|
|
Parasitation of the European marine gobies (Gobiidae, Perciformes) by metazoan parasites
Slámová, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Mašová, Šárka (oponent)
Čeleď Gobiidae (Teleostei, Perciformes) s více než 1700 momentálně uznávanými druhy je jedna z největších čeledí kostnatých ryb. Hlaváči obývají celosvětově moře, s výjimkou Arktidy a Antarktidy, a také brakické a sladké vody. Většinou žijí skrytě na dně. Dorůstají malé velikosti, a tak jsou vhodnými mezihostiteli pro přenos parazitů do větších ryb, ptáků a savců. Hlavními skupinami mnohobuněčných parazitů hlaváčů jsou Myxozoa, Monogenea, Digenea, Cestoda, Nematoda, Acanthocephala a Crustacea. V práci jsou uvedeny životní cykly parazitů a je popsán dosud známý vliv parazitů na fyziologii, fitness, chování a úmrtnost ryb. Dále jsou zmíněny další efekty na hlaváče, jako je vliv na rozmnožování a na pohlavní výběr. Popsána je i imunita ryb. Nakonec je zařazen parasitismus v brakických a eutrofizovaných vodách. Publikované práce o parasitismu hlaváčů evropských moří přináší málo informací a většinou jsou zaměřeny na jednu skupinu parazitů, či popis nového druhu parazita. Vliv na hlaváče také není moc dobře znám. Jen některé části evropských břehů jsou z pohledu parazitismu mořských hlaváčů dobře prozkoumány (například Baltské či Černé moře). Klíčová slova Gobiidae, hlaváči, ryby, paraziti, mořských, evropských
|
|
|
Vliv parazita Toxoplasma gondii na produkci hlavních močových proteinů u myši domácí
Hladovcová, Denisa ; Stopka, Pavel (vedoucí práce) ; Hrdý, Ivan (oponent)
MUP (hlavní močové proteiny, angl. Major Urinary Proteins) jsou feromonové přenašeče zapojené do chemické komunikace u myši domácí (Mus musculus). Komplexy MUP s ligandy zprostředkují informace o genetickém pozadí jedince a spoluvytvářejí individuální pachový profil. Jsou významné při určování příbuznosti, zásadního faktoru při volbě reprodukčního partnera. Předpokládá se, že produkce MUP je vlivem tlaku pohlavního výběru energeticky náročná a vysílaný signál je upřímný (angl. honest). Tato teorie zatím nebyla experimentálně prokázána, stejně jako vliv dalšího silného selekčního tlaku - infekce parazity. Ve své práci jsem sledovala vliv infekce parazitem Toxoplasma gondii na produkci MUP. Z výsledků vyplývá, že dochází ke změně produkce u infikovaných zvířat obou pohlaví. U samců množství MUP klesá na úroveň kastrovaných samců (respektive kontrolních samic). Z podrobnější analýzy průběhu infekce usuzujeme, že energetická náročnost tvroby MUP neumožňuje jejich produkci v první fázi infekce v běžné míře, protože energie je přednostně směřována do boje s infekcí. Částečný nárůst produkce v pozdější fázi si vysvětlujeme důležitostí pachové komunikace. Snížení hladiny MUP u nemocného zvířete by mohlo přispívat k jeho tolerování ve společnosti ostatních jedinců. Infekce měla negativní vliv nejen na...
|
|
|
Využití metod hmotnostní spektrometrie v identifikaci a lokalizaci významných molekul parazitických helmintů
Siegel, Tomáš ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Harant, Karel (oponent)
Tato práce shrnuje základní technologická řešení, postupy a principy hmotnostní spektrometrie a zaměřuje se na její využití v oblasti parazitologie. V první části jsou postupně definovány jednotlivé fáze zpracování biologického vzorku s využitím hmotnostní spektrometrie - od ionizace až po způsoby vyhodnocování výsledků. Různé postupy jsou prezentovány především na příkladech publikací zabývajících se využitím hmotnostní spektrometrie při identifikaci molekul parazitických helmintů, se zaměřením na proteiny a fasciolidní motolice (např. Fasciola hepatica). Druhá část práce se věnuje identifikaci a lokalizaci molekul pomocí zobrazovací hmotnostní spektrometrie a využití této techniky v experimentální biologii, parazitologii. V závěru práce je navržen aplikovatelný postup pro identifikaci a lokalizaci významných proteinů motolice Fascioloides magna s využitím kombinace techniky mikrodisekce a hmotnostní spektrometrie.
