|
|
Vládní krizová komunikace během pandemie COVID-19
Kovalčík, Petr ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Koudelková, Petra (oponent)
Téma komunikace vlády České republiky během pandemie COVID 19 je zatím stále málo zmapované. Pandemická krize probíhala od konce roku 2019, kdy se se začaly objevovat první zmínky o hrozbě v podobě nového viru Sars 2, známějšího pod názvem COVID komunikaci vlády ČR se objevovaly světlé i stinné stránky, které rozhodně stojí za rozebrání. pandemickou krizí zemřelo v České republice více než 35 000 lidí a během událostí ohledně pandemie vyvstalo několik kontroverzních otázek, které rozdělovaly česk společnost, a komunikace vlády celou situaci jen těžko uklidňovala. Vláda ČR byla také dlouhodobě napadána za nedostatečné komunikační zprostředkování informací a celkovou komunikační a manažerskou neschopnost, a je jí připisováno valné množství úmrtí českých občanů (Gibiš V., 2021). Ve srovnání se zeměmi jako je Švédsko, Izrael nebo sousední Rakousko došlo v České republice k znatelně většímu počtu úmrtí. Ve Švédsku, kde žije srovnatelně obyvatel jako v ČR, zemřelo s onemocněním COVID 19 méně než polovina lidí oproti úmrtím v České republice. Celkový počet obětí ve Švédsku je stanoven na čísle 17 Rakousku, kde žije o 1,8 milionu méně lidí než v ČR, zemřelo v onemocněním 19 necelých 15 tisíc a v li, zemi která má 9,2 milionu obyvatel, podlehlo nemoci okolo 10 tisíc pacientů Byla komunikace vlády ČR během pandemie...
|
|
|
Připravenost ČR na pandemii chřipky
JURZYKOWSKÁ, Lucie
Onemocnění chřipkou se hromadně vyskytuje v lidské populaci po celá staletí. Chřipka je akutní infekční onemocnění virového původu. V současnosti se chřipka vyskytuje na celém světě. Viry chřipky neustále cirkulují ve všech kontinentech světa nejen v lidské, ale i zvířecí populaci. Chřipka se poměrně snadno přenáší vzdušnou cestou a šíří dále. Každým rokem zasáhne obyvatelstvo v různě rozsáhlých sezonních epidemiích. Onemocnění chřipkou představuje významný zdravotní, sociální a ekonomický problém. Kromě každoročních sezónních epidemií může chřipka za několik desítek let způsobit pandemii. Pandemie chřipky by znamenala celosvětové rozšíření infekčního onemocnění způsobené novou variantou chřipkového viru. Pandemie chřipky v minulosti způsobily úmrtí milionům lidí na celém světě, hluboké ekonomické ztráty a sociální rozvrat států. Proto jednotlivé státy zpracovávají národní pandemické plány. Včasná připravenost na případnou pandemii chřipky v podobě národních pandemických plánů a z nich vyplývajících opatření představují prostředek ke zmírnění rozsahu, dopadu a následků pandemie. Úroveň připravenosti může mít vliv na hospodářský chod států, zdravotní dopady onemocnění a konečné počty obětí. Cílem diplomové práce je porovnat navržená opatření pro reakci na pandemii chřipky vyplývající z národních pandemických plánů České a Slovenské republiky, zjistit stav připravenosti na pandemii chřipky vyplývající z pandemického plánu České republiky a stav informovanosti civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na epidemiologickou charakteristiku chřipkového onemocnění. V rámci tématu je objasněna problematika pandemií chřipky z hlediska jejich historie a další oblast diplomové práce je zaměřena na pandemické plány. Pro vypracování teoretické části byla použita rešerše dostupné literatury, internetových zdrojů a platné legislativy. Výzkumná část diplomové práce je zaměřena na řešení stanovených výzkumných otázek. Pro splnění definovaných cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Jak se liší přístupy a opatření v pandemických plánech České a Slovenské republiky? Jaká je informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice? V rámci první výzkumné otázky ve vztahu k dané problematice metodika práce zahrnovala analýzu obsahu pandemických plánů České a Slovenské republiky a provedení metody checklistu k získání přehledu o přístupu, postupech a úrovni připravenosti na území obou států a možnosti jejich vzájemného porovnání. V rámci druhé výzkumné otázky pomocí dotazníkového šetření byla zkoumána informovanost civilního obyvatelstva o pandemii chřipky v České republice. K získání dat pro výzkumné šetření byla použita metoda kvantitativního výzkumu. Vytvořen byl dotazník obsahující 20 otázek. V dotazníku byla první část otázek zaměřena na obecné znalosti o chřipce a druhá část otázek na pandemii chřipky a související opatření. Respondenti vybírali z předem definovaných odpovědí. Při výběru respondentů nebyl použit náhodný výběr. Dotazník vyplnilo 50 respondentů nereprezentativního vzorku k získání základního přehledu a zjištění teoretických znalostí o pandemii chřipky. Následně bylo provedeno statistické vyhodnocení získaných údajů pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Z výsledků rozboru dotazníku vyplývá, že znalosti o onemocnění chřipkou a pandemii chřipky u respondentů z civilního obyvatelstva tedy laické veřejnosti existují, ale jsou nižšího rozsahu a neodpovídají normálnímu rozdělení četností.
