Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proteomická identifikace enzymů degradující rostlinnou biomasu
Romanová, Kristýna ; Ing.Ondřej Kosík, Ph.D. (oponent) ; Flodrová, Dana (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku biomasy využitelné pro energetické účely, zejména na zemědělské odpady, které se dají využít jako substrát pro bioplynové stanice. Dále se zabývá proteomikou, jejími cíly a přístupy, metodami a separačními metodami. Cílem práce bylo proměřit jednotlivé enzymové aktivity vzorků biomasy, které jsou používány jako suroviny pro výrobu bioplynu a jejich proteomická identifikace.
Využití biomasy pro energetické účely
Romanová, Kristýna ; Ing.Ondřej Kosík, Ph.D. (oponent) ; Flodrová, Dana (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku biomasy využitelné pro energetické účely, zejména na zemědělské odpady, které se dají využít jako substrát pro bioplynové stanice. Dále rozebírá složení polymerních substrátů, které bioplynový proces ovlivňují nejvíce. Cílem práce bylo proměřit jednotlivé enzymové aktivity vzorku biomasy, který je používán jako surovina pro výrobu bioplynu.
Secretory pathway in plant cell wall polysaccharide biosynthesis and FT-IR spectroscopy methods in plant cell wall composition analysis
Glanc, Matouš ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Všechny rostlinné buňky jsou obklopeny buněčnou stěnou, která ustavuje jejich velikost a tvar a je nezbytná pro mnoho zásadních buněčných procesů. Buněčná stěna streptofytních rostlin je tvořena převážně vysokomolekulárními polysacharidy. Celulóza, hlavní složka buněčné stěny rostlin, je syntetizována transmembránovými proteinovými komplexy přímo na povrchu buňky, zatímco hemicelulózy a pektiny jsou tvořeny v Golgiho aparátu. Bylo popsáno několik proteinů účastnících se syntézy těchto polysacharidů, nicméně stovky dalších teprve čekají na objevení. Proteiny nutné pro syntézu celulózy a molekuly hemicelulóz a pektinů syntetizované v Golgiho aparátu jsou transportovány na povrch buňky sekreční drahou, tato dráha tedy hraje důležitou roli v biogenezi buněčné stěny. Hypotézy o regulaci sekrece komponent buněčné stěny počítají s působením aktinového a mikrotubulárního cytoskeletu, vápníkového gradientu nebo PIP kináz; komplexní regulace tohoto procesu však zdaleka není popsána. FT-IR spektroskopie je metoda schopná detekce molekulárních vibrací, s jejíž pomocí je možné získat informace o chemickém složení prakticky všech látek. Tato metoda je úspěšně používána v identifikaci mutantů s abnormální buněčnou stěnou, ve studiu interakcí mezi jednotlivými složkami buněčné stěny a v dalších experimentech...
Využití enzymů ve vinařství
Brůčková, Jana
Tato bakalářská práce pojednává o využití enzymů ve vinařství. Popisuje enzymy obsažené v hroznech a využití komerčních enzymů ve vinařství. V závěru práce jsou shrnuty některé studie zabývající se použitím komerčních enzymů a jejich vlivem na kvalitu a vlastnosti vína.
Porovnání komerčně dostupných maceračních enzymů při výrobě bílých vín
Maleňáková, Daniela
Tato bakalářská práce pojednává o vlivu maceračních enzymů při výrobě bílých vín. V literární části jsou podrobně popsány enzymy a jejich využití, pektiny a jejich změna během výroby vína a různé druhy macerace. Hlavním cílem práce bylo zmapovat v ČR komerčně dostupné macerační enzymy a vybrat z nich reprezentativní vzorek pro experimentální část. Z pomletých hroznů byl odebrán rmut, který byl rozdělen do 9 várek, ošetřen jednotlivými enzymy a poté 24 hodin macerován. Následně byl rmut vylisován, odkalen a u jednotlivých variant byly stanoveny hodnoty výlisnosti, základních parametrů a polyfenolického profilu moštu. Na základě těchto měření byly parametry jednotlivých enzymů zhodnoceny. Z těchto výsledků vyplívá, že nejlepších požadovaných hodnot dosáhl enzym Lallzyme Cuvee Blanc od firmy LALLEMAND.
