|
|
Problematika školního stravování
KARÁSKOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je problematika školního stravování. Práce má dva cíle, jedním z nich je zhodnotit nutriční kvalitu školních obědů na základě spotřebního koše a druhým je zhodnotit pestrost a nutriční složení jídelníčků u dětí mladšího a staršího školního věku. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V části teoretické jsou popsány zásady správné výživy dětí, konkrétně potravinová pyramida, jednotlivé složky stravy jako bílkoviny, tuky, sacharidy, vláknina, vitamíny, minerální látky a s tím související i pitný režim. Dále je zde pospáno školní stravování, jeho historie a spotřební koš, konkrétně jeho normy a skupiny potravin, které zahrnuje. Část praktická se zabývá analýzou spotřebního koše ve dvou základních školách, je zde detailně rozebráno, jak jsou vybrané kategorie zastoupeny v nutričním doporučení ke spotřebnímu koši. Následně se v praktické části vyhodnocuje pětidenní jídelníček 8 respondentů, dva mladšího a dva staršího školního věku z každé školy. Z výzkumu vyplývá, že jídelníčky škol jsou vzájemně velmi odlišné, každá škola si zakládá na jiných jídlech, jiných kulinářských úpravách a pestrosti. Jedna ze škol v plnění doporučení spotřebního koše lehce pokulhává, druhá si vede velmi dobře. Ačkoli nebyly splněny některé aspekty, stejně je výsledek velmi překvapivý, především díky zajímavému výběru jídel, který druhá jídelna poskytuje. Bohužel děti čím dál více obědy zanedbávají. Co se týká stravovacích návyků u dětí, prokazatelně často chybí v jídelníčcích zelenina, ovoce a mléčné výrobky. Ve větším zastoupení se vyskytují potraviny s větším či přidaným obsahem cukru, které nejsou ve větším množství vhodné. Pokrmům chybí rozmanitost a nápaditost.
|
|
|
Nutriční hodnota stravy v zařízeních s pečovatelskou službou
KOHOUTOVÁ, Monika
Cílem bakalářské práce bylo posoudit, zda je strava, poskytovaná zařízením, pro respondenty dostatečně výživově hodnotná a pestrá, a určit, zda je strava uzpůsobená zdravotnímu stavu respondentů z hlediska konzistence stravy a dietního opatření. Jednalo se o smíšený výzkum. Data byla získávána pomocí semistrukturovaného rozhovoru, dále pomocí měření tělesné teploty, hmotnosti a výšky, pomocí sedmidenních záznamů stravy respondentů a jídelního lístku poskytnutého zařízením. Do výzkumu se zapojilo sedm seniorů pobývajících v bytech s pečovatelskou službou a odebírajících obědy z jednoho konkrétního zařízení (z domova pro seniory). Výsledky výzkumu poukazují na to, že pokud respondenti konzumují obědy celé (s ohledem na to, kolik procent tvoří jejich oběd z celkového energetického příjmu), obsahuje převážná část obědů nadbytečné množství energie, bílkovin a tuků. Značné rozdíly byly v obsahu sacharidů. Nelze říci, že by u všech respondentů převažovaly obědy s určitým množstvím sacharidů. Vzhledem k tomu, že by obědy měly tvořit 35 % z celkového energetického příjmu, obsahovaly většinou nadbytečné množství energie, bílkovin, sacharidů a tuků. Pokud respondenti obědy dělí na dvě porce, obsahuje převážná část obědů nedostatečné množství energie, bílkovin, sacharidů a tuků. Co se týče míry pestrosti, součástí obědů jsou většinou vývary. Z hlavních jídel se převážně podávalo vepřové maso. Přílohy byly často obměňovány. Četně se podávaly smažené pokrmy. Sladké pokrmy byly podávány na úkor bezmasých pokrmů. Nedostatečně se podávaly zejména ryby, luštěniny, ovoce a zelenina. Z výsledků vyplývá, že respondentům vyhovuje strava v původní konzistenci a nepotřebují její úpravu. Dále bylo zjištěno, že všichni respondenti odebírají běžnou stravu, přestože u třech respondentů jsou indikována dietní opatření. Výsledky bakalářské práce mohou být využity jako informativní materiál pro laickou i odbornou veřejnost.
