|
|
Remodelace intimo-mediálního komplexu společné karotidy a myokardu levé komory srdeční u nemocných s primární a sekundární hypertenzí
Majtan, Bohumil ; Holaj, Robert (vedoucí práce) ; Piťha, Jan (oponent) ; Danzig, Vilém (oponent)
Arteriální hypertenze patří mezi nejčastější kardiovaskulární onemocnění a je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů kardiovaskulární morbidity a mortality. V patologickém mechanismu vedoucím ke strukturálním změnám kardiovaskulárního systému se nad rámec hypertenze uplatňují i další hemodynamické a neuroendokrinní vlivy. V tomto procesu hraje významnou roli také nadprodukce aldosteronu a katecholaminů. Cílem práce je studium vlivu nadprodukce aldosteronu a katecholaminů na remodelaci intimo-mediálního komplexu společné karotidy a myokardu levé komory srdeční u nemocných s primárním aldosteronismem (PA) a feochromocytomem (FEO). V první části práce jsme analyzovali změny v textuře intimo-mediálního komplexu společné karotidy u 33 nemocných s PA, 52 nemocných s esenciální hypertenzí (EH) a 33 normotenzních jedinců. Hodnocení textury jsme provedli analýzou 140 Haralickových příznaků a 10 waveletů, které jsme následně použili pro trénování XGBoost klasifikátoru. V další části jsme zkoumali intimo-mediální tloušťku (IMT) společné karotidy a index hmotnosti levé komory srdeční (LVMi) u 50 nemocných s FEO před a 5 let po provedení adrenalektomie. Výsledky jsme následně srovnali s 50 nemocnými s EH. V rozlišování mezi PA a EH jsme dosáhli v porovnání se správností endokrinologických testů sloužících...
|
|
|
Analýza echokardiografických nálezů u nemocných s primární a sekundární hypertenzí pomocí nových sofistikovaných modalit
Kvasnička, Jan ; Holaj, Robert (vedoucí práce) ; Wohlfahrt, Peter (oponent) ; Danzig, Vilém (oponent)
5 Abstrakt Úvod: Postižení srdce při esenciální hypertenzi (EH) je jedním z nejzávažnějších důsledků působení vysokého krevního tlaku. V případě sekundární hypertenze se však může uplatňovat více patofyziologických efektů. Například feochromocytomy (FEO), což jsou nádory vycházející z chromafinních buněk dřeně nadledvin, mají schopnost produkovat, metabolizovat a vylučovat katecholaminy. Nadprodukce katecholaminů vede mnoha mechanismy k srdečnímu i jinému postižení. Cílem naší práce bylo tuto skutečnost ověřit a zároveň vyzkoumat, zda globální longitudinální strain (GLS), měřený pomocí speckle tracking echokardiografie dokáže toto poškození detekovat časněji a stejně tak zjistit i úpravu funkce po adrenalektomii. Metody: Analyzovali jsme 17 nemocných s FEO a 18 nemocných s EH se stejnými hemodynamickými parametry. Následně se nám počet nemocných s FEO podařilo rozšířit na 24 a byli vyšetřeni i 1 rok po adrenalektomii. Výsledky: Nemocní s FEO se nelišili v echokardiografických parametrech včetně ejekční frakce levé komory ve srovnání s EH (0,69 ± 0,04 vs. 0,71 ± 0,05; NS), nicméně měli významně nižší hodnotu GLS (−14,8 ± 1,5 vs. −17,8 ± 1,7; p < 0,001). Rok po adrenalektomii se parametr GLS zlepšil (-14,3 ± 1,8 vs. −17,7 ± 1,6 %; p < 0,001). Nejvýraznější rozdíl ve zlepšení byl patrný v apikálních segmentech...
