|
|
Fluorescenční detekce v analýze patogenů
Tomečková, Kristýna ; Kristýna, Zemánková (oponent) ; Bezděková, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá izolací a detekcí bakterií a to pomocí metody zvané molekulový imprinting ve spojení s fluorescenční mikroskopií. Teoretická část práce se soustřeďuje na porovnání vyvinutémetody s dosud využívanými metodami. Praktická část byla zaměřena na přípravu a optimalizaci molekulově imprintovaných polymerů na dvou různých nosičích – multititrační destičce a magnetických částicích. Jako otiskovaný templát byla vybrána bakterie Enterococcusfaecalis a její kompetitor bakterie Staphylococcus aureus.
|
|
|
Testování účinnosti vybraných povolených přípravků proti patogenním houbovým organismům dřevin v podmínkách in vitro
Ellingerová, Eva
Tato diplomová práce se zabývá testováním účinnosti šesti vybraných povolených přípravků proti patogenním houbovým organismům dřevin v podmínkách in vitro. Konkrétně se jedná o Propizol (propikonazol), Phosphojet (dihydrogenfosforečnan draselný), Horizon 250 EW (tebukonazol), Ortiva (azoxystrobin), Topas 100 EC (penconazol) a Previcur Energy (fosetyl, propamocarb). Z těchto fungicidních látek byly připraveny roztoky o různých koncentracích (od 0,0001 % do 100 %), které byly následně testovány proti patogenním houbovým organismům Cylindrocarpon cylindroides a Sphaeropsis sapinea. Vybrané patogeny napadají především jehličnaté dřeviny. V případě Cylindrocarponu cylindroides se jedná o rod Abies a u Sphaeropsis sapinea o rod Pinus. Všechny úkony byly prováděny ve fytopatologické a mykologické laboratoři na Ústavu ochrany lesa a myslivosti. Zde byly testované patogeny pravidelně kontrolovány a měřeny. Po 13 týdnech byla vyhodnocena účinnost jednotlivých fungicidních přípravků o daných koncentracích na 2 zvolené houbové patogeny. Ve výsledcích jsou uvedeny účinné fungicidní přípravky i přípravky, které růst patogenu naopak podporují. Nejúčinnější fungicidní látkou byl v obou případech patogenů Horizon 250 EW (tebukonazol), který růst mycelií obou patogenů zastavil již při 1 % koncentraci účinné látky.
|
|
|
Výskyt škodlivých činitelů v porostu kukuřice
Janíková, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na výskyt klíčových škůdců a chorob v množitelských porostech kukuřice seté v lokalitě Veselí nad Moravou v okresu Hodonín. Pozorování bylo umožněno na pozemcích Zemědělského družstva VESELAN od sklizně předešlé plodiny po sklizeň kukuřice seté. Byly vybrány tři pozemky, na každém z pozemků byla vyseta jiná odrůda, jednalo se o odrůdy Pyroxenia, Centa a Cegrand. V porostech byly nalezeny choroby i škůdci. Z chorob se na pozemcích objevily obecná snětivost kukuřice a obecná listová spála kukuřice, ze škůdců zavíječ kukuřičný, bázlivec kukuřičný, drátovci a v malé míře mšice. Škodlivost patogenů byla závažnější než škodlivost škůdců.
|
|
|
Vývoj vnitrodruhové diverzity invazního patogenu olší Phytophthora ×alni
Pecka, Štěpán ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Sedlářová, Michaela (oponent)
Phytophthora alni s. l. (plíseň olšová, Peronosporomycetes: Stramenopila) je invazní patogen způsobující fytoftorovou hnilobu kořenů a krčků olší. Z Evropy je znám od 90. let, z ČR od roku 2001. V rámci druhového komplexu P. alni s. l. jsou známy tři druhy. V Evropě v současnosti nejrozšířenější triploidní Phytophthora ×alni (Phytophthora alni subsp. alni) vznikl hybridizací mezi druhými dvěma taxony. Analýzou mikrosatelitů byly v předchozích pracích objeveny desítky genotypů, kterým však dominoval genotyp jediný (Pxa-1) a většina ostatních genotypů z něj byla odvozená. Tyto práce se však rozcházely v tom, jestli zastoupení tohoto genotypu v čase narůstá, či klesá ve prospěch jiných genotypů. Tato diplomová práce porovnává změny populace P. ×alni v povodí Vltavy za posledních čtrnáct let, během kterých došlo na mnohých lokalitách k výraznému úbytku dostupných hostitelů tohoto patogenu. Pro určení multilokusových genotypů bylo využito 10 mikrosatelitů. Mezi 94 izoláty P. ×alni spolehlivě určenými na úroveň genotypu bylo 23 různých genotypů. Žádný z těchto genotypů, kromě dominantního, však nebyl nalezen na stejných lokalitách opakovaně. Byl patrný nárůst zastoupení dominantního genotypu (z 63 % na 86 %). Většina ostatních genotypů byla jen mírně odlišná od Pxa-1 (nejčastěji ztrátou heterozygozity)....
