|
|
Volnočasové aktivity a pracovní zátěž učitelů 1. st. ZŠ
ŠVORCOVÁ, Šárka
Tato diplomová práce se zaměřuje na volnočasové aktivity učitelů 1. stupně ZŠ v závislosti na jejich vnímání pracovní zátěže. V teoretické části je zmíněná charakteristika učitele, ale stěžejní je téma pracovní zátěže a volného času učitele. Je na ně nahlíženo z více úhlů pohledu. Nabízí především různé odvětví zátěže a druhy volného času. Empirická část je zpracována pomocí metody hloubkového rozhovoru s vybranými učiteli 1. stupně ZŠ. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, do jaké míry zátěž ovlivňuje trávení volného času učitelů, jakými způsoby zátěž zvládají. Účastnice výzkumného šetření zvládají zátěž a svůj volný čas věnují aktivitám, které jsou zcela odlišné od jejich profese. Mezi nejčastěji zmiňované volnočasové aktivity řadí fyzickou aktivitu, manuální práci a sport.
|
|
|
Komparace ošetřovatelské péče o nemocné s peritoneální dialýzou a hemodialýzou
JANOUŠKOVÁ, Jaroslava
Počet pacientů s onemocněním ledvin celosvětově stoupá. Mezi tato onemocnění patří i chronické selhání ledvin s nutností dialyzační léčby. Problematika spojená s poskytováním ošetřovatelské péče pacientům v dialyzačním programu je rozsáhlá a specifická. Zahájení léčby peritoneální dialýzou nebo hemodialýzou pro pacienty znamená velkou psychickou zátěž. Výrazně ovlivňuje život nejen jim, ale i všem nejbližším. Nemocní v pravidelném dialyzačním programu se potýkají se spoustou zdravotních i sociálních problémů. Vzájemná důvěra mezi sestrou a dialyzovaným pacientem do určité míry ovlivňuje průběh léčby. Vyrovnaný a spokojený pacient může žít kvalitnější a hodnotnější život. Cíle práce: 1) Zjistit, zda je srovnatelně kvalitní ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. 2) Zjistit, zda je srovnatelný přístup při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. 3) Zjistit, zda jsou používány srovnatelné formy edukace a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. Výzkumné otázky: 1) Je ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou srovnatelně kvalitní? 2) Je srovnatelný přístup při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou? 3) Jsou používány srovnatelné formy edukace a komunikace při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů hemodialýzou a s peritoneální dialýzou? Použité metody: V empirické části diplomové práce byl při zpracování dat použit kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo uskutečněno formou nestandardizovaného rozhovoru. Vytvořeny byly tři soubory otázek pro tři skupiny respondentů a to s peritoneální dialýzou, s hemodialýzou a pro sestry, které pečují o pacienty s hemodialýzou i s peritoneální dialýzou. Kritériem výběru respondentů byla ochota spolupracovat. Osloveným respondentům byla vysvětlena podstata a účel výzkumného šetření. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány, následně přepsány a zanalyzovány. Z analýz vytvořeny kategorie a podkategorie. Rozhovory s pacienty se zjišťovalo, jak vnímají poskytovanou ošetřovatelskou péči, přístup sester a způsob vzájemné komunikace při hemodialýze a při peritoneální dialýze. Rozhovory se sestrami byly zaměřeny na srovnatelnost a náročnost poskytované ošetřovatelské péče u pacientů s hemodialýzou a s peritoneální dialýzou, dále na používané formy komunikace a způsob přístupu k těmto pacientům. Výsledky: Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že ošetřovatelskou péči poskytovanou pacientům s peritoneální dialýzou i s hemodialýzou vnímají respondenti pacienti s peritoneální dialýzou, s hemodialýzou i respondentky sestry, které tuto péči poskytují jako stejně kvalitní. Peritoneální dialýza i hemodialýza mají každá svoje specifika a jiný způsob provedení. Obě jsou poskytované v rozdílném prostředí. Peritoneální dialýzu si provádí pacient sám ve svém sociálním prostředí. Během hemodialýzy poskytují ošetřovatelskou péči pacientovi sestry na hemodialyzačním středisku. Jako srovnatelný je vnímán všemi respondenty také přístup sester k pacientům a to ke každému individuálně. Závěrem z výsledků vyplývá, že sestry při kontaktu s pacienty s peritoneální dialýzou i hemodialýzou používají srovnatelné formy komunikace i edukace. Závěr: V současnosti je snaha provádět dialyzační léčbu co nejvíce ve prospěch pacienta. Peritoneální dialýza i hemodialýza jsou považovány za rovnocennou náhradu funkce ledvin. Liší se jen principem a způsobem provedení. Ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům s peritoneální dialýzou a s hemodialýzou je respondenty výzkumného šetření vnímána jako srovnatelně kvalitní. Výsledky této práce mohou být podkladem pro další výzkumná šetření.
|
|
|
Postoj ke smrti a psychická zátěž sester na odděleních se zvýšeným rizikem úmrtí.
VONEŠOVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá problematikou umírání a smrti v profesi sestry. S umíráním a smrtí se sestry setkávají velmi často. Četnost úmrtí je závislá i na typu oddělení. Zdravý člověk nad smrtí většinou nepřemýšlí, ale v době nemoci čelí mnohdy nejistotě, začne řešit mnoho otázek a jednou z nich může být umírání a smrt. Setkání s umírajícím je psychickou zátěží jednak pro zdravotnický personál, ale i pro rodinu, přátele i blízké. Od zdravotníků se očekává profesionální přístup a určitá dávka empatie. Otázkou je, zda jsou sestry na konfrontaci se smrtí připraveny a dokážou- li se s fyzickou a psychickou zátěží vyrovnat. Dlouhodobé působení nadměrné psychické zátěže a stresu může vyústit v celou řadu nemocí. Důležité je, aby sestra věděla, jak se takovým negativním dopadům vyhnout. Teoretická část práce popisuje současný stav, objasňuje specifika paliativní péče v intenzivní péči, při ošetřování chronicky nemocných a v pediatrii, charakterizuje postoje a jejich funkci v souvislosti s náročnými životními situacemi. Dále se teoretická část zabývá psychickou zátěží sester v souvislosti s umíráním a pravidly komunikace multidisciplinárního týmu v paliativní péči. Práce má čtyři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda se sestry cítí po zakončení kvalifikačního studia připravené na konfrontaci se smrtí. Dalším cílem je zjistit, zda četnost úmrtí na pracovišti ovlivňuje psychickou zátěž sester a postoj ke smrti. Třetím cílem je zjistit, zda z pohledu sester informace a zkušenosti získávané během studia ovlivnily jejich postoj ke smrti a odborné dovednosti v péči o umírající. Ve výzkumné části byl použit kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Respondenti odpovídali na 35 otázek. Z nichž 17 otázek bylo uzavřených a 18 otázek polouzavřených. Výzkumné šetření je doplněné statistickým šetřením. Osloveny byly sestry pracující na odděleních se zvýšeným rizikem úmrtí. Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Postoj sester ke smrti je závislý na stupni vzdělání nebyla potvrzena. Z výzkumného a statistického zpracování výsledků vyplynulo, že není rozdíl v postojích vzhledem k dosaženému stupni vzdělání. H2: Postoj sester ke smrti je závislý na zkušenosti se smrtí v osobním životě, také nebyla potvrzena. Z odpovědí respondentů vyplývá, že jejich postoj ke smrti nejvíce ovlivňují zkušenosti získané během praxe. H3: Četnost úmrtí snižuje psychickou zátěž sester, byla potvrzena. Respondenti uváděli, že prožívají stále stejné pocity a dále nejvíce odpovídali, že nic nepociťují nebo o pocitech nepřemýšlí a smrt považují za součást své profese. H4: Subjektivní připravenost sester na konfrontaci se smrtí není závislá na zakončení kvalifikačního studia, ale na získání zkušeností z praxe. I poslední hypotéza byla výzkumným a statistickým šetřením potvrzena. Z výzkumného šetření a z testování hypotéz vyplývá, že při studiu není dostatečná pozornost věnována oblasti péče o umírající. Zkušenosti získávají sestry hlavně až během praxe. Dále z výzkumu vyplynulo, že je důležité učit sestry efektivní komunikaci a empatii. Znepokojující dále je závěr, že více než péče o umírající, sestry vyčerpávají konflikty na pracovišti, špatné interpersonální vztahy, nedostatečné finanční ohodnocení. Dochází tak ke zbytečnému plýtvání sil a je patrné, že práce sestry stále není příliš doceněna. Tyto faktrory mají vliv na kvalitu odvedené práce a mohou být příčinou vzniku syndromu vyhoření.
