Statistica 14 (ANOVA, Turkeyho test). Sledováno bylo 100 kusů prasnic v obou typech poroden na 1.-3. vrhu. Nová porodna dosáhla lepších výsledku u všech sledovaných ukazatelů, kromě délky březosti. U všech narozených, živě narozených a odchovaných selat, dosáhla nejvyšších hodnot na 3. paritě. Nejkratší odstavy u nové i staré porodny byly na 2. paritě. Ztráty selat od narození do odstavu (%) byly nejnižší na 1. paritě. Na 2. a 3. paritě byly rozdíly velmi vysoce statisticky významné. Inseminační index se pohyboval v rozmezí 1,08-1,22 u obou typů poroden. Nejkratšího mezidobí (150,16 dní), servis periody (33,84 dní) a inseminačního intervalu (36,52 dní) dosáhla nová porodna mezi 2. a 3. vrhem. Délka březosti byla téměř shodná ale lépe si vedla stará porodna, kdy její průměrná délka březosti byla nejkratší na 2. a 3. vrhu a to 113,5 dní. U nové porodny byla nejkratší březost zjištěna u 3. vrhu a to 113,66 dní. Nejčastější důvodem brakace prasnic byly reprodukční poruchy (37 %), poruchy pohybového aparátu (21 %), nízká užitkovost (16 %), poruchy vemene (9 %), špatná kondice a zdravotní stav, oba (6 %) a věk (5 %). Nejčastější příčinou ztrát u obou typů bylo zalehnutí (50 %) u nové porodny a (65 %) u staré. Dále pak průjmová onemocnění u nové (20 %) a u staré (15 %). Dalšími příčinami byly dýchací potíže, vyhladovění a nezjištěné důvody.
|
|
|
Stanovení antibiotické resistence u střevních bakterií selat krmených ZnO a nanočásticemi zinku
Janošťáková, Barbora
Tato diplomová práce je zaměřena na stanovení antibiotické rezistence u střevních bakterií selat krmených oxidem zinečnatým (ZnO) a nanočásticemi zinku. V rámci teoretické části byla vypracována ucelená literární rešerše vzniku a šíření antibiotické rezistence, jejího ekologického dopadu a možných řešení potlačení vzniku a šíření. Praktická část práce sloužila k ověření účinnosti nanočástic zinku při terapeutickém využití. Nanočástice zinku představují nástupce dosud používaného oxidu zinečnatého, který má být zcela omezen pro svou ekologickou zátěž. Experiment byl prováděn na izolátech bakterie Escherichia coli získaných ze stolice od 100 odstavených selat. Tato selata byla rozdělena náhodně do skupin po deseti a krmena upravenou krmnou směsí. Kontrolní skupina dostávala krmnou dávku bez příměsi, zatímco krmná dávka pro každou ze zbylých skupin obsahovala vždy pouze jednu z forem zinku: ZnO, nanočástice ZnA či nanočástice ZnC v rozdílných koncentracích (500, 1000 a 2000 mg/kg krmné směsi). Selata byla krmena příslušnou směsí 10 dnů, poté bylo provedeno vyšetření antibiotické rezistence jejich střevní mikroflóry a posouzen vliv testovaných příměsí. Nanočástice ZnC se v tomto ohledu ukázaly jako přijatelná alternativa ZnO, neboť snižovaly rezistenci vůči většině posuzovaných antibiotických látek. Jako nejvýhodnější varianta se u ZnC jevila koncentrace 1000 mg/kg krmné směsi.
|
|
|
Zhodnocení produkce selat v rámci firemního programu
TESAŘ, Martin
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit v užitkovém chovu Martínkov, družstvo Dešná, reprodukční užitkovost prasnic firemního programu Hypor a faktory, které na ni působí. V práci je zpracován přehled působících vnějších a vnitřních činitelů ovlivňujících plodnost prasnic. Jedná se především o vliv genotypu, věk prasniček při prvním zapuštění, délku mezidobí, pořadí a četnost vrhu, výživu a krmení, mikroklimatické podmínky a technologii provozu. V závěru práce je shrnuto získané poznatky, které přispívají ke zlepšení ukazatelů reprodukce prasnic. Sledované stádo chovu bylo k 31. 12. 2017 tvořeno 800 prasnic (včetně březích prasniček) a 230 nezapuštěných prasniček. První zapuštění prasniček v chovu se nejčastěji provádí od 230. 260. dne života. Ve sledovaném roce 2017 bylo průměrně na 1 prasnici za rok 34 selat živě narozených a 30,7 odstavených selat. Dohromady to činilo 23 232 ks odstavených selat za rok.
|
host ::
RSS.