|
|
|
Vyhodnocení pestrosti stravování dětí v mateřských školkách
LUDWIGOVÁ, Kristýna
Cílem diplomové práce je posouzení pestrosti stravování dětí ve dvou vybraných mateřských školách, a to v krajském městě (školka A) a na malé obci (školka B). Na tuto problematiku navazovalo vyhodnocení plnění spotřebního koše a stanovení příjmu energie a živin ze stravy předkládané dětem v mateřských školkách. Vhodnou metodikou pro výzkum byl stanoven sběr dat a jejich následná analýza, přičemž byla zpracována a vyhodnocena získaná data (jídelníčky) ze zmíněných dvou mateřských škol. Zároveň byly finální výstupy porovnány s referenčními hodnotami pro příjem živin dle DACH (2011). Výzkum v rámci posouzení pestrosti jídelních lístků ukázal, že v obou mateřských školách dochází k nadměrnému podávání vepřového masa a zařazování uzenin. Naopak frekvence čerstvé zeleniny je velmi nedostačující. U mateřské školy A je zapotřebí zvýšit frekvenci podávání zeleninových polévek. U mateřské školy B bylo shledáno nedostatečné zastoupení bezmasých pokrmů a časté zařazování sladkých jídel. Vyhodnocení spotřebního koše zaznamenalo nedostatky v plnění komodit mléka, mléčných výrobků a volného cukru. U mateřské školy B nebyla neplněna komodita luštěnin. Z vyhodnocení nutriční skladby sledovaných jídelních lístků v obou institucích vyplynula vysoká nadlimitní saturace bílkovinami, což koresponduje s literárními prameny a se zjištěními prováděnými hygienickými stanicemi. Jako pozitivní lze konstatovat, že příjem vápníku a železa u dětí předškolního věku byl zabezpečen v optimálním množství. U mateřské školy A byl však zaznamenán nižší příjem vitamínu A. Závěrem lze konstatovat, že zdravý životní styl se dostává do popředí, a proto se i mateřské školy snaží tohoto současného trendu držet. Nicméně z uvedeného šetření je jasné, že i v této oblasti stále dochází k nedostatkům a tato problematika nesmí být podceňována, neboť může mít dopad na budoucí stravovací návyky dítěte, které také ovlivňují i celkový zdravotní stav člověka.
|
|
|
Stravovací návyky u obézních lidí
HAVLÍKOVÁ, Alena
Obezita je celosvětovým problémem, přičemž počet obézních lidí stále roste. V České republice žije 20 % mužů a 18 % žen, kteří trpí obezitou. Jelikož tato čísla nejsou zrovna nízká, je potřeba na tuto situaci nějak reagovat. V této práci se zaměřuji na stravovací návyky obézních lidí, které mohou tvořit při vzniku obezity jeden z významných problémů. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na definici obezity, na její historii, druhy, příčiny, důsledky a dále se zaměřuje na stravovací návyky. Praktická část obsahuje stravovací návyky obézních lidí, konkrétně množství přijímaných živin, pestrost a pravidelnost stravy a také spokojenost s jejich stravovacími návyky. Výzkumnou skupinu tvořilo celkem 50 lidí ve věku 30-60 let, kteří trpí obezitou, resp. mají BMI nad 30. Všichni vyplnili dotazník týkající se stravovacích návyků. 10 vybraných lidí dále zapisovalo sedmidenní jídelníčky. Z výsledků vyplývá, že obézní lidé přijímají optimální či nižší množství bílkovin, než by měli přijímat. Přijímané tuky tvoří vyšší podíl z celkového energetického příjmu, než je doporučované množství. Příjem sacharidů je optimální. Příjem vlákniny je velmi nízký. Obézní lidé dále konzumují nedostatečné množství celozrnných výrobků, luštěnin a ryb. Jí nadbytečné množství masa a masných výrobků. Mléčné výrobky jí každý den, ale velmi malý podíl z toho tvoří zakysané mléčné výrobky. Obecně konzumují nedostatečné množství ovoce a zeleniny. V rámci pravidelnosti stravy konzumují stravu v 3-5 porcích za den. Obézní lidé přijímají stravou menší množství energie, než je množství energie, kterou vydávají. Nepřizpůsobují svůj energetický příjem výdeji během dne.