|
|
|
Interakce herbivorů a patogenů na rostlině
Nerandžičová, Denisa ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Weiser, Martin (oponent)
Herbivoři a patogeny se na rostlině běžně vyskytují společně a jejich interakce zásadně ovlivňují nejen fitness samotných antagonistů, ale i obrannou reakci rostliny. Fytopatogeny modifikují biochemické procesy rostliny, což je jeden z důležitých faktorů, které rozhodují o výběru hostitelské rostliny herbivorem. Modifikace rostliny často vede i k obohacení, nebo naopak limitaci dostupných zdrojů pro herbivory a ke změnám v obranné reakci rostliny. Herbivoři zase usnadňují vnikání fytopatogenů do těla rostlin a také zprostředkovávají jejich přenos mezi rostlinami. Mnoho autorů předpokládá, že vliv interakcí na fitness antagonistů je podmíněn především vzájemným antagonismem mezi rostlinnými signalizačními dráhami řízenými kyselinou jasmonovou a kyselinou salicylovou. Inkonzistentní výsledky studií ovšem poukazují na to, že teorie je nejspíše značně zjednodušena, a proto není obecně aplikovatelná. Výsledné efekty interakcí zřejmě závisí na více faktorech, ze kterých bude mít velice významnou roli například druhová specificita. Je nicméně pravděpodobné, že interakce mezi antagonisty nenavyšují na rostlině škody způsobené dvojitým útokem. Ty jsou obvykle vyšší v rámci individuálních orgánů, ale rostlina je patrně dokáže efektivně kompenzovat a snižovat tím celkové negativní dopady na fitness.
|
|
|
Septické stavy z pohledu klinické mikrobiologie
SZITAIOVÁ, Markéta
Tato práce se zaměřuje na problematiku infekcí krevního řečiště z pohledu klinické mikrobiologie. Diagnostika pomocí automatického hemokultivačního systému BACT/ALERT Virtuo. V teoretické části práce jsou zmínky o onemocnění krevního řečiště, původcích sepsí, způsob izolace. V praktické části práce jsou zpracována data, získaná ve Fakulní nemocnici Plzeň, zaměřená na nejčastější agens způsobující sepse.
|
|
|
Ochrana rajčat ve skleníkových a polních podmínkách
Mokrá, Kristýna
Cílem mé bakalářské práce bylo vyhodnotit napadení několika odrůd rajčete jedlého patogeny na jedné lokalitě, ve skleníkových a polních podmínkách. Zjištěné výsledky dále porovnat s výsledky napadení na nejbližším pozorovacím bodě ÚKZÚZ. Pozornost byla věnována pěstovaným odrůdám Zlatava, Blueberry, Start F1 a determinovaným patogenům Alternaria spp., Fulvia fulva a Phytophthora infestans. Průzkum byl prováděn v roce 2020 na soukromé zahradě. Rajčata byla po dobu vegetace sledována dle BBCH fází a části infikované patogeny byly hodnoceny dle Metodiky zkoušek užitné hodnoty ÚKZÚZ. Napadené části byly v laboratorním prostředí kultivovány na PDA a následovala determinace patogenů pomocí laboratorního mikroskopu. Výsledky napadení jednotlivých patogenů na zvolené odrůdě v konkrétním prostředí byly vyhodnoceny a vyjádřeny v grafickém zobrazení.
