|
|
Diagnostika parazitárních onemocnění a úspěšnost vybraných terapeutických postupů u lichokopytníků a sudokopytníků
HAVRDOVÁ, Nikola
Tato disertační práce se zabývala diagnostikou a terapeutickými postupy při léčbě parazitárních onemocnění u lichokopytníků a sudokopytníků vybranými anthelmintiky. V letech 2020 - 2023 bylo v rámci České republiky mikroskopicky vyšetřeno na přítomnost nematod, trematod nebo cestod ve vzorcích výkalů 5 359 sudokopytníků a 819 lichokopytníků, konkrétně - skotu, ovcí, koz, praturů, muflonů, jelenů, zubrů, bizonů, koní, oslů a poníků. Molekulárně bylo na přítomnost trematod vyšetřeno 76 vzorků skotu, 26 vzorků zubrů a 52 vzorků bizonů, kde byla prokázána přítomnost C. daubneyi. Parazitární infekce byly sledovány u přirozeně infikovaných jedinců a během studie nebyly u žádného monitorovaného jedince zpozorovány klinické příznaky prokazující parazitární infekci. Nejvíce parazitárních infekcí bylo vyhodnoceno pro H. contortus, O. ostertagi, M. benedeni, C. daubneyi a A. perfoliata. V rámci disertační práce bylo zvoleno celkem deset anthelmintik dostupných v České republice se zaměřením na jednotlivé kategorie parazitárních infekcí u různých druhů zvířat. Na základě laboratorních analýz testů LDA byl určen druh nematody dle vývojového stádia larev, který při terapeutické léčbě pomohl zvolit vhodné anthelmintikum. Závěrem lze konstatovat, že u terapeuticky léčených jedinců hospodářských zvířat byla prokázána účinnost téměř u všech anthelmintik.
|
|
|
Parazitární infekce želv rodu \kur{Testudo} se zaměřením na apikoplexa
ŽAHOUREK, Jakub
Bakalářská práce se zabývá spektrem a četností parazitárních infekcí želv rodu Testudo v chovech na území České republiky. V prvním díle teoretické části se zaměřuji na biologii, biogeografii, ekologii a morfologii, jejichž pochopení je pro chov těchto velmi specializovaných zvířat důležité. Dále zmiňuji konkrétní metodiku chovu spojenou s nároky želv na prostředí, výživu a behaviorální chování. Ve druhém díle teoretické části se zabývám parazity, kteří často infikují herbivorní plazy. V práci jsem se zaměřil na parazity spadající do kmene Apicomplexa, kterým je poslední dobou ve veterinární medicíně plazů věnována výrazně vyšší pozornost. Bylo vyšetřeno 143 vzorků trusu nashromážděných během roku 2020 od dvanácti různých chovatelů. Vzorky byly vyšetřeny pomocí sedimentační a flotační metody, ke které byl použit Sheaterův cukerný roztok. Z celkového počtu bylo 92 % vzorků označeno jako pozitivní na vývojová stadia parazitických prvoků nebo helmintů. Ze získaných dat jsem sestavil spektrum parazitů celého rodu i jednotlivých druhů včetně četností a síly infekcí jednotlivých parazitů.
|
|
|
Endoparazitózy skotu v různých podmínkách chovu
HOLUBOVÁ, Nikola
Vzorky trusu pro parazitologické vyšetření byly odebírány v 16 chovech, kdy se jednalo o 3 chovy, kde byla zvířata pravidelně dojena, 11 chovů masného skotu,1 chov zubrů a 1 chov praturů. Byl sledován vliv technologie chovu, kdy se jednalo o chovy ekologické. Skot masného užitkového typu byl permanentně na pastvě, dojená zvířata byla 6 měsíců na pastvě a 6 měsíců ustájena ve stájích. Zájmový chov zubrů a praturů byl chován celoročně na pastvě. Podle lokality, kde se chov nachází, se zaznamenávala nadmořská výška. Statistická analýza prokázala, že s rostoucí nadmořskou výškou docházelo k snižování prevalence kryptosporidiových infekcí. Nejčastěji byla infikována stáda chovaná do 500 m n.m. Výskyt endoparazitů byl sledován v závislosti na sezónní výskyt. Nejnižší prevalence parazitárních infekcí byla zjištěna u dojených zvířat, tedy u zvířat chovaných jak ve stáji, tak na pastvě. Statistická analýza prokázala, že zvířata chovaná systémem celoroční pastvy jsou statisticky významně více infikována parazity než zvířata jež jsou chovávána v technologii kombinující pastvu a stáj. V rámci výskytu a rizika infekce jednotlivými druhy parazity bylo na základě statistického srovnání zjištěno, že zvířata chovaná celoročně na pastvě jsou 7,25× častěji infikována motolicemi rodu Paramphistomum (?2=16,4; d.f.=1; P<0,001). V rámci srovnávání nebyl zjištěn rozdíl mezi výskytem kokcidií rodu Eimeria, nálevníků rodu Buxtonella, hlístic čeledi Trichostrongylidea a motolice Fasciola hepatica v závislosti na technologii chovu skotu. V chovech se používala antiparazitika IVOMEC SUPER a HELMIGAL. V rámci podrobnější analýzy jsme dospěli k závěru, že aplikace antiparazitik neměla žádný vliv na výskyt a prevalence motolice Fasciola hepatica a plicních nematodů rodu Dictyocaulus. Naopak v zvířat jimž nebyla antiparazitika aplikována byla 4,85× častěji infikována gastrointestinálními nematody (GIN).
|
host ::
RSS.