Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vládní krizová komunikace během pandemie COVID-19
Kovalčík, Petr ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Koudelková, Petra (oponent)
Téma komunikace vlády České republiky během pandemie COVID 19 je zatím stále málo zmapované. Pandemická krize probíhala od konce roku 2019, kdy se se začaly objevovat první zmínky o hrozbě v podobě nového viru Sars 2, známějšího pod názvem COVID komunikaci vlády ČR se objevovaly světlé i stinné stránky, které rozhodně stojí za rozebrání. pandemickou krizí zemřelo v České republice více než 35 000 lidí a během událostí ohledně pandemie vyvstalo několik kontroverzních otázek, které rozdělovaly česk společnost, a komunikace vlády celou situaci jen těžko uklidňovala. Vláda ČR byla také dlouhodobě napadána za nedostatečné komunikační zprostředkování informací a celkovou komunikační a manažerskou neschopnost, a je jí připisováno valné množství úmrtí českých občanů (Gibiš V., 2021). Ve srovnání se zeměmi jako je Švédsko, Izrael nebo sousední Rakousko došlo v České republice k znatelně většímu počtu úmrtí. Ve Švédsku, kde žije srovnatelně obyvatel jako v ČR, zemřelo s onemocněním COVID 19 méně než polovina lidí oproti úmrtím v České republice. Celkový počet obětí ve Švédsku je stanoven na čísle 17 Rakousku, kde žije o 1,8 milionu méně lidí než v ČR, zemřelo v onemocněním 19 necelých 15 tisíc a v li, zemi která má 9,2 milionu obyvatel, podlehlo nemoci okolo 10 tisíc pacientů Byla komunikace vlády ČR během pandemie...
Příprava pandemického plánu - průběh pandemie chřipky způsobené virem Pandemic A (H1N1) 2009 v Plzeňském kraji
VELKOBORSKÁ, Marcela
Chřipka je onemocnění, které každoročně postihne 5-15 % světové populace. Během chřipkové pandemie může onemocnět 40-50 % světové populace a mohou zemřít milióny lidí. Opatření vyplývající z pandemických plánů pomáhají omezit šíření viru chřipky, snížit nemocnost i úmrtnost. V dubnu 2009 se objevily první případy pandemické chřipky způsobené virem Pandemic A (H1N1) 2009 na americkém kontinentě, v České republice byl první případ zaznamenán v květnu, v Plzeňském kraji v červenci. Na základě těchto skutečností jsem se rozhodla posoudit pandemické plány na úrovni Plzeňského kraje a také zanalyzovat průběh pandemie v Plzeňském kraji. Po prostudování Pandemického plánu Plzeňského kraje a Pandemického plánu Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje jsem dospěla k závěru, že v případě pandemie způsobené vysoce virulentním kmenem chřipky by nebylo možné pandemické plány účelně využít. Nedostatky se týkají hlavně způsobu distribuce pandemické vakcíny a antivirotik. Dalším nedostatkem je absence parenterální formy antivirotika. Projevila se i špatná informovanost obyvatelstva, jejímž důsledkem bylo hromadné odmítání očkování pandemickou vakcínou a preventivního užívání antivirotik. Analýzou průběhu pandemie v Plzeňském kraji bylo prokázáno, že u mnoha pacientů s pandemickou chřipkou byl v anamnéze přítomen rizikový faktor závažnějšího průběhu chřipky. Pokud by tito pacienti byli očkováni pandemickou vakcínou, na což měli podle plánů nárok, mohli být před onemocněním uchráněni, některým by očkování zachránilo pravděpodobně i život. Také bylo prokázáno, že se původně pandemický kmen viru Pandemic A (H1N1) 2009 stal v sezóně 2010-2011 původcem běžné sezónní chřipky.
Zajištění ochrany obyvatelstva při řešení mimořádné události způsobené hromadnou nákazou drůbeže
JIRÁSKOVÁ, Erika
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma "Zajištění ochrany obyvatelstva při řešení mimořádné události způsobené hromadnou nákazou drůbeže". V poslední době se stále častěji setkáváme s problematikou ptačí chřipky, především se subtypem H5N1. Ptačí epidemie začala v oblastech jihovýchodní Asie a pro běžného Evropana se jednalo o vzácné a vzdálené onemocnění. V krátkém čase pak došlo k šíření nákazy a nemoc překonala hranice kontinentů a na jaře roku 2006 byla tato nebezpečená nákaza potvrzena i v České republice. Znalosti o vlastnostech chřipkového viru a možnostech jeho nevyzpytatelného genomu jsou stále nedostatečné a je velice málo známo o genofondu chřipkového viru, i o jeho koloběhu v přírodě. Tudíž ani po zkušenostech se neví, jak se vytvoří patogenní pandemický virus schopný mezilidského přenosu z mnoha variant a linií, jenž se šíří populací ptáků domácích i volně žijících a dokáží nejen vyhubit tisícihlavé chovy, ale i usmrtit člověka. Je tedy více než nutné široké veřejnosti České republiky připomenout základní aspekty o vzniku a šíření této nemoci včetně dalších možných dopadů, v případě dalšího výskytu viru H5N1 v České republice a možného přenosu viru na člověka. V dnešní době jsou vytvořeny struktury jednotlivých opatřeních v podobě legislativních a právních norem. Pohotovostnímu plánování by měl být věnován velký prostor a pozornost, vzhledem k tomu, že bude využíváno jako základní podklad pro všechny složky, jenž se podílejí a budou i nadále podílet na řešení i realizaci samé v případě vzniku mimořádné události způsobené hromadnou nákazou drůbeže. I přes stále se rozvíjející výzkum, vývoj a rozvoj nových technologií, využívání nejmodernějších metod a systémů, zde stále bude existovat riziko možného vzniku a následného šíření epidemiologických nákaz. Aby k těmto šíření nedocházelo, byť tomuto nelze zabránit, nýbrž následky minimalizovat s ohledem na ochranu obyvatel a životního prostředí, je tomuto věnována pozornost a připravenost v podobě taktických cvičení složek Integrovaného záchranného systému ve spolupráci s Krajskými hygienickými stanicemi. Proto je součástí této práce rovněž dotazníkový průzkum, řešící současnou informovanost a připravenost obyvatel, v případě vzniku mimořádné události způsobené virem H5N1.
PROBLEMATIKA PANDEMIE CHŘIPKY VYVOLANÉ NOVOU VARIANTOU VIRU A PŘÍSTUPY K JEJÍMU ŘEŠENÍ V RÁMCI ČR
TEJČKA, Luděk
Cílem práce bylo shrnutí základních poznatků o chřipce. Teoretická část obsahuje základní informace o chřipkové problematice obecně, stejně tak se zabývá problematikou ptačí chřipky a možné pandemie chřipky. V druhé části teorie se mi podařilo shrnout přehled nejdůležitějších dokumentů týkající se přístupu ČR k řešení problematiky pandemie chřipky. Teoretická část tedy umožňuje získat komplexní náhled na chřipkovou problematiku a shrnuje přehled příprav a již provedených opatření, která může ČR uplatnit k řešení pandemické situace, včetně platné legislativy. Praktická část se zabývala informovaností a postojem studentů středních a vysokých škol k problematice chřipky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.