|
|
|
Hodnocení fyzické zátěže sester JIP
MAŠÁTOVÁ, Milada
V této práci jsme se zabývali hodnocením fyzické zátěže sester pracujících na JIP. Fyzická zátěž je nedílnou součástí každodenní práce sester. Avšak práce sester na těchto provozech patří mezi vysoce fyzicky náročné, protože jsou zde hospitalizování pacienti s hrozícím nebo již probíhajícím selháním jednoho nebo i více orgánů. Tato práce ukazuje základní obraz nepříznivých následků fyzické zátěže a jejím cílem bylo zjistit míru fyzické zátěže na jednotlivých JIP. Teoretická část je zaměřena na celkovou charakteristiku JIP, anatomii pohybového systému, ergonomii, rizika pracovního prostředí a důsledky nadměrné fyzické zátěže. Praktickou část tvoří kvantitativní výzkum prováděný dotazníkovou metodou, pomocí kterého jsme se snažili potvrdit stanovené hypotézy. Hypotéza 1: Sestry pracující na JIP jsou vystaveny větší fyzické zátěži, než na standardní ošetřovací jednotce Hypotéza 2: Nejčastějším projevem fyzické zátěže sester je bolest zad Hypotéza 3: JIP disponují pomůckami usnadňujícími manipulaci s imobilním pacientem Celkově bylo rozdáno 200 dotazníků sestrám na JIP ve 3 jihočeských nemocnicích ? České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Návratnost činila 183 vyplněných dotazníků (91, 5%). Po jejich zpracování zůstalo 171 kompletně zpracovaných dotazníků (85, 5%). Výsledky dotazníkového výzkumu byly vyhodnoceny a zaznamenány pomocí grafů a tabulek. Všechny tři hypotézy byly potvrzeny. Dále bylo zjištěno, že se setry příliš nezajímají o prevenci onemocnění, která mohou z velké fyzické zátěže vzniknout, a nepoužívají v maximální míře dostupné pomůcky.Výsledky práce by měly přispět pro zlepšení informovanosti sester a dále k zařazení do programu Školy zad.
|
|
|
Hodnocení fyzické zátěže u vybraných profesí na poště
SUCHANOVÁ, Markéta
Hodnocení fyzické zátěže u vybraných profesí na poště Současný trend vývoje pracovních podmínek směřuje ke snižování podílu fyzicky náročných prací a naopak vede k nárůstu psychické zátěže. Jsou však povolání, a mezi ně patří například pracovníci v poštovních službách, u nichž je fyzická zátěž stále značná. Tato práce poskytuje základní obraz o zdravotních následcích nepřiměřené fyzické zátěže a ruční manipulace s břemeny, a dále je popsána konkrétní náplň práce poštovních doručovatelů, pracovníků vnitřní poštovní služby a poštovní přepážky z hlediska fyzické zátěže. Cílem této práce bylo zmapovat zátěž spojenou s ruční manipulací břemen na poště Jindřichův Hradec 1. Dále zjistit možnosti rehabilitace pro pracovníky na poště a navrhnout způsoby zlepšení stávající situace. Součástí práce je dotazník řešící informovanost pracovníků na poště o prevenci onemocnění pohybového aparátu a hodnocení vlastního zdraví a projevů únavy během práce. Výsledky dotazníkového průzkumu byly vyhodnoceny a zaznamenány pomocí grafů a tabulek. Dále jsem provedla měření hmotnosti a kumulativní hmotnosti ručně manipulovaných břemen a měření srdeční frekvence před a po zátěži. Zjistila jsem, že poštovní doručovatelé a pracovníci vnitřní poštovní služby jsou vystaveni velké fyzické zátěži a časté manipulaci s těžkými břemeny, která v některých případech překračuje hygienické limity. Dále bylo zjištěno, že 65 % pracovníků pošty neví o možnosti pobírání příspěvku na rehabilitační masáže. Stanovené hypotézy byly obě potvrzeny. 1. Pracovníci na poště jsou ve zvýšené míře zatěžováni manipulací s břemeny. 2. Míra znalostí pracovníků na poště o prevenci obtíží pohybového aparátu není dostatečná. Lze doporučit zavádění mechanizace, využívání mechanických pomůcek a odstraňování architektonických bariér. Dále bych navrhovala zařazení programu školy zad a nácviku správné manipulace s břemeny.
|
host ::
RSS.