|
|
Struktura společenstva půdních saprofágních roztočů a jejich potravní výběr
Jourová, Barbora ; Smrž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
Struktura společenstva půdních saprofágních roztočů je velmi významným ukazatelem nejen diverzity, ale v širším pohledu i typu a zachovalosti biotopu. Reakce společenstva na změny pak také zahrnují i historii vývoje biotopu vzad i do budoucnosti. Nejedná se tedy o bodový, okamžitý parametr ale i o ukazatel dynamiky. K tomu přistupuje i potravní biologie, která se ukazuje být významným faktorem nejen biologickým, ale i ekologickým. Tato práce přináší shrnutí dosavadních poznatků o studiu potravní biologie a struktury společenstev půdních saprofágních roztočů. Je zde také zahrnuto kritické zhodnocení metod studia půdních roztočů. Klíčová slova: pancířníci, struktura společenstva, potravní selekce. vii
|
|
|
Vliv pancířníků na složení společenstva hub v opadu borovice lesní
Černá, Kristýna ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Hubert, Jan (oponent)
3 Abstrakt Cílem této práce bylo zjistit, zda pancířníci ovlivňují druhové spektrum hub v opadu borovice lesní (Pinus sylvestris), a zda schopnost disperze částic hub souvisí s druhem pancířníka. Za tímto účelem jsem připravila polopřirozené systémy, ve kterých jsem sledovala samovolné šíření hub vs. šíření hub v přítomnosti dvou druhů pancířníků, Adoristes ovatus a Phthiracarus sp. Přítomnost hub v systémech jsem vyhodnocovala dvěma způsoby, a to kultivací hub z povrchově ošetřených jehlic na agarovém médiu a přímým určování hub na jehlicích v systémech pod binokulární lupou. V další části práce jsem izolovala částice hub přítomné na povrchu a v exkrementech pancířníků druhů Adoristes ovatus, Porobelba spinosa a Spatiodamaeus verticillipes a porovnávala je s druhem pancířníka. Nejčetnějšími druhy hub, které se v přítomnosti pancířníků šířily na jehlice, byly Oidiodendron maius var. maius, Oidiodendron muniellense, Oidiodendron setiferum, Umbelopsis ramanniana, Mucor hiemalis f. hiemalis a Mortierella hyalina. Na povrchu pancířníků jsem s nejvyšší četností zaznamenala druhy Beauveria bassiana, Umbelopsis ramanniana, Cladosporium cladosporioides s.l., Cladosporium herbarum s.l. a neurčený druh z rodu Penicillium. V exkrementech převládaly druhy Acrodontium crateriforme, Umbelopsis ramanniana a Beauveria...
|
|
|
Pancířníci jako mezihostitelé tasemnic
Farkašová, Lucie ; Jankovská, Ivana (vedoucí práce) ; Burešová, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Pancířníci jako mezihostitelé tasemnic" je zaměřena na výskyt tasemnic a jiných helmintů vyskytujících se převážně u ovcí a koz, sledování prevalence, intenzity infekce parazitů a význam těchto endoparazitů hospodářských zvířat pro člověka. Tito paraziti představují pro člověka problém po celém světě a to hlavně z hospodářského hlediska. Jsou zde popsány nejčastější tasemnice čeledi Anoplocephalidae, které jsou široce rozšířenými parazity plazů, ptáků a savců. Dospělé tasemnice se vyskytují většinou v tenkém střevě definitivního hostitele. Tato čeleď je druhově bohatá skupina s kosmopolitním výskytem. Tyto tasemnice jsou stále významnější skupinou pro veterinární parazitologii, protože spousta druhů způsobuje svým hostitelům zdravotní problémy. Nejznámější z této čeledi je tasemnice ovčí (Moniezia expansa). Jediné tasemnice čeledi Anoplocephalidae vyskytující se u člověka jsou dva druhy: Bertiella studeri a Bertiella mucronata, každá s odlišným geografickým rozšířením. Bertiella mucronata se vyskytuje v Jižní Americe
a na Kubě, Bertiella studeri se vyskytuje v Africe a Asii.
Tasemnice mají vždy dva hostitele: jednoho mezihostitele a jednoho definitivního hostitele. Jako mezihostitelé zde působí roztoči řádu pancířníci (Oribatida), ale nejsou vyloučené ani pisivky (Psocoptera) nebo chvostoskoci (Collembola). K nákaze dojde pozřením mezihostitele infikovaného cysticercoidy. Za účelem snížení prevalence těchto parazitů je nutné provádět pravidelná odčervení pomocí anthelmintik nebo rostlinných extraktů a pravidelné odklízení výkalů, které jsou zdrojem vajíček infekčních
pro mezihostitele v tomto případě pancířníky. V pancířnících pak vzniká cystycercoid, který je infekční pro definitivního hostitele (ovce). Pro eliminaci tasemnic rodu Moniezia z chovu ovcí (koz) je nutné eliminovat tyto mezihostitele. Což je veliký problém.
|
|
|
Společenstva pancířníků (Acari: Oribatida) přirozeně se vyvíjejících a asanovaných horských smrčin na Šumavě
GALICOVÁ, Petra
Hlavním cílem této práce bylo popsat a porovnat společenstva pancířníků na vybraných plochách v horských smrčinách v oblasti kolem Březníku v NP Šumava, kde byl po rozpadu stromového patra po gradaci lýkožrouta smrkového před více než 15ti lety aplikován rozdílný management. Porovnávány byly plochy ponechané samovolnému vývoji a plochy asanované. Byly nalezeny významné rozdíly ve složení společenstva pancířníků na plochách s různým managementem. Společenstvo pancířníků na bezzásahových plochách bylo v lepším stavu a celkovou abundancí i druhovým složením se podobalo společenstvu na kontrolní lokalitě ve vzrostlém smrkovém lese.
|
|
|
Effects of management and natural disturbance on oribatid mites in montane forest
FARSKÁ, Jitka
The thesis studied effects of forest management and natural disturbance on oribatid mites in montane forests in South Bohemia (Czech Republic). We focused on the influence of (1) spruce monoculture establishment on the former beech forest, (2) management intensification in spruce forest and (3) forest dieback after bark-beetle outbreak. The impacts were pronounced especially like changes in species composition and distribution of functional traits.
|
host ::
RSS.