|
|
Autorské herectví jako (ne)výchova k osobnosti
Pártlová, Zuzana ; SUDA, Stanislav (vedoucí práce) ; MALANÍKOVÁ, Hana (oponent)
Disertační práce zkoumá možnosti studia autorského herectví jako nezáměrné
sebevýchovy. Zaměřuje se na charakteristiky a proces nabývání psychosomatické
kondice k veřejnému vystupování jako způsobu sebe-poznávání a sebe-uskutečňování
skrze bytostnou hru (Dialogické jednání) a ostatní dramatické psychosomatické
průpravy. Podtématem práce je význam této kondice pro praxi vychovatelů a
pedagogů.
V teoretické části vysvětluji základní pojmy a východiska mého zkoumání: proč mluvím
o (ne)výchově k osobnosti spíše než o osobnostní výchově a jak souvisí celostní, tvořivá
kondice s kondicí pedagoga či v nejširším slova smyslu vychovatele. Kvalitativní výzkum
má tři části odpovídající třem výzkumným projektům. V první fázi jsem sledovala tzv.
osobní trajektorie studentů dvouletého studia Kreativní pedagogika-pedagogická
kondice (KP-PK) na základě písemných reflexí a dvoudenního diskusně-tvůrčího setkání.
Součástí setkání byly praktické dílny, rozpravy s I. Vyskočilem a E. Vyskočilovou a
diskuse studentů. Cílem bylo zkoumat vývoj individuální „kondice“ nejen na úrovni
subjektivního reflektování, ale naživo v konfrontaci se sebou a s druhými v rámci dílen
a při společných diskusích. Ve druhé fázi jsem se zaměřila na otázku autenticity a trojí
vazbu aktér-divák-asistent. Za pomoci metody natáčení na dvě kamery a tzv. focus
groups jsme se snažili analyzovat momenty spontánního jednání v rámci Dialogického
jednání a identifikovat znaky autentického projevu. Z výzkumu výrazně vyplynulo téma
vnitřního a vnějšího diváka a tělové vazby a radosti jako základní charakteristiky
autentického jednání. Dosavadní zjištění jsem dále rozpracovala ve třetí fázi výzkumu
pomocí šestnácti polo-strukturovaných rozhovorů s frekventanty KP-PK a interními i
externími studenty. Výzkumné rozhovory jsem analyzovala metodou otevřeného
kódování, a to ze dvou perspektiv: širší, tematické, a užší, pojmové.
Výzkum poodkrývá komplexnost skrytých procesů učení, které v kontextu bytostné hry
a psychosomatiky podporují směřování ke svébytné, tvořivé osobnosti, tzv. stávání se
sebou. Zároveň se pokouší definovat základní „ctnosti“ autentického jednání a
naznačuje přínos Vyskočilovy pedagogiky pro průpravu pedagogů.
|
|
|
Dialog v pedagogickém procesu
Pellarová, Petra ; LÖSSL, Jiří (vedoucí práce) ; OSWALDOVÁ, Petra (oponent)
Práce se zabývá procesem učení z hlediska mé vlastní zkušenosti. Vedla jsem hodiny pohybové výuky na dvou základních školách – v přípravné třídě a třídách prvních. Inspirací pro mou práci mi byly zkušenosti získané v rámci dialogického jednání, které jsem načerpala na Katedře autorské tvorby a pedagogiky. Mým záměrem bylo si ověřit, že tyto dispozice mohou být jedním z možných předpokladů pedagogické praxe. V práci dále mapuji svou cestu jakožto pedagoga. Zaměřuji se na skupinu a roli pedagoga ve skupině. Také sleduji, jaký vliv může mít pohybová průprava a vše, co se učíme pomocí pohybu, na samotný proces osobnostního vývoje. Za stěžejní pro napsání této diplomové práce pokládám propojení mezi taneční a pedagogickou praxí.
|
|
| |
|
|
Helena Vojáčková
Nečasová, Natálie ; GREMLICOVÁ, Dorota (vedoucí práce) ; BRODSKÁ, Božena (oponent)
Bakalářská práce chronologicky mapuje život a pedagogickou kariéru Heleny Vojáčkové (1882-1967) v kontextu dobového tanečního dění. Hlavním zdrojem pro tento text byla její osobní pozůstalost v archivu Národního muzea v Praze.
Helena Vojáčková pedagožka a kritička, stála u zrodu nové taneční kultury, která se formovala na počátku 20. století. Po univerzitních studiích se zaměřila na pohyb ze zdravotního hlediska. Absolvovala kurz zdravotní gymnastiky u Bess Mensendieckové, dále studovala moderní tanec u Druryho Channella a u své bývalé žákyně Jarmily Kröschlové. Podle systému Bess Mensendieckové vyučovala v Praze. Spolupracovala s tanečníky, rehabilitačními pracovníky i lékaři. Napsala několik odborných studií a knihu Pohybem ke zdraví a kráse ženy (1959, 1961). Z uměleckého hlediska jí šlo o správné pochopení a provedení pohybu a o jeho procítění ve výrazu. Po její smrti se výuka této metody dále nerozvíjela, ale někteří její žáci čerpali z tohoto pohybového systému ve své další choreografické a pedagogické práci. Nejvýznamnější z nich byla Jarmila Kröschlová.
|
|
|
Vyučovacie štýly učitelov dramatickej výchovy
Poluchová, Denisa ; KRČMÁŘOVÁ, Tereza (vedoucí práce) ; MARUŠÁK, Radek (oponent)
Diplomová práca prináša informácie o vyučovacích štýloch a ich kategorizácii. Venuje sa sebareflexii ako kľúčovej kompetencii učiteľa. Popisuje špecifiká profesie učiteľa dramatickej výchovy. Empirická časť diplomovej práce je zameraná na pozorovanie vyučovacích štýlov vybraných učiteľov pri vyučovaní dramatickej výchovy. Ďalej analyzujeme vyučovací štýl každého učiteľa a spoločne výsledky reflektujeme. Ako východisková teória k zisťovaniu vyučovacích štýlov bola zvolená publikácia Fenstermachera a Soltisa: Vyučovací styly učitelů.
|
|
| |
|
|
Student učitelství a jeho profesní příprava na Pedagogické fakultě JU
BINDEROVÁ, Petra
V diplomové práci se autorka zabývá rozborem požadavků na profesní roli učitele a podmínkami pro přípravu a rozvoj kompetencí učitele na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Teoretická část diplomové práce zpracovává teoretické otázky související s tímto problémem. Praktická část je pak orientována na zachycení problémů učitelského vzdělávání pomocí konfrontace pohledů studentů končících svou pregraduální přípravu a nových učitelů v praxi. Autorka nejprve vymezila metody a předpoklady výzkumu a poté analyzovala dotazník, který byl daným jedincům předložen.
|
host ::
RSS.