|
|
|
Study of Cancer Immunotherapy Mechanisms in Pancreatic Adenocarcinoma and Pheochromocytoma Murine Models
UHER, Ondřej
This dissertation examines the study of intratumoral cancer immunotherapy using a combination of phagocytosis-stimulating ligands and Toll-like receptor ligands (TLR) in murine pancreatic adenocarcinoma and pheochromocytoma murine models. In this study, we show that intratumoral application of the phagocytosis-stimulating ligand Mannan-BAM and three TLR ligands, referred to as MBT therapy, efficiently suppresses tumor growth in more than 83% of mice bearing murine melanoma. However, in aggressive pancreatic adenocarcinoma and pheochromocytoma murine models, such a combination is inefficient and must be combined with an agonistic anti-CD40 antibody, referred to as MBTA therapy, to achieve complete eradication of the tumor. We show that complex intratumoral MBTA therapy can systemically increase the recruitment of innate immune cells followed by activation of adaptive immune cells not only in treated tumors but also in distal non-treated lesions, resulting in the reduction of tumor growth and prolonged survival of treated mice. Taken together, these findings highlight the effect of MBTA therapy and the potential to optimize this therapeutic approach for future use in clinical trials as a treatment for metastatic cancers.
|
|
|
Úloha tukové tkáně v rozvoji inzulinorezistence a dalších metabolických změn u nemocných s feochromocytomem
Klímová, Judita ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Kříž, Jan (oponent) ; Mlíková Seidlerová, Jitka (oponent)
Feochromocytomy a funkční paragangliomy (PPGL) jsou vzácné neuroendokrinní tumory charakteristické nadprodukcí katecholaminů, která může vést mj. k poruchám glukózového, lipidového a energetického metabolismu. Role tukové tkáně v těchto procesech zůstává nejasná. Naším cílem bylo stanovit profil genové exprese v subkutánní a viscerální tukové tkáni pacientů s PPGL se zaměřením na endokrinní funkce tukové tkáně, výskyt hnědé (BAT) a béžové tukové tkáně (BeAT), vše v souvislosti s dalšími měřenými metabolickými a energetickými parametry a hladinami cirkulujících adipokinů. Ve vzorcích retroperitoneální VAT pacientů s PPGL jsme prokázali známky UCP1-mediované noradrenalinem indukované termogeneze s vyšší expresí DIO2 a klíčových transkripčních faktorů adipogeneze BAT/BeAT (PPARGC1A, CEBPB a PRDM16). VAT pacientů s PPGL neodpovídala na základě použitých markerů jednoznačně BAT ani BeAT. V subkutánní tukové tkáni (SAT) pacientů s PPGL jsme našli známky transformace v BeAT, ale bez známek současně probíhající UCP1-mediované termogeneze. Dále jsme prokázali, že pacienti s PPGL mají vyšší cirkulující hladiny FGF21 ve srovnání s kontrolami a po adrenalektomii dochází k jejich poklesu. Zvýšené hladiny FGF21 byly zvláště evidentní u pacientů s DM a byly pozitivně spojené s hladinami glykémie na lačno a BMI u...
|
|
|
Charakteristika velkých tepen u primární a sekundární - endokrinní hypertenze
Rosa, Ján ; Widimský, Jiří (vedoucí práce) ; Mlíková Seidlerová, Jitka (oponent) ; Špinar, Jindřich (oponent)
Tuhost cévní stěny, vyjádřena pomocí aortální rychlosti šíření pulzní vlny (PWV), představuje nezávislý kardiovaskulární rizikový faktor. Cílem této práce bylo zhodnotit aortální tuhost cévní stěny u jednotlivých forem primární a sekundární (endokrinní) hypertenze. K vyšetření jsme používali přístroj SphygmoCor (AtCor Medical) využívající aplanační tonometrie. Prokázali jsme, že pacienti s rezistentní esenciální hypertenzí měli oproti pacientům se středně těžkou esenciální hypertenzí vyšší PWV při srovnatelném klinickém krevním tlaku (TK). Nejvýznamnější prediktor PWV byl noční TK. Prokázali jsme vyšší PWV u primární hyperparatyreózy (PH), jak u pacientů se současnou hypertenzí (ve srovnání s pacienty s esenciální hypertenzí [EH]), tak i u pacientů s PH bez hypertenze (ve srovnání s normotenzními kontrolami), a to nezávisle na klinickém TK a věku. Po operaci došlo k významnému poklesu PWV. Neprokázali jsme korelaci PWV ani s hladinami kalcia, ani s parathormonem. Při stále trvající diskuzi o indikaci chirurgické léčby u asymptomatických pacientů s PH naznačují výsledky naší práce potenciální přínos v redukci kardiovaskulárního rizika. I u pacientů s primárním hyperaldosteronismem jsme prokázali vyšší PWV ve srovnání s pacienty s EH. Naše výsledky ukazují na prospěch chirurgické léčby proti...
|
|
|
Možnosti genetického vyšetření u pacientů s feochromocytomem a paragangliomem.
