|
|
Tvorba odolných životních stádií a mechanismy pasivní disperze sladkovodních klanonožců
Šliková, Adéla ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Klanonožci jsou významnou součástí společenstev ekosystémů sladkých i slaných vod. Sladkovodní zástupci se vyskytují na všech kontinentech a nalézt je můžeme téměř v každém vodním habitatu. Jsou to živočichové, kteří se nedokáží aktivně pohybovat mezi jednotlivými habitaty a do jiných vodních zdrojů se proto mohou dostat pouze pomocí cizích vektorů pasivního šíření. Jelikož klanonožci během svého života tvoří diapauzující stádia, jsou tímto způsobem schopni překonávat zhoršené životní podmínky, které nastanou v již obývaném habitatu. Během vývoje od vajíčka po dospělce projde klanonožec ještě stádiem naupliové larvy a kopepoditovým stádiem, přičemž si každá skupina klanonožců osvojila schopnost diapauzy v jiném stádiu vývoje, tudíž můžeme nalézt diapauzující vajíčka, ale i diapauzujícího dospělce. Tato diapauzující stádia pomáhají klanonožcům v přežití i při následném pasivním transportu mezi různými vodními zdroji. Může se jednat o přenos větrem, záplavami, na srsti či trávicím traktem živočichů, ale také s lidskou rekreační a průmyslovou činností. Tato práce shrnuje základní poznatky o mechanismech tvorby diapauzujícíh stádií u klanonožců a o jejich pasivní disperzi. Klíčová slova: pasivní disperze, sladkovodní klanonožci, diapauza
|
|
|
Vývoj metaspolečenstev klanonožců, lasturnatek a měkkýšů kokořínských tůní v dlouhodobém gradientu
Tichá, Adéla ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Šorfová, Vanda (oponent)
Správa Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj započala před takřka dvaceti lety na svém území s obnovou a také s výstavbou zcela nových drobných vodních ploch, které měly za cíl udržet vodu v krajině a poskytnout příhodné životní prostředí pro chráněné druhy obojživelníků i bezobratlých, na které je zaměřena tato práce. Většina studií zaměřených na společenstva takových habitatů bývá založena na datech z jedné, nanejvýše dvou sezón, a zcela tak opomíjí vývoj složení těchto společenstev v delších časových obdobích. V rámci této studie však navazuji na předchozí výzkum druhového složení malých tůní v CHKO Kokořínsko, který proběhl v letech 2005 a 2006 a kde pokračovaly odběry v letech 2009 a 2017 odběry ve stejných tůních pokračovaly. Zkoumala jsem, jaký má vliv prostorové uspořádání a environmentální podmínky jednotlivých tůní na druhové složení lasturnatek, klanonožců a měkkýšů v jednotlivých letech a jak se změnilo zastoupení jednotlivých druhů na více jak desetiletém gradientu. U klanonožců a lasturnatek jsem od roku 2006 kromě jedné výjimky nepozorovala žádný nově příchozí druh, naopak došlo k poklesu v počtu druhů. U měkkýšů proběhla mezi jednotlivými odběrovými roky větší výměna druhů a v roce 2017 jsem pozorovala o jeden druh více než v roce 2005, přičemž z 18 druhů vyskytujících...
|
|
|
Tvorba odolných životních stádií a mechanismy pasivní disperze sladkovodních klanonožců
Šliková, Adéla ; Juračka, Petr Jan (vedoucí práce) ; Fott, Jan (oponent)
Klanonožci jsou významnou součástí společenstev ekosystémů sladkých i slaných vod. Sladkovodní zástupci se vyskytují na všech kontinentech a nalézt je můžeme téměř v každém vodním habitatu. Jsou to živočichové, kteří se nedokáží aktivně pohybovat mezi jednotlivými habitaty a do jiných vodních zdrojů se proto mohou dostat pouze pomocí cizích vektorů pasivního šíření. Jelikož klanonožci během svého života tvoří diapauzující stádia, jsou tímto způsobem schopni překonávat zhoršené životní podmínky, které nastanou v již obývaném habitatu. Během vývoje od vajíčka po dospělce projde klanonožec ještě stádiem naupliové larvy a kopepoditovým stádiem, přičemž si každá skupina klanonožců osvojila schopnost diapauzy v jiném stádiu vývoje, tudíž můžeme nalézt diapauzující vajíčka, ale i diapauzujícího dospělce. Tato diapauzující stádia pomáhají klanonožcům v přežití i při následném pasivním transportu mezi různými vodními zdroji. Může se jednat o přenos větrem, záplavami, na srsti či trávicím traktem živočichů, ale také s lidskou rekreační a průmyslovou činností. Tato práce shrnuje základní poznatky o mechanismech tvorby diapauzujícíh stádií u klanonožců a o jejich pasivní disperzi. Klíčová slova: pasivní disperze, sladkovodní klanonožci, diapauza
|
|
|
Pasivní disperze suchozemských plžů (Gastropoda: Pulmonata) se zaměřením na endodisperzi prostřednictvím ptáků
Simonová, Jasna ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pech, Pavel (oponent)
Suchozemští plži patří mezi živočichy s velmi omezenými schopnostmi aktivního pohybu. Přesto dokázali osídlit i izolovaná místa a některé druhy se na kontinentech mohou relativně rychle šířit. Tyto skutečnosti jsou vysvětlovány pasivní disperzí plžů, a to zejména prostřednictvím ptáků. Bylo prokázáno, že plži mohou být přenášeni na povrchu těla ptáků (ektodisperze) i uvnitř jejich trávicího traktu (endodisperze). Přímé důkazy o těchto procesech jsou však vzácné. V této bakalářské práci proto uvádím hloubkovou rešerši publikací o pasivní disperzi plžů prostřednictvím ptáků se zaměřením na přenos uvnitř trávicího traktu. Dále se podrobněji soustředím na analýzu metodologických aspektů experimentálních studií, do které zahrnuji i relevantní zkušenosti z prací zabývajících se endodisperzí jiných organismů. V poslední části se věnuji vybraným charakteristikám plžů a jejich ptačích vektorů, které mohou ovlivňovat úspěšnost endodisperze.
|
host ::
RSS.