|
|
Systém napájení domácnosti z obnovitelných zdrojů energie
Gálus, Matej ; Punčochář, Josef (oponent) ; Šebesta, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá možnostmi simultánního využití fotovoltaické a větrné energie pro aplikaci v autonomním systému pro napájení domácnosti bez připojení k elektrické rozvodné síti. Jsou popsány možnosti zapojení fotovoltaických a větrných systémů a rozebrány jejich vlastnosti. Dále jsou popsány metody používané pro sledování bodu maximálního výkonu fotovoltaických modulů a větrných generátorů. Bylo navrženo blokové schéma autonomního systému s ukládáním vyrobené energie do chemických akumulátorů. Systém rovněž obsahuje měnič na střídavé napětí 230 V~ pro připojení běžných elektrospotřebičů. Jako výchozí pro všechny tři výkonové měniče systému byla zvolena topologie měničů s tzv. kvaziobdélníkovým průběhem. V této topologii byl navržen, odsimulován v Pspice, realizován a proměřen experimentální invertující měnič s výkonem 180 W s jedním řízeným spínacím prvkem. Byl zjištěn vynikající soulad předpokládané a naměřené účinnosti. Účinnost pro spolehlivý provoz při plném výkonu se pohybuje v rozmezí 89% až 92,2% v závislosti na typu použité akumulační cívky a tranzistoru MOSFET. Na základě úspěšného ověření topologie bylo přistoupeno k návrhu vlastního systému napájení domácnosti. Jeho výkonové části však byly vzhledem k velkým výkonům řešeny jako čtyřsekční (čtyřfázové) a pro zvýšení účinnosti zejména v oblasti malých výkonů byly navrženy pro práci ve zdokonaleném režimu se dvěma řízenými spínači v každé sekci. Kritickou a nejobtížnější částí návrhu byly řídící obvody pro zajištění správného spínání dvou výkonových tranzistorů MOSFET v každé sekci výkonové části. Také byla navržena a realizována hlavní ovládací část systému zabezpečující uživatelskou interaktivitu, disponující grafickým LC displejem, modulem Ethernetu a slotem pro SD paměťovou kartu.
|
|
|
Systém napájení domácnosti z obnovitelných zdrojů energie
Gálus, Matej ; Punčochář, Josef (oponent) ; Šebesta, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá možnostmi simultánního využití fotovoltaické a větrné energie pro aplikaci v autonomním systému pro napájení domácnosti bez připojení k elektrické rozvodné síti. Jsou popsány možnosti zapojení fotovoltaických a větrných systémů a rozebrány jejich vlastnosti. Dále jsou popsány metody používané pro sledování bodu maximálního výkonu fotovoltaických modulů a větrných generátorů. Bylo navrženo blokové schéma autonomního systému s ukládáním vyrobené energie do chemických akumulátorů. Systém rovněž obsahuje měnič na střídavé napětí 230 V~ pro připojení běžných elektrospotřebičů. Jako výchozí pro všechny tři výkonové měniče systému byla zvolena topologie měničů s tzv. kvaziobdélníkovým průběhem. V této topologii byl navržen, odsimulován v Pspice, realizován a proměřen experimentální invertující měnič s výkonem 180 W s jedním řízeným spínacím prvkem. Byl zjištěn vynikající soulad předpokládané a naměřené účinnosti. Účinnost pro spolehlivý provoz při plném výkonu se pohybuje v rozmezí 89% až 92,2% v závislosti na typu použité akumulační cívky a tranzistoru MOSFET. Na základě úspěšného ověření topologie bylo přistoupeno k návrhu vlastního systému napájení domácnosti. Jeho výkonové části však byly vzhledem k velkým výkonům řešeny jako čtyřsekční (čtyřfázové) a pro zvýšení účinnosti zejména v oblasti malých výkonů byly navrženy pro práci ve zdokonaleném režimu se dvěma řízenými spínači v každé sekci. Kritickou a nejobtížnější částí návrhu byly řídící obvody pro zajištění správného spínání dvou výkonových tranzistorů MOSFET v každé sekci výkonové části. Také byla navržena a realizována hlavní ovládací část systému zabezpečující uživatelskou interaktivitu, disponující grafickým LC displejem, modulem Ethernetu a slotem pro SD paměťovou kartu.
|
|
|
Vliv fotovoltaických elektráren na krajinu
KOŘÍNKOVÁ, Zuzana
V bakalářské práci se zaměřuji právě na obnovitelné zdroje energie a zejména na problematiku fotovoltaických elektráren, které jsou právě jedním z podporovaných obnovitelných zdrojů. Boom fotovoltaických elektráren na území ČR proběhl v letech 2009 a 2010. Počet solárních instalací se v této době několikanásobně zvýšil a to díky výhodné výkupní ceně energie z fotovoltaických elektráren či zelenému bonusu, které byly garantovány na 20 let. Cílem bakalářské práce je analýza vlivu fotovoltaických elektráren na krajinu. Práce představuje případovou studii tří fotovoltaických elektráren v ČR Čejč, Myslív a Kunštát, kombinovanou s dotazníkovým šetřením pro širokou veřejnost v ČR. V první části bakalářské práce věnované literární rešerši byly popisovány druhy obnovitelných zdrojů energie, legislativa upravující provoz fotovoltaických elektráren, fotovoltaická energie a fotovolatická elektrárna, dále pojem krajiny jako takové a vliv fotovoltaických elektráren na ni. Druhá část představuje popis 3 vybraných fotovoltaických elektráren, kterými jsou Čejč, Myslív a Kunštát. Všechny byly realizovány stejným investorem panem Ing. Romanem Malivánkem, který poskytl značnou část informací použitých v této práci. Každá z elektráren se nachází na jiném místě České republiky, jejich výstavba i provoz jsou odlišné. Ve třetí části práce byly zpracovány výsledky dotazníkového šetření. Dotazník byl rozeslán mezi širokou veřejnost a jeho hlavním cílem bylo zjistit názor dotazovaných na obnovitelné zdroje energie a na vliv fotovoltaických elektráren na okolní krajinu. Celkově vyhodnocení dotazníků a jejich komentářů budí dojem, že z obnovitelných zdrojů energie je ten solární tím nepreferovanějším. S výjimkou estetického narušení rázu krajiny, nebo i když dočasného tak přesto nevhodného využití zemědělské půdy v případě instalací na přírodních plochách, je tento způsob využití obnovitelného zdroje hodnocen převážně pozitivně. Jde o jinak šetrný a prakticky ideální zdroj obnovitelné energie. Panuje všeobecně názor omezit instalace elektráren na přírodních plochách a jít cestou rozšíření instalací fotovoltaických elektráren na již zastavěných plochách např. střech průmyslových hal, nákupních center, parkovacích domů, apod.
|
host ::
RSS.