Turková, Hana ; Zelinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Malík, Jan (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
1. Abstrakt Feochromocytom/ paragangliom (FEO/PGL) může vznikat na podkladě dědičné genetické mutace různých genů, pojí se s vysokým rizikem rozvoje sekundární hypertenze, orgánového postižení a metastatického onemocnění, které může mít fatální následky. Cílem práce bylo zaměření na možnosti genetického vyšetření u pacientů s FEO/PGL, zejména u pacientů s maligními tumory. Problematika FEO/PGL se ale týká nejen vyšetření a stanovení rizik z něho vyplývajících, ale i další terapie a sledování včetně vhodných doporučení pro klinickou praxi. Prokázali jsme 20% incidenci kardiovaskulárních (KV) komplikací již před stanovením definitivní diagnózy FEO/PGL, hlavně arytmických, následovaných komplikacemi při myokardiální ischémii a akcentaci aterosklerózy. Vzestup hladiny vitaminu C a pokles hladiny malondialdehydu (MDA) po úspěšném odstranění tumoru pokázal snížení oxidativního stresu pooperačně. Zjistili jsme, že je možné již brzké pooperační testování hladin plazmatických metanefrinů k potvrzení úspěšnosti chirurgického odstranění FEO/PGL, neboť nebyla prokázaná signifikantní korelace mezi hladinami plazmatických metanefrinů a pooperačním vyšetřovacím intervalem. Rozložení četnosti metastatických tumorů s mutacemi v SDHB genu a sporadických tumorů (ST) je u dospělých pacientů přibližně stejné, u dětí bylo...
|
|
|
Molekulárně biologická analýza feochromocytomu a paragangliomu.
Musil, Zdeněk ; Hirschfeldová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zamrazilová, Hana (oponent) ; Uhrová Mészárosová, Anna (oponent)
Předkládaná práce shrnuje výsledky výzkumu, který se zabývá relativně vzácnými neuroendokrinními nádory - feochromocytomem a paragangliomem (PHEO/PGL). Tyto nádory mohou vznikat díky dědičné genetické predispozici. Zpočátku své práce jsem se proto zaměřil na genetické vyšetření pacientů s PHEO/PGL. Byly zavedeny metody denaturační gradientové gelové elektroforézy, sekvenování dle Sangera, multiplex ligation probe amplification pro diagnostiku změn nejdříve v genech SDHD, SDHB a RET. Postupně se rozšiřoval (a stále i rozšiřuje) počet vyšetřovaných genů. V současné době metodou next generation sequencing vyšetřujeme následující geny: ATRX, BRAF, CDH1, CDKN2A, CDKN2B, FGFR1, FH, FHIT, GNAS, HIF2A (EPAS1), H-RAS, IDH1, IDH2, KIF1Bß, KMT2D, K-RAS, MAML3, MAX, MDH2, MET, NF1, NGFR, N-RAS, PHD2/EGLN1, RET, SDHA, SDHAF2, SDHB, SDHC, SDHD, TERT, TMEM 127, TP53 a VHL. Výskyt genových variant v uvedených genech (23%) se u českých pacientů s FEO/PGL se liší v porovnání s některými zahraničními studiemi (27%, 40%). Takovéto rozmezí může být způsobeno geografickými rozdíly nebo výběrem pacientů. PHEO/PGL se většinou (75%) vyskytují v benigní formě. Pro maligní formu onemocnění svědčí výskyt chromafinní tkáně v místech, kde se obvykle nenalézá, jako jsou např. játra, plíce či kosti. V testovaném souboru pacientů jsme se...
|
|
|
Možnosti genetického vyšetření u pacientů s feochromocytomem a paragangliomem.