|
|
|
Vyhodnocení pestrosti stravování a životního stylu u vybrané skupiny seniorů
JANA, Václav
Téma diplomové práce bylo vybráno z důvodu mého pracovního působení ve Slatinných lázních Třeboň a osobním zájmem o zdravý životní styl. Cílem předkládané diplomové práce je posoudit na základě dotazníkového šetření současné stravovací návyky seniorů nad 60 let, analyzovat pestrost jejich stravování a na základě získaných informací doporučit změny jejich stravovacích návyků. Zmapovat problematiku seniorů v naší společnosti, jejich životního stylu a volného času klientů Slatinných lázní Třeboň s.r.o. Na základě empirického šetření a studia literatury byl proveden průzkum u této skupiny obyvatelstva. Teoretická část se zabývá racionální výživou, pestrostí stravování, životním stylem, výživovými hodnotami pro správné fungování jejich organismu a hodnotami ovlivňujícími zdraví seniorů. Součástí literární rešerše je patofyziologie výživy seniorů a její prevence na zdravotní stav. Metodika práce je založena anonymnímu kvantitativnímu empirickému šetření. Pro konkrétní průzkum byla vybrána věková skupina ve věkovém rozmezí nad 60 let (dále jen "60+") v celkovém počtu 200 klientů. Z toho bylo 58 % mužů a 42% žen. Šetření probíhalo formou dotazníku. V dotazníku byly kromě otázek třídících (věk, pohlaví) zařazeny otázky spojené se stravovacími návyky a životním stylem. Příklady dotazníků jsou uvedeny v příloze. Počet otázek 30 rozdělené dle stravování, a životního stylu. První z otázek byla zaměřena na BMI index, který je úzce spojen s tělesnou hmotností respondenta. Z uvedeného vyplývá, že více jak 74,5 % respondentů má vyšší než optimální hmotnost, přičemž 19 % trpí obezitou. Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že významnou součástí nejoblíbenějším pekařským výrobkem je chléb, který upřednostňuje 69,1 % respondentů. Pokud jde o konzumaci zeleniny a ovoce, 32,7 % respondentů konzumuje tuto skupinu potravin pouze 1-2 x týdně. Pozitivní je, že denně konzumuje zeleninu 46,4 % a ovoce 45 % respondentů. Z potravin živočišného původu potvrdilo denní konzumaci masa a masných výrobků 18,2 % a z mléčných výrobků preferovalo 47 % respondentů fermentované mléčné výrobky. Vzhledem k vysokému počtu respondentů trpící nadváhou a obezitou je pozitivní, že 76,4 % konzumují lahůdky 1 x týdně a pouze 3,6 % denně, medem sladí 40,9 % respondentů. Součástí racionální stravy je pitný režim kde doporučované 2-3 l splňovalo 34,5 % respondentů. Pravidelně se stravuje 5 x denně 28,2 % respondentů, velmi pozitivní je, že snídá 81 % respondentů. Pečivu k snídani dává přednost 41 % respondentů. U 43,6 % respondentů byla prokázána některá z civilizačních chorob a 3,6 % nemělo o svém stavu přehled. Další hledisko byl životní styl, denní fyzickou aktivitu vykazovalo 50 % respondentů. Pokud jde o konzumaci alkoholických nápojů 43,6 % respondentů upřednostňují konzumaci piva a jen 16,4 % nepijí alkoholické nápoje vůbec. Doporučený čas spánku splňovalo 67 % respondentů. Tabákové výrobky užívá pouze 28 % respondentů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení pestrosti stravy ve vybraných školních jídelnách Jihočeského kraje
DALIHODOVÁ, Andrea
Školním stravováním se rozumí stravovací služby pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb. V zájmu přesnějšího dodržení výživových dávek byl stanoven tzv. spotřební koš potravin.V teoretické části se zaměřuji na ucelený přehled stravování školních dětí.Hlavním cílem mé diplomové práce bylo vyhodnotit pestrost školních obědů ve vybraných školních jídelnách z měsíčních jídelních lístků z hlediska racionální výživy. Dílčí cíle se zaměřily na posouzení kvality obědů z vyhodnocených spotřebních košů a vyhodnocení postupu vedoucích školních jídelen při sestavování jídelních lístků.Praktická část výzkumu je zpracována za využití kvalitativního výzkumu. Výběr zkoumaných objektů proběhl pomocí prostého záměrného výběru.Datový soubor byl tvořen jídelními lístky za měsíc prosinec 2012, leden 2013 a únor 2013 a spotřebními koši za téže období. Analýza pestrosti stravy a hodnocení spotřebních košů byla doplněna polostrukturovanými rozhovory.Výzkumné otázky se týkaly koeficientů pestrosti stravy ve stravovacích zařízeních a plnění spotřebních košů. Dále se týkaly dodržování zásad racionální stravy, kvality pokrmů, technologií a možností zlepšení ve školních jídelnách.V praktické části se nejprve věnuji vyhodnocení pestrosti polévek jednotlivých školních jídelen. Pestrost polévek byla hodnocena za každý měsíc a jídelnu samostatně. Dále se věnuji vyhodnocení pestrosti hlavních jídel, příkrmů, příloh a doplňků. Výsledky hodnocení jsou zaznamenány v přehledných tabulkách.Další část diplomové práce se zabývá vyhodnocením spotřebních košů.Poslední část výzkumu tvoří rozhovory s vedoucími školních jídelen.Z odpovědí na výzkumné otázky jsem si stanovila tři hypotézy. První hypotéza zní:Vybrané školní jídelny Jihočeského kraje poskytují strávníkům pestrou stravu dodržující zásady racionální výživy.Odpovědi na ostatní výzkumné otázky mi pomohly formulovat druhou a třetí hypotézu: ?Školní jídelny naplňují stanovené normy pro doporučené plnění měsíčního spotřebního koše pro komoditu maso, mléko, mléčné výrobky, tuky volné, cukry volné, zelenina a brambory.Třetí hypotézu jsem formulovala následovně:Školní jídelny nenaplňují stanovené normy pro doporučené plnění měsíčního spotřebního koše pro komoditu ovoce a luštěniny.Všechny zkoumané školní jídelny se snaží velmi dobře dodržovat veškeré zásady zdravé výživy. Vedoucí školních jídelen se dle poskytnutých rozhovorů dále vzdělávají v oblasti stravování.
|
host ::
RSS.