|
|
|
Role ploštic v životě člověka
CHALOUPKOVÁ, Věra
Tato bakalářská práce se zabývá rolí ploštic v životě člověka. Cílem této bakalářské práce je vytvořit stručnou rešerši, která se zaměřuje na ploštice jako parazity člověka a hospodářských zvířat, škůdce plodin pěstovaných člověkem, jejich funkci v biologické kontrole, jejich využití v laboratorních výzkumech a v potravě, a dále jejich výskyt v literatuře, televizních pořadech, hudbě a jako inspirace pro výtvarná díla a různé výrobky.
|
|
|
Složení společenstev larválních stádií motolic (Digenea) u vybraných zástupců plicnatých plžů čeledi Planorbidae
VYHLÍDALOVÁ, Tereza
Tato studie se zabývá druhovou rozmanitostí, sezónní dynamikou, složením larválních stádií společenstev motolic a faktory, které ovlivňují jejich strukturu ve dvou druzích okružákovitých plžů (Gyraulus albus a Segmentina nitida) v typických eutrofních rybnících jižních Čech České republiky. Studie významně přispěla k současným poznatkům o fauně motolic malých okružáků, a potvrzuje platnost obecných zákonitostí formování složení a struktury společenstev motolic. Výzkum zároveň potvrdil, že role těchto plžů jako prvních mezihostitelů motolic byla v minulosti značně opomíjena.
|
|
|
Druhotné pohlavní ornamenty a ektoparazité vlaštovky obecné (Hirundo rustica)
Wichová, Eliška ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Je známo, že parazité mohou být významnými evolučními činiteli hrajícími důležitou roli při pohlavním výběru. Samice se v procesu volby partnera orientují pomocí druhotných pohlavních znaků, které pravdivě vypovídají o zdravotním stavu samců. Samice tak mohou získat výhodu díky volbě partnera s nejvýraznějšími pohlavními znaky, které odráží stupeň zatížení parazity. Modelovým druhem pro studium pohlavního výběru je vlaštovka obecná (Hirundo rustica). Překvapivým faktem je, že neexistují novější práce zaměřené na vztah mezi množstvím ektoparazitů a ornamentací u vlaštovky obecné. Výsledky této práce založené na analýze ektoparazitů u 204 jedinců ukazují, že množství péřových roztočů pozitivně koreluje s délkou rýdovacích per, a zároveň hustota děr v opeření způsobených všenkami negativně koreluje se sytostí hrdla. Nebyl nalezen vztah mezi množstvím ektoparazitů a plochou bílých skvrn na ocase. Zároveň nebyl pozorován vliv ektoparazitů na přežití jedinců do další sezony či časnost hnízdění. Byl však pozorován pozitivní vztah mezi počtem mláďat v hnízdě a sezónní změnou v zatížení péřovými roztoči dospělců. Toto zjištění by mohlo vypovídat o existenci trade-off mezi investicí do počtu mláďat a investicí do obrany vůči ektoparazitům. Stupeň zatížení péřovými roztoči pozitivně koreloval s poměrem...
