|
|
Dopady na psychické zdraví mužů při omezení osobní svobody - z pohledu osob pracujících s touto cílovou skupinou
KROPÍKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá dopady na psychické zdraví mužů při omezení osobní svobody z pohledu osob pracujících s touto cílovou skupinou. Je založen na výsledcích výzkumu "Psychologické aspekty následků trestné činnosti u odsouzených mužů ve výkonu trestu odnětí svobody" z roku 2019, provedeného Mgr. Marií Ouředníkovou. Tato práce tak ukazuje pohled na život ve vazbě či věznici z druhé strany mříží. Poodhaluje tak pravidla, která zde panují mezi muži, kteří každý den čelí přísnému režimu vězení, ale taktéž samotné vnitřní hierarchii. Takové prostředí má následně negativní dopady na psychické zdraví mužů, kteří se s tím musí vypořádávat, a to různými směry. Diplomová práce reflektuje tyto dopady a dává tak ucelený pohled na zmíněnou problematiku. Dále disponuje aktuálními výzkumy a statistikami, které poukazují na aktuální dění v takto specifickém prostředí, jako jsou instituce omezující osobní svobodu. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V praktické části se nachází samotný popis metodiky výzkumu a následné porovnání s výsledky Ouředníkové s názory osob, které mají profesní zkušenosti z této praxe.
|
|
|
Sociální dilemata resocializace podmíněně propuštěných osob
LIDOVÁ, Štěpánka
Práce se zabývá dilematickými situacemi, které řeší podmíněně propuštění jedinci. Primárně je cílena na získávání a udržení zaměstnání a s tím vzniklé dilematické situace. První část se věnuje teoretickému popsání procesu znovuzačlenění vězňů, faktoru práce ve věznici a činností Probační a mediační služby během podmíněného propuštění. Další část práce se zaměřuje na zaměstnávání, nástroje znovuzačleňování a dilematické situace u podmíněně propuštěných vězňů. Za účelem popsání dilematických situací, které cílová skupina zažívá během získávání práce byly v rámci sondáže pomocí polostrukturovaných rozhovorů tyto provedeny u vzorku tří informantů. Díky tomu vzniklo několik hlavních dilematických situací. Citace z rozhovorů s informanty jsou v rámci práce reflektovány poznatky z odborné literatury zabývající se problematikou zaměstnávání lidí po výkonu trestu odnětí svobody. V minulosti již mnoho prací popsalo dilemata a dilematické situace, se kterými může přijít do styku probační úředník, či jiný pracovník, zabývající se podmíněným propuštěním. Tato práce má však za cíl poukázat zejména na dilemata, která řeší konkrétně podmíněně propuštění.
|
|
|
Adaptace osob na podmínky výkonu vazby
DOLEJŠ, Martin
Práce ve svém úvodu seznamuje s podmínkami a právními aspekty vazby jako instituce, elementu trestněprávního systému. Přibližuje peniterciární trendy a problematiku jejich uvádění do praxe s přihlédnutím ke stavu současné společnosti a případné nutnosti zásahu spočívajícího v omezení svobody obviněné osoby. V následující části, prostřednictvím nestandardizovaného rozhovoru v rámci kvalitativního výzkumu, prakticky zkoumá, jak negativně se tento zásah projevil na psychosociální adaptaci u konkrétních jedinců v prostředí vazební věznice. V závěru naznačuje i druhou stránku problému adaptace, tentokrát člověka z vazby propuštěného, všeobecně se adaptujícího na své původní prostředí.
|
|
|
Vliv pohybové aktivity na kvalitu života osob ve výkonu trestu odnětí svobody
Smutná, Kateřina ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
Název: Vliv pohybové aktivity na kvalitu života osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Cíle: Hlavním cílem práce je zjistit, zda se úroveň zdravotně orientované zdatnosti a kvality života osob ve výkonu trestu odnětí svobody po aplikaci desetitýdenního cvičebního programu zvýší. Dalším cílem je zjistit, zda se výsledky sledovaných aspektů absolventů cvičebního programu budou výrazně lišit od výsledků odsouzených, jež cvičební intervenci nepodstoupili. Metody: Jedná se o empiricko-teoretickou práci. Kvantitativního výzkumu se zúčastnily čtyři výzkumné soubory. Výzkumné soubory I. (N=5) a II. (N=7) před a po absolvování organizovaného desetitýdenního pohybového programu vyplňovaly dotazník kvality života vlastní konstrukce a podstoupily testování zdravotně orientované zdatnosti pomocí testové baterie Fitnessgram. Dílčí motorické testy hodnotily vytrvalost, svalovou sílu a flexibilitu. Toto měření rovněž proběhlo před a po absolvování organizovaného desetitýdenního pohybového programu. Probandům výzkumného souboru III. (N=15) a IV. (N=15) byl k dispozici pouze dotazník kvality života, a to ve dvou termínech, shodných s měřením výzkumných souborů I. a II. Výsledky: Výsledky ukázaly pozitivní vliv pravidelné pohybové aktivity na fyzickou kondici zúčastněných, kteří vykazovali ve většině případů zlepšení...