|
|
|
Screening nosičští Streptococcus agalactiae (GBS) v těhotenství
ŽIŽKOVÁ, Johana
V teoretické části mé bakalářské práce se nejprve zaměřuji na přiblížení tématu urogenitálních infekcí. Okrajově zmiňuji i infekce, které se vyskytují u mužů, poté se věnuji především infekcím urogenitálního traktu ženy. Zmiňuji zde také sexuálně přenosné choroby. Pak přecházím přímo k tématu mé bakalářské práce, kde se věnuji blíže bakterii Streptococcus agalactiae a jejího screeningu. Praktickou část věnuji osvojením metod, které se využívají pro stanovení přítomnosti Streptococcus agalactiae. Celá praktická část byla provedena v mikrobiologické laboratoři SYNLAB s.r.o. v Českých Budějovicích. Využity byly metody běžné kultivace, kultivace, která probíhala po pomnožení patogena v Todd Hewitt Broth + Antibiotics. Pokud došlo při kultivaci ke zjištění přítomnosti Streptococcus agalactiae, musel být proveden další test, abychom mohli s jistotou říct, že se opravdu jedná o tohoto patogena. Nejčastěji dochází k dourčování pomocí MALDI-TOF MS, ale může být využita také latexová aglutinace, CAMP test či biochemická test API 20 STREP. Během výzkumu bylo zpracováno 100 vzorků, které podlehly běžné kultivaci a pak kultivaci dle doporučeného postupu, kde je výtěrový tampon ještě 24 hodin inkubován v pomnožovacím bujonu Todd Hewitt Broth + Antibiotics. Ze 100 vzorků se nám pozitivita ukázala po první kultivaci ve 14 případech, po pomnožení v bujonu bylo odhaleno ještě dalších 5. Ze získaných dat a dat poskytnutých laboratoří za 3 roky jsem zpracovala statistiku, kterou jsem dále porovnala s celorepublikovými daty. Cílem mé bakalářské práce bylo seznámení se s problematikou urogenitálních infekcí a možnostmi jejich laboratorní diagnostiky. Prováděla jsem vyšetření skupiny pacientů metodou bakteriologické kultivace výtěrů z pochvy a dále kultivaci po pomnožení v bujonu Todd Hewitt Broth + Antibiotics. Následně jsem porovnala výsledky těchto dvou metod a srovnala výsledky laboratoře s frekvencí pozitivních nálezů s celorepublikovými daty.
|
|
| |
|
|
Comparative methods for studying adaptive traits of fungal symbionts
Veselská, Tereza ; Kolařík, Miroslav (vedoucí práce) ; Voigt, Kerstin (oponent) ; Dvořák, Miloň (oponent)
Říše Fungi odhadem zahrnuje 2,2 až 6,2 milionů druhů, které obývají různorodá prostředí, včetně vodních ekosystémů, extrémně suchých a teplých či mrazivých habitatů po celém světě. Houby vyvinuly rozmanité adaptace a životní strategie, které jim umožňují vypořádat se s nepříznivými podmínkami prostředí. Mezi ně patří i symbióza s jinými organismy, ať už jde o úzkou oboustranně prospěšnou (mutualistickou) asociaci nebo závažné patogenní napadení. Tyto interakce mají nesmírný vliv na fungování ekosystému nevyjímaje zemědělství a lidské zdraví. Pochopení mechanismů umožňujících ustanovení houbových interakcí je nezbytné pro jejich efektivní řízení. Rozvoj rozličných "omics" přístupů nám umožňuje komplexněji než kdy dřív porovnávat odpovědi druhů na podmínky prostředí a získávat tak hlubší vhled do adaptivních mechanismů ležícími za specifickými životními strategiemi. Má disertační práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první části shrnuji poznatky o adaptacích houbových symbiontů rostlin a živočichů. Dále představuji dva houbové rody, Geosmithia a Pseudogymnoascus, u kterých jsem použila komparativní přístupy k naleznutí adaptivních znaků. Ekologická diverzita v rodě Geosmithia mi umožnila studium adaptivních znaků hub žijících v obligátní symbióze s ambrosiovými brouky a fytopatogenu G....
|
host ::
RSS.