|
|
Vývoj školy v Louňovicích pod Blaníkem v historicko regionálním kontextu
Pospíšilová, Klára ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce "Vývoj školy v Louňovicích pod Blaníkem v historicko-regionálním kontextu" si klade za cíl zmapovat vznik a vývoj školy v Louňovicích pod Blaníkem na pozadí regionu, vývoje a charakteristiky obce v jejím vlastním historickém kontextu. Samozřejmostí je i politicko-školský kontext ve vztahu ke školských zákonům zpracovávaného období. Metody použité v této práci jsou analýza pramenu, induktivní a deduktivní metoda a projektová metoda. V historické části je popsán regionální, historický a hospodářský vývoj obce. Vznik a vývoj školy v průběhu dějin. Praktická část je zaměřena na ukázku projektové výuky ve třetím ročníku. Cílem je přiblížit žákům historii školy a městyse, prožitkem zpracovat nabyté informace. Výsledkem práce je souhrn historického vývoje městyse a školy v Louňovicích pod Blaníkem a realizace projektu Škola dříve a dnes. KLÍČOVÁ SLOVA Historický vývoj, základní vzdělávání, kroniky, pamětní knihy, dokumentace školy, Louňovice pod Blaníkem, regionální dějiny.
|
|
|
Pamětní knihy vybraných jihočeských farností ze 17.-20. století ve vzájemné komparaci
HAJS, David
Předkládaná diplomová práce Pamětní knihy vybraných jihočeských farností ze 17.-20. století ve vzájemné komparaci sleduje vývoj farních kronik pěti jednotek římskokatolické církevní správy v oblasti vikariátu České Budějovice-venkov. Primárním cílem je vyjma avizované komparace podrobit detailní analýze všech deset zmíněných knih z Bílé Hůrky, Chrášťan, Nákří, Rudolfova a Týna nad Vltavou ve sledovaném období. Práce je rozdělena na šest kapitol. Úvodní část nastiňuje cíle práce a představuje použité prameny a literaturu. První úsek kompilativně shrnuje dějiny obcí, k nimž výše uvedené duchovní správy formálně příslušely. Druhý oddíl zevrubně reflektuje historii římskokatolické církevní správy v oblasti jižních Čech. Třetí část stručně objasňuje genezi a dosavadní evoluci farních kronik v rámci českých zemí. Vnější znaky včetně formálních náležitostí vybraných pamětních knih jsou předmětem čtvrté kapitoly předkládané práce. Předposlední část představuje vlastní jádro textu, neboť obšírně dokumentuje obsah pamětních záznamů jednotlivých autorů farních kronik. Šestý úsek nabízí rekapitulaci formálních a obsahových znaků sledovaných pamětních knih dle rozvětvené kategorizace rozličných kritérií a hledisek. Závěrečný oddíl shrnuje nabyté poznatky a prezentuje jejich využití pro případné budoucí badatelské účely. Na samém konci předkládané práce se nachází několik vybraných grafických příloh včetně tabulkových znázornění všech autorů sledovaných farních kronik.
|
|
|
Pamětní knihy fary Římov z let 1786-1920
HAJS, David
Bakalářská práce Pamětní knihy fary Římov z let 1786-1920 si klade za cíl zdokumentovat celkový vývoj dvou farních kronik zmíněné jihočeské farnosti v uvedeném období. Primárním záměrem je podrobit detailnímu zkoumání konkrétní způsoby vedení pamětních knih u jednotlivých autorů. Práce je rozdělena na šest kapitol. Úvodní část nastiňuje vytyčené cíle práce a rovněž uvádí použité prameny a literární zdroje. Druhý oddíl reflektuje historii římovské obce i farnosti v rámci jedné společné kapitoly, neboť jsou světské a církevní dějiny v Římově kvůli vzájemným historickým vazbám prakticky neoddělitelné. Vnější kritika obou pramenů je předmětem třetího úseku předkládané práce, čtvrtá kapitola se následně zabývá tematickou kategorizací obsahu farních kronik. V pořadí pátá část představuje samotné jádro kvalifikační práce, jelikož blíže zkoumá jednotlivé autory pamětních knih a jejich kronikářskou činnost. Poslední kapitola shrnuje nabyté poznatky a představuje jejich možné využití pro další historické bádání. V samotném závěru práce je obsaženo několik obrazových příloh, jež slouží jako ukázka vybraných segmentů obou pamětních knih.
|
|
|
Poutní místo Křemešník. Proměny místa paměti v první třetině 20. století
CHALUPOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce je objasnit, jak se měnil obraz poutního místa Křemešník ve společenské paměti v první třetině 20. století. Nejprve je nastíněn vývoj církevních dějin v Čechách a na Pelhřimovsku a starší dějiny Křemešníku. Následně je sledované časové období rekonstruováno na základě analýzy pamětních knih, vedených křemešnickými expozity. Důraz je kladen na významné události a každodenní život, ale rovněž na osobnosti jednotlivých kněží a jejich vztah k poutnímu místu. Paměť místa utvářely především poutě, proto je další část práce věnována jim. Stranou pozornosti však nezůstanou ani pověsti a zázraky spojené s křemešnickou studánkou. Oblibu poutního místa pak dokládá část věnovaná sňatkům a křtům na Křemešníku a také pasáž pojednávající o dobových příručkách. Celou práci shrnuje závěr, který rovněž navrhuje další možnosti bádání.
|
host ::
RSS.