|
|
| |
|
|
Životní svět trestankyň v řepském klášteře Kongregace sv. Karla Boromejského (na přelomu 30. a 40. let 20. století)
Dopitová, Michaela ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Hladík, Ondřej (oponent)
Cílem bakalářské práce je nastínit každodenní život a osudy trestanek v řepském klášteře Kongregace sv. Karla Boromejského na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století. Práce zahrnuje rozbor trestanek na základě jejich národnosti, sociálního složení, typu zločinu, doby trestu, či náboženského vyznání. Dále se věnuje cílům trestnice, výchovným prostředkům aplikovaným na ženy a respektem trestanek k těmto prostředkům i k samotnému personálu. Popisuje každodenní rytmus v řepském klášteře, včetně činností, které ženy vykonávaly. Sleduje chování a jednání trestanek, jejich vzájemné vztahy, hierarchie mezi ženami a procesy vyjednávání mezi nimi.
|
|
|
Vliv pohybové aktivity na kvalitu života osob ve výkonu trestu odnětí svobody
Smutná, Kateřina ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
Název: Vliv pohybové aktivity na kvalitu života osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Cíle: Hlavním cílem práce je zjistit, zda se úroveň zdravotně orientované zdatnosti a kvality života osob ve výkonu trestu odnětí svobody po aplikaci desetitýdenního cvičebního programu zvýší. Dalším cílem je zjistit, zda se výsledky sledovaných aspektů absolventů cvičebního programu budou výrazně lišit od výsledků odsouzených, jež cvičební intervenci nepodstoupili. Metody: Jedná se o empiricko-teoretickou práci. Kvantitativního výzkumu se zúčastnily čtyři výzkumné soubory. Výzkumné soubory I. (N=5) a II. (N=7) před a po absolvování organizovaného desetitýdenního pohybového programu vyplňovaly dotazník kvality života vlastní konstrukce a podstoupily testování zdravotně orientované zdatnosti pomocí testové baterie Fitnessgram. Dílčí motorické testy hodnotily vytrvalost, svalovou sílu a flexibilitu. Toto měření rovněž proběhlo před a po absolvování organizovaného desetitýdenního pohybového programu. Probandům výzkumného souboru III. (N=15) a IV. (N=15) byl k dispozici pouze dotazník kvality života, a to ve dvou termínech, shodných s měřením výzkumných souborů I. a II. Výsledky: Výsledky ukázaly pozitivní vliv pravidelné pohybové aktivity na fyzickou kondici zúčastněných, kteří vykazovali ve většině případů zlepšení...
|
|
|
Vliv volnočasových aktivit na resocializaci odsouzených
HULÁK, Pavel
Bakalářská práce je zaměřena na funkci a vliv volnočasových aktivit při resocializaci odsouzených ve Vazební věznici České Budějovice. Teoretická část definuje nejen pojmy socializace a resocializace, ale zaobírá se také fenoménem výkonu trestu. Stěžejní část práce pak mapuje aktivity samotné. Zajímá nás jejich tvorba, podstata, ale zejména jejich využití v průběhu výkonu trestu. S tímto úzce souvisí i detailní popis činnosti jednotlivých odborných zaměstnanců při zařazování odsouzených do volnočasových aktivit. V empirické části byly za pomoci kvantitativního přístupu ve výzkumu zodpovězeny čtyři výzkumné otázky. Jako metoda sběru dat byl použit dotazník. Výsledky sice naznačují, že odsouzení se do aktivit ochotně zapojují, nicméně přínosnost aktivit pro budoucí život odsouzených je diskutabilní. Klíčová slova: socializace, resocializace, penologie, výkon trestu, volnočasové aktivity
|
|
|
Psychologické aspekty následků trestné činnosti u odsouzených mužů ve výkonu trestu odnětí svobody
OUŘEDNÍKOVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá psychologickými aspekty u odsouzených mužů, kteří se v důsledku odsouzení za spáchaný trestný čin dostávají do výkonu trestu odnětí svobody. Každý odsouzený, který se dostane do věznice, je vystaven psychickým problémům spojeným s uvězněním. Tyto problémy mohou být spojeny nejen s přijetím viny a trestu ve spojení se spáchaným trestným činem, ale i s přechodem z občanského života do života ve věznici, s přizpůsobením se životu ve věznici, se zvládnutím omezení svobody a kontaktu se svými nejbližšími apod. Práce má teoretickou část rozdělenou do tří kapitol, které jsou doplněny údaji z přepsaných rozhovorů se čtyřmi odsouzenými. První kapitola je zaměřena na charakteristiku průběhu výkonu trestu odnětí svobody, včetně funkcí a účelu výkonu trestu odnětí svobody a na penitenciární psychologii. Ve druhé kapitole je popsaná adaptace odsouzených na výkonu trestu odnětí svobody z pohledu délky a četnosti trestů odnětí svobody i z pohledu osobnosti odsouzeného. Třetí kapitola je zaměřená na psychologické aspekty výkonu trestu odnětí svobody (druhý život vězňů, agrese, šikana, sebevražedné jednání, sebepoškozování, zneužívání a užívání omamných a psychotropních látek, omezení sociálního kontaktu). Cílem diplomové práce je popis důsledků uvěznění z psychologického hlediska a porovnání s výpověďmi z rozhovorů s odsouzenými.
|
|
| |
host ::
RSS.