Tepelná stabilita pektinů
Vališová, Petra
Diplomová práce na téma Tepelná stabilita pektinů se zabývá analýzou fyzikálních vlastností potravinářských hydrokoloidů se zaměřením na pektiny. V teoretické části je vysvětleno obecné použití hydrokoloidů v potravinářství s detailnějším popisem lineárních polysacharidů kyseliny galakturonové. Tato část diplomové práce rozděluje pektiny do skupin podle různých hledisek, popisuje mechanismus tvorby gelu, vysvětluje ovlivnění různými činiteli a také znázorňuje enzymatické reakce. Experimentální část je zaměřena na fyzikální parametry vybraných typů pektinů v závislosti na době záhřevu a na vysoké teplotě. Primární fyzikální vlastností je viskozita, která byla měřena pomocí rotačního viskozimetru a pevnost, která byla měřena pomocí mechanického a digitálního penetrometru. Tím byla zjišťována tepelná stabilita.
Secretory pathway in plant cell wall polysaccharide biosynthesis and FT-IR spectroscopy methods in plant cell wall composition analysis
Glanc, Matouš ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Všechny rostlinné buňky jsou obklopeny buněčnou stěnou, která ustavuje jejich velikost a tvar a je nezbytná pro mnoho zásadních buněčných procesů. Buněčná stěna streptofytních rostlin je tvořena převážně vysokomolekulárními polysacharidy. Celulóza, hlavní složka buněčné stěny rostlin, je syntetizována transmembránovými proteinovými komplexy přímo na povrchu buňky, zatímco hemicelulózy a pektiny jsou tvořeny v Golgiho aparátu. Bylo popsáno několik proteinů účastnících se syntézy těchto polysacharidů, nicméně stovky dalších teprve čekají na objevení. Proteiny nutné pro syntézu celulózy a molekuly hemicelulóz a pektinů syntetizované v Golgiho aparátu jsou transportovány na povrch buňky sekreční drahou, tato dráha tedy hraje důležitou roli v biogenezi buněčné stěny. Hypotézy o regulaci sekrece komponent buněčné stěny počítají s působením aktinového a mikrotubulárního cytoskeletu, vápníkového gradientu nebo PIP kináz; komplexní regulace tohoto procesu však zdaleka není popsána. FT-IR spektroskopie je metoda schopná detekce molekulárních vibrací, s jejíž pomocí je možné získat informace o chemickém složení prakticky všech látek. Tato metoda je úspěšně používána v identifikaci mutantů s abnormální buněčnou stěnou, ve studiu interakcí mezi jednotlivými složkami buněčné stěny a v dalších experimentech...
Proteomická identifikace enzymů degradující rostlinnou biomasu
Romanová, Kristýna ; Ing.Ondřej Kosík, Ph.D. (oponent) ; Flodrová, Dana (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku biomasy využitelné pro energetické účely, zejména na zemědělské odpady, které se dají využít jako substrát pro bioplynové stanice. Dále se zabývá proteomikou, jejími cíly a přístupy, metodami a separačními metodami. Cílem práce bylo proměřit jednotlivé enzymové aktivity vzorků biomasy, které jsou používány jako suroviny pro výrobu bioplynu a jejich proteomická identifikace.
Využití biomasy pro energetické účely
Romanová, Kristýna ; Ing.Ondřej Kosík, Ph.D. (oponent) ; Flodrová, Dana (vedoucí práce)
Teoretická část práce se zaměřuje na problematiku biomasy využitelné pro energetické účely, zejména na zemědělské odpady, které se dají využít jako substrát pro bioplynové stanice. Dále rozebírá složení polymerních substrátů, které bioplynový proces ovlivňují nejvíce. Cílem práce bylo proměřit jednotlivé enzymové aktivity vzorku biomasy, který je používán jako surovina pro výrobu bioplynu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.