|
|
Mykobakteriální infekce domácích a volně žijících přežvýkavců
ROTHOVÁ, Kristýna
Rod Mycobacterium, zahrnuje velké množství zástupců, přičemž k nejvýznamnějším patří Mycobacterium bovis, původce tuberkulózy skotu a Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis (MAP) infikující dobytek, volně žijící přežvýkavce a zvířata v zoologických zahradách, což vede ke střevnímu onemocnění paratuberkulóze. Infekce má chronický průběh, je progresivní a nereaguje na léčbu. Mnoho infikovaných zvířat nejeví klinické příznaky, ale mohou být zdrojem infekce. Klinicky nemocná zvířata jsou vyhublá a trpí těžkými průjmy, které v konečném stádiu vedou k úhynu. V průběhu onemocnění je MAP vylučováno trusem nebo mlékem. Paratuberkulóza není klasifikována jako zoonóza a možná rizika v oblasti veřejného zdraví jsou stále diskutována. Tuberkulózu skotu je onemocnění charakterizované progresivním vývojem charakteristických granulomů, v plicích, lymfatických uzlin nebo jiných orgánech. Toto onemocnění postihuje dobytek po celém světě a způsobuje velké ekonomické ztráty. Jedná se o dobře známou zoonózu, u níž rizika přenosu byla v rozvinutých zemích zmírněna díky zavedení pasterizace mléka. V České republice byla úspěšně eradikována v roce 1968, avšak riziko jejího zavlečení prostřednictvím dovozu zvířat, především do zoologických zahrad, stále trvá.
|
|
|
Problematika paratuberkulózy v chovech mléčného skotu v České republice
ŠTĚRBA, Lukáš
Paratuberkulóza je způsobena Mycobacterium avium subsp. paratuberculosis (MAP). Nejvnímavější k infekci MAP jsou telata mladší 6 měsíců. K nakažení nejčastěji dochází výkaly, kontaminovaným mlékem a fekálně kontaminovaným krmivem a vodou. I když vylučování MAP většinou nezačíná dříve jak ve věku 18 měsíců, ukázalo se, že k vylučování MAP může dojít již u velmi mladých telat. Klinické příznaky (průjem a ztráta hmotnosti) se nejčastěji projevují ve stáří 3 - 6 let. Onemocnění končí smrtí postiženého zvířete v důsledku dehydratace a kachexie. Subklinicky infikovaní jedinci nevykazují klinické příznaky paratuberkulózy, ale vylučují vysoké množství MAP ve svých výkalech. Mezi nejčastěji používané diagnostické laboratorní testy patří vyšetření nátěrů obarvených Ziehl-Neelsenem,kultivační metody, PCR a ELISA test. Paratuberkulóza je obtížně diagnostikovatelná a neléčitelná choroba, a proto je velice důležité zavádět kontrolní programy v MAP pozitivních stádech a zabránit šíření onemocnění do negativních stád. V roce 2008 byl v ČR vydán metodický návod, který je založen pouze na diagnostice ELISA testem a eliminuje pouze klinické formy nemoci ve stádě. MAP je často dáváno do souvislosti se vznikem Crohnovy choroby u lidí.
|
host ::
RSS.