Turková, Hana ; Zelinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Malík, Jan (oponent) ; Fryšák, Zdeněk (oponent)
1. Abstrakt Feochromocytom/ paragangliom (FEO/PGL) může vznikat na podkladě dědičné genetické mutace různých genů, pojí se s vysokým rizikem rozvoje sekundární hypertenze, orgánového postižení a metastatického onemocnění, které může mít fatální následky. Cílem práce bylo zaměření na možnosti genetického vyšetření u pacientů s FEO/PGL, zejména u pacientů s maligními tumory. Problematika FEO/PGL se ale týká nejen vyšetření a stanovení rizik z něho vyplývajících, ale i další terapie a sledování včetně vhodných doporučení pro klinickou praxi. Prokázali jsme 20% incidenci kardiovaskulárních (KV) komplikací již před stanovením definitivní diagnózy FEO/PGL, hlavně arytmických, následovaných komplikacemi při myokardiální ischémii a akcentaci aterosklerózy. Vzestup hladiny vitaminu C a pokles hladiny malondialdehydu (MDA) po úspěšném odstranění tumoru pokázal snížení oxidativního stresu pooperačně. Zjistili jsme, že je možné již brzké pooperační testování hladin plazmatických metanefrinů k potvrzení úspěšnosti chirurgického odstranění FEO/PGL, neboť nebyla prokázaná signifikantní korelace mezi hladinami plazmatických metanefrinů a pooperačním vyšetřovacím intervalem. Rozložení četnosti metastatických tumorů s mutacemi v SDHB genu a sporadických tumorů (ST) je u dospělých pacientů přibližně stejné, u dětí bylo...
|
|
|
Genetic changes in neuroectodermal tumors detected by molecular biological methods.
Vosecká, Tatiana ; Vícha, Aleš (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
8 ABSTRAKT Tatiana Labudová: Genetické zmeny u neuroektodermálnych nádorov detekované pomocou molekulárne biologických metód Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra antropologie a genetiky člověka Diplomová práca, 75 strán, 8 grafických príloh, 2012 Diplomová práca je zameraná na neuroektodermálne nádory, ktoré tvoria významnú skupinu detských nádorových ochorení. Genetický materiál získaný od pacientov s diagnostikovaným neuroektodermálnym nádorovým ochorením sme vyšetrovali komparatívnou genómovou hybridizáciou (CGH) a interfázickou fluorescenčnou in situ hybridizáciou (I-FISH). Cieľom je preukázať chromozomálne zmeny a vytvoriť úplný genetický profil. Na základe týchto profilov môžeme určiť tumorogénnu kaskádu alebo nádorové špecifické genetické zmeny vedúce k malígnemu ochoreniu. Genetický profil, nám v niektorých prípadoch, ako napríklad u neuroblastomu, pomáha určiť podtyp ochorenia a jeho biologické správanie. Kľúčové slová: nádorové ochorenie, neuroblastom, nádory CNS, feochromocytom, Ewingův sarkom, neuroektodermálny nádor, komparatívna genómová hybridizácia, interfázická fluorescenčná in situ hybridizácia
|
|
|
Charakteristika velkých tepen u primární a sekundární - endokrinní hypertenze
Rosa, Ján ; Widimský, Jiří (vedoucí práce) ; Mlíková Seidlerová, Jitka (oponent) ; Špinar, Jindřich (oponent)
Tuhost cévní stěny, vyjádřena pomocí aortální rychlosti šíření pulzní vlny (PWV), představuje nezávislý kardiovaskulární rizikový faktor. Cílem této práce bylo zhodnotit aortální tuhost cévní stěny u jednotlivých forem primární a sekundární (endokrinní) hypertenze. K vyšetření jsme používali přístroj SphygmoCor (AtCor Medical) využívající aplanační tonometrie. Prokázali jsme, že pacienti s rezistentní esenciální hypertenzí měli oproti pacientům se středně těžkou esenciální hypertenzí vyšší PWV při srovnatelném klinickém krevním tlaku (TK). Nejvýznamnější prediktor PWV byl noční TK. Prokázali jsme vyšší PWV u primární hyperparatyreózy (PH), jak u pacientů se současnou hypertenzí (ve srovnání s pacienty s esenciální hypertenzí [EH]), tak i u pacientů s PH bez hypertenze (ve srovnání s normotenzními kontrolami), a to nezávisle na klinickém TK a věku. Po operaci došlo k významnému poklesu PWV. Neprokázali jsme korelaci PWV ani s hladinami kalcia, ani s parathormonem. Při stále trvající diskuzi o indikaci chirurgické léčby u asymptomatických pacientů s PH naznačují výsledky naší práce potenciální přínos v redukci kardiovaskulárního rizika. I u pacientů s primárním hyperaldosteronismem jsme prokázali vyšší PWV ve srovnání s pacienty s EH. Naše výsledky ukazují na prospěch chirurgické léčby proti...
|
host ::
RSS.