|
|
|
Využití metod hmotnostní spektrometrie v identifikaci a lokalizaci významných molekul parazitických helmintů
Siegel, Tomáš ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Harant, Karel (oponent)
Tato práce shrnuje základní technologická řešení, postupy a principy hmotnostní spektrometrie a zaměřuje se na její využití v oblasti parazitologie. V první části jsou postupně definovány jednotlivé fáze zpracování biologického vzorku s využitím hmotnostní spektrometrie - od ionizace až po způsoby vyhodnocování výsledků. Různé postupy jsou prezentovány především na příkladech publikací zabývajících se využitím hmotnostní spektrometrie při identifikaci molekul parazitických helmintů, se zaměřením na proteiny a fasciolidní motolice (např. Fasciola hepatica). Druhá část práce se věnuje identifikaci a lokalizaci molekul pomocí zobrazovací hmotnostní spektrometrie a využití této techniky v experimentální biologii, parazitologii. V závěru práce je navržen aplikovatelný postup pro identifikaci a lokalizaci významných proteinů motolice Fascioloides magna s využitím kombinace techniky mikrodisekce a hmotnostní spektrometrie.
|
|
|
Biogeografie a hostitelské spektrum řasníků (Strepsiptera)
Benda, Daniel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou obligátně endoparazitickým řádem hmyzu s kosmopolitním rozšířením, který je sesterskou linií brouků (Coleoptera). V současnosti je známo celkem 7 hostitelských řádů hmyzu, které řasníci parazitují. Jako skupina s relativně malým počtem druhů (necelých 600) a skrytým způsobem života, byla většinou entomology spíše opomíjená. Většina literatury o řasnících tak pojednává pouze o prostém popisování nových druhů. Mnoho taxonů bazálních čeledí nemá známou hostitelskou skupinu, protože byl popsán pouze volně žijící samec, nebo byla naopak objevena pouze samice s hostitelem. U odvozených čeledí Xenidae a Stylopidae parazitujících žahadlové blanokřídlé (Hymenoptera: Aculeata) jsou známí hostitelé téměř u všech druhů. Mnoho informací o rozšíření těchto skupin lze získat také z literatury o hostitelích, která uvádí stylopizované jedince. Předložená práce shrnuje rozšíření všech řasníků na úrovni čeledí a rodů. Přináší také zhodnocení výskytu řasníků v jednotlivých biogeografických oblastech se zaměřením na jejich hostitele. Klíčová slova: Řasníci, Strepsiptera, rozšíření, parazitizmus, hostitelská skupina, biogeografie
|
|
|
Parasitation of the European marine gobies (Gobiidae, Perciformes) by metazoan parasites
Slámová, Tereza ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Mašová, Šárka (oponent)
Čeleď Gobiidae (Teleostei, Perciformes) s více než 1700 momentálně uznávanými druhy je jedna z největších čeledí kostnatých ryb. Hlaváči obývají celosvětově moře, s výjimkou Arktidy a Antarktidy, a také brakické a sladké vody. Většinou žijí skrytě na dně. Dorůstají malé velikosti, a tak jsou vhodnými mezihostiteli pro přenos parazitů do větších ryb, ptáků a savců. Hlavními skupinami mnohobuněčných parazitů hlaváčů jsou Myxozoa, Monogenea, Digenea, Cestoda, Nematoda, Acanthocephala a Crustacea. V práci jsou uvedeny životní cykly parazitů a je popsán dosud známý vliv parazitů na fyziologii, fitness, chování a úmrtnost ryb. Dále jsou zmíněny další efekty na hlaváče, jako je vliv na rozmnožování a na pohlavní výběr. Popsána je i imunita ryb. Nakonec je zařazen parasitismus v brakických a eutrofizovaných vodách. Publikované práce o parasitismu hlaváčů evropských moří přináší málo informací a většinou jsou zaměřeny na jednu skupinu parazitů, či popis nového druhu parazita. Vliv na hlaváče také není moc dobře znám. Jen některé části evropských břehů jsou z pohledu parazitismu mořských hlaváčů dobře prozkoumány (například Baltské či Černé moře). Klíčová slova Gobiidae, hlaváči, ryby, paraziti, mořských, evropských
|
|
| |
host ::
RSS.