|
|
|
Příprava pandemického plánu - průběh pandemie chřipky způsobené virem Pandemic A (H1N1) 2009 v Plzeňském kraji
VELKOBORSKÁ, Marcela
Chřipka je onemocnění, které každoročně postihne 5-15 % světové populace. Během chřipkové pandemie může onemocnět 40-50 % světové populace a mohou zemřít milióny lidí. Opatření vyplývající z pandemických plánů pomáhají omezit šíření viru chřipky, snížit nemocnost i úmrtnost. V dubnu 2009 se objevily první případy pandemické chřipky způsobené virem Pandemic A (H1N1) 2009 na americkém kontinentě, v České republice byl první případ zaznamenán v květnu, v Plzeňském kraji v červenci. Na základě těchto skutečností jsem se rozhodla posoudit pandemické plány na úrovni Plzeňského kraje a také zanalyzovat průběh pandemie v Plzeňském kraji. Po prostudování Pandemického plánu Plzeňského kraje a Pandemického plánu Krajské hygienické stanice Plzeňského kraje jsem dospěla k závěru, že v případě pandemie způsobené vysoce virulentním kmenem chřipky by nebylo možné pandemické plány účelně využít. Nedostatky se týkají hlavně způsobu distribuce pandemické vakcíny a antivirotik. Dalším nedostatkem je absence parenterální formy antivirotika. Projevila se i špatná informovanost obyvatelstva, jejímž důsledkem bylo hromadné odmítání očkování pandemickou vakcínou a preventivního užívání antivirotik. Analýzou průběhu pandemie v Plzeňském kraji bylo prokázáno, že u mnoha pacientů s pandemickou chřipkou byl v anamnéze přítomen rizikový faktor závažnějšího průběhu chřipky. Pokud by tito pacienti byli očkováni pandemickou vakcínou, na což měli podle plánů nárok, mohli být před onemocněním uchráněni, některým by očkování zachránilo pravděpodobně i život. Také bylo prokázáno, že se původně pandemický kmen viru Pandemic A (H1N1) 2009 stal v sezóně 2010-2011 původcem běžné sezónní chřipky.
|
|
|
PROBLEMATIKA PANDEMIE CHŘIPKY VYVOLANÉ NOVOU VARIANTOU VIRU A PŘÍSTUPY K JEJÍMU ŘEŠENÍ V RÁMCI ČR
TEJČKA, Luděk
Cílem práce bylo shrnutí základních poznatků o chřipce. Teoretická část obsahuje základní informace o chřipkové problematice obecně, stejně tak se zabývá problematikou ptačí chřipky a možné pandemie chřipky. V druhé části teorie se mi podařilo shrnout přehled nejdůležitějších dokumentů týkající se přístupu ČR k řešení problematiky pandemie chřipky. Teoretická část tedy umožňuje získat komplexní náhled na chřipkovou problematiku a shrnuje přehled příprav a již provedených opatření, která může ČR uplatnit k řešení pandemické situace, včetně platné legislativy. Praktická část se zabývala informovaností a postojem studentů středních a vysokých škol k problematice chřipky.
|
host ::
RSS.